3. a 4. října 2025 nás čekají sněmovní volby. Kampaň začíná nabírat na obrátkách, občané jsou zaplaveni sliby a hesly, jsou nuceni se v předvolebním zmatku zorientovat a učinit zásadní rozhodnutí, které ovlivní naše životy na následující 4 roky. Proto si pojďme společně shrnout, co je v letošních volbách nového, co zůstává při starém a co lze očekávat. 

Fenoménem těchto voleb jsou takzvané nepřiznané koalice. Jde o spojení vícero stran či hnutí, jejichž zastupitelé společně kandidují na kandidátce jedné ze stran s cílem obejít vyšší uzavírací klauzuli stanovenou pro koalice (pro spojení dvou stran 8 %, pro tři a více stran 11 %). Jde o obcházení volebního zákona? Ano i ne. Tyto praktiky Zákon o volbách do Parlamentu České republiky přímo nezakazuje a zároveň neposkytuje žádné nástroje, jak jim zamezit. Ovšem bezpochyby jde o trik, jak potencionálně zvýšit své šance na úspěšné dosažení požadované hranice pro vstup do sněmovny. Mezi tyto (ne)koalice patří hnutí Stačilo!, SPD a Pirátská strana.

 Stačilo! vzniklo spojením kandidátů KSČM (Komunistická strana Čech a Moravy), SD-SN (Spojení demokraté – sdružení nezávislých) a ČSNS (Česká stran národně sociální) a nejnovějším přírůstkem je strana SOCDEM (Sociální demokracie). Předsedou hnutí je Daniel Sterzik, hospodář, bloger a současně začínající politik. Proslavil se na internetu pod přezdívkou Vidlák, se kterou vystupuje na svém bloku Vidlákovy kydy, kde převážně kritizuje současnou vládu, pomoc Ukrajině a evropský liberalismus. Mezi hlavní body programu tohoto hnutí jsou sociální náprava, referendum o vystoupení ČR z Evropské unie a Severoatlantické aliance, zestátnění ČEZ, reforma důchodů a školství. Stačilo! v průzkumu agentury STEM ze dne 3. srpna dosáhlo hranice 7,5 %.

SPD pod vedením Tomia Okamury na svou kandidátku přijalo politiky ze stran Trikolora, Svobodní a PRO (Právo respekt odbornost) a společně vystupují pod marketingovým heslem Jo!. Stranu SPD současně provází kauza, kdy poslanec TOP 09 Jiří Pospíšil podal trestní oznámení na SPD a jeho předsedu Tomia Okamuru za podněcovaní nenávisti k menšinám, ke které údajně došlo v kampani z loňských krajských voleb. Pokud by soud Okamuru uznal vinným, mohlo by dojít až k rozpuštění jeho strany a tím pádem znemožnění její účasti ve volbách. Ve volebním průzkumu agentury STEM ze 3. srpna SPD dosahuje 13,8 % a je třetí nejsilnější stranou v ČR. 

 Po předchozím neúspěchu v krajských volbách a fiasku ve spolupráci se Starosty se Piráti rozhodli pro spojení se stranou Zelených. Na kandidátkách Pirátů kandiduje celkem 32 politiků a političek ze Zelených celkem v osmi krajích. V září 2024 skandál neúspěšné digitalizace stavebního zřízení pod vedením Ivana Bartoše vedl k jeho odvolání z pozice ministra pro místní rozvoj a následnému odstoupení celé Pirátské strany z vlády Petra Fialy a vyhlášením voleb do vedení Pirátů, které vyhrál bývalý primátor hlavního města Prahy a současný 1. náměstek primátora za dopravu, Zdeněk Hřib. Mezi hlavní programové body Pirátů patří boj s korupcí a zřízení dostupného bydlení. Ve volebním průzkumu STEM ze 3. srpna Pirátská strana dosahuje 8,3 %.

