MOSKVA (Reuters) – Rusko ve středu oznámilo, že je připraveno odvézt z Íránu vysoce obohacený uran a přeměnit jej na palivo pro civilní reaktory jako možný způsob, jak pomoci zúžit rozdíly mezi USA a Íránem ohledně íránského jaderného programu.

Teherán trvá na tom, že má právo na mírové využívání jaderné energie, ale jeho rychle se rozvíjející program obohacování uranu vyvolává obavy na Západě i v oblasti Perského zálivu, že se snaží vyvinout jadernou zbraň.

Spojené státy se snaží dojednat dohodu, která by přiměla Írán omezit své jaderné aktivity, ale prezident Donald Trump ve středu v rozhovoru uvedl, že je méně optimistický než před několika měsíci ohledně toho, že Írán na omezení přistoupí.

Minulý týden Kreml uvedl, že prezident Vladimir Putin v telefonickém rozhovoru řekl Trumpovi, že je připraven využít úzkého partnerství Ruska s Íránem k posunu vyjednávání kupředu.

Ve středu ruský náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov, který má na starosti kontrolu zbrojení a vztahy s USA, řekl ruským médiím, že je třeba zdvojnásobit úsilí o dosažení řešení a že Moskva je ochotná pomoci i prakticky.

„Jsme připraveni pomoci jak Washingtonu, tak Teheránu – nejen politicky, nejen s návrhy, které by mohly být užitečné v jednáních, ale i prakticky: například prostřednictvím vývozu přebytečného jaderného materiálu vyrobeného Íránem a jeho následného přepracování na palivo pro reaktory,“ uvedl Rjabkov.

Neuvedl však, zda by takto zpracované jaderné palivo bylo vráceno zpět do Íránu pro jeho civilní jaderný program, který Moskva pomáhá rozvíjet.

Spojené státy chtějí, aby Írán vyvezl všechen svůj vysoce obohacený uran (HEU) mimo zemi. Teherán ale tvrdí, že je ochoten vyvézt pouze přebytky nad rámec limitu stanoveného v dohodě z roku 2015, a zcela se obohacování vzdát nechce.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve středu potvrdil ochotu Moskvy přijmout íránský uran.

„Je důležité zdůraznit, že pokud to bude potřeba a strany to uznají za vhodné, Rusko je připraveno takové služby poskytnout,“ řekl Peskov novinářům.

Rusko, jako největší jaderná mocnost světa, nechce, aby Írán získal jaderné zbraně, ale věří, že má plné právo rozvíjet svůj civilní jaderný program – jako člen Smlouvy o nešíření jaderných zbraní z roku 1970 – a že jakékoliv použití vojenské síly proti němu by bylo nelegální.

Moskva letos nakoupila od Íránu zbraně pro válku na Ukrajině a zároveň s Teheránem podepsala 20leté strategické partnerství.

Během svého prezidentského období (2017–2021) Trump odstoupil od přelomové dohody z roku 2015 mezi Íránem a světovými mocnostmi, včetně Ruska, která omezovala íránské jaderné aktivity výměnou za zmírnění sankcí.

Poté, co Trump v roce 2018 od dohody odstoupil a znovu zavedl tvrdé americké sankce, Írán – který usiluje o zničení Izraele – dohodu výrazně porušil a začal obohacovat uran v rozsahu mnohonásobně přesahujícím civilní potřeby.