Severní Korea je v dnešních dnech jedním z nejbližších politických partnerů Ruské federace. Podporuje Ruskou speciální operaci na Ukrajině všemi možnými způsoby. Posílá své vojáky, vybavení, peníze či dokonce humanitární pomoc. Nazpět však nedostává tolik, kolik by chtěla. K dnešnímu dni se můžeme bavit o podpoře dosahující desítek miliard dolarů s návratností asi 1,5 miliardy dolarů, a to především v podobě potravin či ropy. Těchto komodit je sice v Severní Koreji poměrný nedostatek, stále se však ale nevyrovná penězům tekoucími do Ruské federace. Ta se na oplátku snaží přispívat k technickému arzenálu Koreje.
Na území země posílá systémy protivzdušné obrany, rušičky GPS signálů nebo třeba stíhací letouny. Přesněji by se mělo jednat o stíhačky typu MiG-29 a Suchoj Su-27 v neurčitém množství. Analytici však upozorňují, že se nejedná o žádnou modernizaci země. Sic je to pro Severní Koreu aspoň nějaký technologický posun, je minimální. V širším spektru světa se jedná totiž o zastaralé systémy či stroje, a to hlavně z důvodu, že je Severní Korea pozadu v inovacích ve zbrojení. Dalo by se říct, že se Ruská federace tedy zbavuje přebytečného vybavení či systémů.
To si už mimo jiné uvědomuje také Kim Čong-un. Obrátil se na Rusko s kritikou o špatném hospodaření s prostředky, které zemi poskytnul. Především sem pak ozývají nespokojené hlasy mířené proti Ruským vojenským představitelům. Jsou jim vytýkány strategické chyby a špatná koordinace při nasazování vojáků KLDR na ukrajinské frontě. Těch mělo na Ukrajinsko-Ruské frontě přijít o život okolo dvou tisíců, jak uvádí Jihokorejská zpravodajská služba NIS (pozn. Národní zpravodajská služba (National Intelligence Service) Jižní Koreje). Otázkou tedy zní, proč v tomto svazku Severní Korea nadále zůstává.
Aliance Rusko-Severní Korea
Obě země spolu mají bohatou minulost. Tehdy ještě komunistický Sovětský svaz stál u zrodu Severní Koreje 9. září 1945 a už o třid dny později byl mezi oběma zeměmi uzavřen první diplomatický vztah. Sovětský svaz poskytoval zemi značnou podporu a to hlavně v období studené války. Sovětský svaz se totiž snažil rozšířit svou ideologii co nejvíc po celém širém světě a nově vzniklý stát se pro něj stal jedním z hlavních bodů pozornosti. Kupříkladu v období korejské války na tomto území bojovalo 26 000 vojáku rudé armády. Ti byli staženi roku 1985 za účelem zlepšení vztahů se Jižní Koreou, avšak přísun zbraní skočil až roku 1989. Po pádu Sovětského svazu se vztahy mezi Ruskem a Severní Koreou oslabily. Důležitosti nabyly opět až v roce 2014, kdy započal severokorejský jaderný program.
V dnešních dnech jsou z nich blízcí partneři. Spojenectví uzavřeli v létě roku 2024. Dohoda zahrnoval nejen materiální a finanční podporu Rusku ale také vojenskou pomoc v případě napadení jednoho ze států. Hlavním pojítkem nejspíš dále může zůstávat společný nepřítel a to západ. Ten a všechny jeho aliance nevyhovuje ani jedné ze zemí. Omezení, uvalování sankcí či vyloučení ze světových organizací, a to vše především kvůli jejich interní i světové politice společně s potlačováním lidských práv. Na rozdíl od Severní Koreje má Rusko přístup alespoň do některých těchto organizací má. Hlavní může být kupříkladu OSN, což je pro Severní Koreu jakožto odloučený stát velice lukrativní. Aliancí s Ruskem by tak mohlo čerpat nemálo informací a prosazovat své narativy. Zároveň je pro Koreu Rusko spojkou k dalším nepřátelům západů, jako je Írán, Indie a další. Otevírá to tedy možnost nadnárodních diskusí a obchodu.
Aktuální dění
V dnešních dnech je hodně diskutovaným tématem poskytnutí komponentů a plánů k ponorkám na jaderný pohon. Tato skutečnost by naplnila sen Severokorejského vůdce Kim Čong-una o vybudování tzv. jaderné flotily. Podle zpravodajské služby Jižní Koreje se mělo jednat o komponenty z Ruských vyřazených ponorek, jako jsou jaderné reaktory, turbíny a chladící systémy. Rusko by se tímto krokem mohlo pokusit aspoň částečně zmenšit dluh u Severní Koreje a upevnění vztahů. V případě potvrzení těchto skutečností by se mohlo jednat až o porušení mezinárodních dohod a práva.
Vedoucí výzkumný pracovník Korejského institutu pro národní sjednocení (KINU) Hong Min se však k těmto skutečnostem staví spíše negativně: "Je možné, že Severní Korea vytrvale žádala Rusko o pomoc s ponorkovou technologií, včetně jaderného pohonu, a Moskva nakonec těmto požadavkům ustoupila". Kolem situace tedy panuje mlha nejistoty.
Rusko také v dnešních dnech projevilo snahu o prodloužení dohody "Nový START". Jedná se o dohodu mezi Ruskem a USA o snížení počtu jaderných hlavic, odpalovacích zařízení a provádění vzájemné kontroly. Původně byla smlouva podepsána roku 2010 v Praze a později byla v roce 2021 prodloužena na dalších pět let. Dohoda tehdy vnesla do světa jaderných zbraní deeskalaci zbrojení. Podílení se na dohodě však Vladimír Putin v roce 2023 pozastavil. Tento postoj vedl ke zrušení vzájemných kontrol a důvodem měli být překážky, které vedli k maření výkonu. Z těch se vzájemně obviňovali oba státy. Dále Ruský stát také dodal, že není jasný "celkový úderný arzenál Severoatlantické aliance". Všechny tyto skutečnosti však nevedly k okamžitému zbrojení, jelikož smlouva byla stále platná. Země však ale nadále nemohli sledovat vzájemný vývoj jaderného zbrojení.
Dohoda "Nový START" by nyní měla končit 5. února 2026 a o jejím obnovení nyní přemýšlejí oba státy. Ruský prezident Vladimír Putin k situaci uvedl: "Abychom se vyhnuli vyprovokování závodů ve zbrojení a zajistili přijatelnou úroveň předvídatelnosti a jaderného odstrašování, považujeme za oprávněné pokusit se zachovat status quo stanovené smlouvou během současného turbulentního období". Dále také dodal: „Toto opatření bude životaschopné pouze tehdy, pokud Spojené státy budou jednat obdobně a nepodniknou kroky, které by narušily stávající rovnováhu".
Americký prezident Donald Trump zaujal obdobný postoj a dal najevo, že chce zachovat omezení strategických jaderných zbraní USA a Ruska tak, jak je stanovuje smlouva Nový START.
V případě, že by však Rusko vynášelo jaderná tajemství a zbrojila tak jiný stát, by diskuse o prodloužení smlouvy mohly být narušeny a mohl tak nastat problém v podobě vytváření prognóz a odhadů, které by mohli vést ke zvýšení napětí mezi oběma státy.