 Posledním přírůstkem v letošním repertoáru zájemců o politickou moc jsou Motoristé sobě, nově odloučeni od Přísahy, se kterou společně kandidovali v minulých volbách. Předsedou Motoristů je Petr Macinka, politolog a manažer institutu Václava Klause. Jejich hlavními programovými body jsou podpora podnikatelů, oslabení kontroly státu, zrušení inkluze, rozvolnění a deregulace trhu. Mezi nejprominentnějšími členy Motoristů sobě patří jednoznačně Europoslanec Filip Turek, který momentálně čelí obvinění z dlouholetého týrání a znásilnění své bývalé partnerky, jež na povrch vynesl web Page not found. V průzkumech agentury STEM ze dne 3. srpna Motoristé dosahují 4,2 %.

 Novinkou je také korespondenční volba, díky které se občané žijící v zahraničí, budou moci zúčastnit hlasování. K zařazení na seznam korespondenčních voličů je třeba podat žádost na velvyslanectví či konzulát v místě svého zahraničního pobytu nejpozději do 40 dní před volbami. 

 I když letošní politické klání přináší spoustu nového, jisté záležitosti zůstávají při starém. Nejsilnějšími hráči jsou znovu koalice SPOLU a hnutí ANO, kteří se pravděpodobně utkají o vítězství. SPOLU bude kandidovat ve stejném složení z minulých let pod vedením Petra Fialy. Jejich kampaň dává důraz na slušnost, důstojnost a demokratické principy. Skrze volební hesla nutí občany k pomyslnému výběru mezi pomyslným dobrem a zlem a setrváním na té „správné straně“. ANO úspěšně kypřilo půdu pro svou předvolební kampaň celé čtyři roky v opozici a nyní ji staví na čirém odporu a nespokojenosti se současným vládním kabinetem. 

ANO v předvolebních průzkumech vede, a to o celých 10,7 %, ale je důležité mít na paměti, že vládu nutně neskládá výherce voleb, ale ten, kdo je schopný získat většinu. Podoba vlády SPOLU je poměrně jasná, ale otázkou tedy zůstává, s kým by ANO mohlo složit potenciální vládu? SPD a Stačilo! se jeví jako nejpravděpodobnější partneři, i když vytvořením vlády z devíti stran by znamenalo vysokou nestabilitu. Dalším možným partnerem jsou Motoristi, kteří ovšem v průzkumech balancují kolem 5% hranice a nejspíše by společně s ANO nedosáhli většiny. Ještě Andreji Babišovi zbývá jedna možnost – menšinová vláda. 

Aby mohla taková situace nastat, muselo by ANO vyjednat podporu z opozice, aby nemohla být vyslovena jeho vládě nedůvěra. Podpora SPD a Motoristů je reálná. SPD pozice v opozici vyhovuje a Motoristé k ANO inklinují delší dobu. Problém by mohlo činit Stačilo!, konkrétně jejich komunistické křídlo, které má již podobnou zkušenost za sebou, když po volbách 2017 ANO uzavřelo tzv. dohodu o toleranci s předchozím předsedou KSČM Vojtěchem Filipem. Komunisté měli podpořit menšinovou vládu Andreje Babiše za příslib splnění několika jejich programových bodů. ANO ovšem téměř žádný z požadovaných bodů nenaplnilo. 

A v čem jsou tyhle volby jiné než jakékoliv předchozí? Ve své podstatě v ničem. Stejně jako vždy rozhodujeme o své budoucnosti, co ale můžeme tentokrát vnímat jako alarmující, je kontext. Náš dluh neustále roste, máme nejdražší bydlení v Evropě, naše sněmovna postrádá na účinnosti pod vlivem rozsáhlých obstrukcí. Ve světě ve volbách vítězí radikální pravice, čelíme dvěma válečným konfliktům, nástup Donalda Trumpa zamíchal mezinárodními vztahy, planeta se otepluje a mohl bych dlouze pokračovat. Tohle jsou problémy, o kterých se v následujících letech bude rozhodovat a kdo bude mít toto právo, o tom můžeme rozhodnout v říjnu my. I když jsme malá země, jsme významnými členy v mezinárodních organizacích, a to, jak se k moderním problémům postavíme ovlivní naše postavení v budoucím světě a to, jak nás naši partneři budou vnímat. Pokud zůstaneme nečinní, přenecháme náš hlas jiným. Možná právě těm, kterým na našem hlasu vůbec nezáleží. Proto běžte volit!