Sára Zeithammerová se ve svém debutovém románu Stehy (2023) profilovala jako prozaička se smyslem pro psychologii postav a tematizaci ženského prožívání. Ve svém novém románu Svatá, který je inspirovaný skutečnými událostmi z 19. století na Broumovsku, rozehrává syrový a temně laděný příběh o víře, moci, mateřství a kolektivním mechanismu vylučování jinakosti. 

Příběh začíná tragickým koncem mladé Kristy, která jednoho dne spatří v lese Pannu Marii. Tato událost zcela promění život nejen jí samotné, ale v podstatě celé vesnici, ve které se příběh odehrává. Vyprávění sledujeme očima její matky Aloisie, která sama provozuje hostinec a stará se o dceru Kristu i pomocnici Anežku. Krátce po zjevení se ze zapadlé vesnice náhle stává poutní místo. Do místní hospody začínají proudit davy návštěvníků, což s sebou přináší nečekané praktické výhody. Zároveň však vesnicí prostupují pochybnosti, závist, nepřátelství i strach. Sama Aloisie balancuje mezi rolí matky ochránkyně a ženy, která si není jistá, zda její dcera mluví pravdu.

Autorka velmi autenticky zachycuje atmosféru uzavřeného společenství sevřeného předsudky, těžkým životem a přísně vymezenými společenskými rolemi. Významným rysem příběhu je pak práce s atmosférou, kdy ponurost, vnitřní tísnivost a dusno vesnické komunity jsou vykresleny přesně a věrohodně. Vyprávění z pohledu matky dodává textu intimitu a zároveň jemný odstup, který podtrhuje nejistotu a vnitřní rozporuplnost postav. Celková nálada románu místy připomíná klasiku Na Větrné hůrce, a to díky schopnosti autorky vystihnout temnou a nejednoznačnou podobu lidských emocí v sevřeném, dusivém prostředí.

Knihu lze bezpochyby doporučit čtenářům, kteří vyhledávají historické romány a příběhy „obyčejných lidí“ dané doby. Její emocionální působivost však může být silně individuální. Text se vyhýbá prvoplánové sentimentalitě i černobílému vidění světa. Jeho síla spočívá v nejednoznačnosti, tísnivé atmosféře a schopnosti pokládat zásadní otázky bez nároku na jednoznačnou odpověď. Právě díky této otevřenosti může román na některé čtenáře silně zapůsobit, zatímco jiným zůstane vnitřně vzdálený.