Začátkem srpna se slunným centrem prohnala duha. Za patnáctou edicí pochodu Prague Pride přijelo do hlavního města až 45 tisíc lidí, přesto, že měl nakonec pochod velký úspěch, dlouho nebylo jasné, jestli se vůbec uskuteční.

Nejen v Evropě, ale i v Americe a na dalších místech, se v posledních letech zvedla vlna pravicového extremismu. Tento fenomén, jehož součástí je i začátek války na Ukrajině a války v Gaze, se nejčastěji vysvětluje jako důsledek pandemie Covidu-19 a nespokojeností, kterou toto období způsobilo. Přes širokou škálu příčin, důsledky vzrůstu extrémismu jsou často velmi podobné - v zemích po celém světě se zvedla vlna nevole vůči imigraci, globálním organizacím jako je Evropská Unie, NATO nebo Spojené Národy, vzrůst nacionalismu a xenofobie. 

Obzvlášť xenophobie a nacionalismus jsou prvky, které do velké míry ovlivňují obyvatele zemí, ve kterých se tyto změny dějí. Minoritní skupiny, ať už lidé globální většiny, sexuálních menšin, lidé s postižením nebo jiní lidé, kteří jsou v rámci společnosti také znevýhodňování, tak se v těchto společenských změnách stávají terčem tlaku a často i agresí.

Právě proto byla letošní Prague Pride Parade velkým centrem pozornosti. Vzhledem ke snaze zrušit Pride Parade v Maďarsku a odsouzení téže akce na Slovensku se zrak celé Evropy upřel k Česku a k tomu jak k pochod v Praze přistoupí. 

V Česku se žádné násilné represe ani odsuzování neodehrálo, přesto měl ale Spolek Prague Pride, organizátor Pride Pride, největší LGBTQ+ organizace v České Republice, založena v roce 2011 se setkala s řadou komplikací v organizačního procesu a příprav na Prague Pride Festival a Prague Pride Parade.

Bohdana Rambousková, tisková mluvčí Spolku Prague Pride sdělila, že organizace pocítila změnu ve finanční podpoře a to prý do velké míry. 

“Pocítili jsme změnu, a to jak na úrovni veřejných peněz, tak soukromých,” řekla paní Rambousková, “Pro nás skončila podpora z veřejných peněz poskytovaných americkou vládou prostřednictvím velvyslanectví USA v Praze. Zastavilo nám už běžící grant určený mj. na podporu průvodu Pride Parade.”

Spolek Prague Pride tvrdí, že se týmy v českých pobočkách stále často snaží zajistit pokračování podpory z lokálních rozpočtů., čehož si podle paní Rambouskové spole velmi váží. 

Zároveň ale prohlásila, že musí za spolek zdůraznit, že: “utlumování podpory lidskoprávních projektů se netýká všech firem. Spousta našich dlouhodobých partnerů s námi nadále bez váhání spolupracuje. Generálním partnerem festivalu je opět společnost Vodafone, která je zapojena do celé řady aktivit na podporu respektu a rozmanitosti. Máme radost, že nám v těchto složitých časech pomáhá, aby náš hlas nepřestal být slyšet”   

Zdůraznila také, že co se týče podpory z českých veřejných rozpočtů, k žádné změně postojů k LGBTQ+ tématice nedochází, jako potvrzuje například stálá podpora Hlavního Města Prahy. 

Přesto, že festival nakonec proběhl bez velkých finančních komplikacích, Spolek Prague Pride si je vědom obtížné situace, ve které se ve světle vzrůstajícího extremismu LGBT+Q+ komunita ocitá. 

“[Na] současné situaci je vidět, že vydobytá práva je nutné si hlídat a opečovávat. Je potřeba být občansky aktivní a neusnout na vavřínech, protože o vybojovanou svobodu je možné zase přijít. … Nelze se uklidňovat tím, že „mě se daná situace netýká“; v bezpečí při nástupu vlád podporujících nenávist není nikdo.”

Spolek Prague Pride se svěřil i se svým strachem ohledně nadcházejících voleb:

“Vznik koalice populistů s extrémisty by byl pro lidská práva pohromou a zastavil by rozvoj České republiky na řadu let. Věříme, že k tomu nedojde, a česká společnost si zvolí demokracii a svobodu žít život podle vlastních představ. Můžeme se o to postarat my všichni tím, že půjdeme k volbám a zvolíme si takovou Sněmovnu, která práva LGBTQ+ lidí, ale obecně standard lidských práv u nás nesníží.”

Paní Rambousková ale také zdůrazňuje, že je potřeba si uvědomit, že v poslední době se práva LGBTQ+ lidí v Česku “výrazně zlepšila”. Za příklad uvádí lednové rozšíření práv stejnopohlavních párů, to, že od července přestala platit podmínka kastrací při úřední změně pohlaví a že v trestním zákoníku byly skupiny lidí specificky chráněných proti násilí rozšířeny mimo jiné i o sexuální orientaci. 

Přes všechny překážky, kterým LGBTQ+ komunita čelí a, podle volebních předpokladů, bude nejméně ve stejné míře čelit nadále, zůstává Spolek Prague Pride plný naděje:

“LGBT+ lidé tu byli vždy, ať už je majoritní společnost chtěla vidět, nebo ne. Máme nástroje vzájemné podpory a budování podpůrných sítí, díky nimž v minulosti přežili v mnohem těžších podmínkách. Bylo by však ostudou dnešních politiků a političek, kdybychom se v roce 2025 měli vracet k potlačování práv a zneviditelňování jako v dobách 20. století.”