Populace České republiky stárne. Tento trend, který už dnes vidíme, se v příštích desetiletích ještě prohloubí. Co to znamená pro český důchodový systém? Budou mít dnešní čtyřicátníci a mladší ještě vůbec na co spoléhat? 

Proč populace stárne?

Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) byla průměrná délka života v ČR v roce 2023 okolo 76 let u mužů a 82 let u žen. Současně klesá porodnost — dnes se rodí méně než 1,7 dítěte na jednu ženu, zatímco pro udržení populace je třeba přibližně 2,1 dítěte.
Výsledek? Roste počet seniorů a ubývá lidí v produktivním věku, kteří na důchodový systém přispívají.

Do důchodu až po šedesátce. A pro mladé ještě později

Důchodová reforma přinesla pro miliony Čechů nepříjemnou jistotu: budeme pracovat déle. Věk odchodu do důchodu se totiž bude postupně zvyšovat o jeden měsíc ročně.

Pro dnešní čtyřicátníky to znamená, že se do důchodu dostanou kolem šestašedesáti. Těm, kdo se narodili po roce 1989, bude náležet penze až v 67 letech. A kdo je dnes dvacátník? Ten si na penzi možná ještě připlatí a půjde do ní skoro v sedmdesáti.

„Chceme, aby lidé věděli dopředu, na co se připravit. Nejde o žádný skok, ale o předvídatelné změny,“ říká Ministerstvo práce.

Důchod? Ano, ale menší než byste chtěli

Dnešní důchodci sice každoročně dostanou přidáno podle inflace a růstu mezd, ale mladší generace už na tak vysoké valorizace spoléhat nemůže.

Podle odhadů poroste průměrný důchod pomaleji než mzdy. Za deset let by měl být kolem 31 000 Kč, ale otázkou je, co si za něj koupíme.

„Důchody už nikdy nebudou tak štědré, aby lidé mohli jen sedět a čekat, že je stát zabezpečí,“ varují ekonomové.

Rodiče a pečující si konečně polepší

Pozitivní zpráva přichází pro maminky (a tatínky), kteří zůstali doma s dětmi, nebo pro ty, kdo pečují o nemocné příbuzné.

Nově se jim započítá do penze i průměrná mzda za první a druhé dítě do 3 let věku, místo aby dostali pár stokorun pouze v tzv. „výchovném“. Pro většinu z nich to znamená vyšší důchod než dosud. Rodiny si budou moci dokonce mezi sebou převádět část odvodů.

Kdo dře v dolech nebo u lůžka, půjde dřív

Horníci, zdravotní sestry, hasiči, svářeči a další lidé z těžkých profesí se taky dočkali. Kdo nasbírá dost „směn v riziku“, může do penze až o 5 let dřív, a to bez krácení. Firmy za ně budou víc přispívat, aby systém vydržel.

Pracující důchodci: sleva a vyšší příjem

Pro ty, kdo si i v penzi přivydělávají, stát připravil slevu na pojistném – až 6,5 % ze mzdy navíc do kapsy. Pracující důchodci tak dostanou odměnu za to, že nepověsili práci na hřebík.

A co ti, kdo „nenašetří“?

Kdo neodpracuje potřebných 35 let, může si nově požádat o odložený důchod už dva roky po dosažení věku – dosud musel čekat pět let. Minimální důchod (pro ty s odpracovanými roky) se pak zvyšuje na cca 8 800 Kč měsíčně, tedy asi 20 % průměrné mzdy.

Co z toho plyne?

Pro běžné Čechy znamená reforma hlavně delší pracovní život a potřebu myslet na vlastní úspory. Stát dává jasně najevo: nebude vás živit tak pohodlně jako dnešní důchodce.

Ale přináší i plusy – spravedlnost pro rodiče, uznání těžké práce a motivaci pro ty, kdo chtějí zůstat aktivní i v penzi.

Čeká nás chudší stáří?

Pokud se mladší generace nesmíří jen se státním důchodem a začne si spořit, nemusí být stáří strašák. Pro ty, kdo čekají, že stát všechno vyřeší za ně, ale přijdou tvrdší časy.



Zdroje: