Umělá inteligence se stala během posledního roku a půl výraznou součástí každodenních životů milionů lidí a to ať už jako spolehlivý spolupracovník, vnímavý společník nebo mocný učitel. I přes rychle a efektivně odvedenou práci má i vševědoucí AI svá stinná místa. Umělá inteligence má ve skutečnosti mnohem větší dopady na životní prostředí než si myslíme. Věděli jste, že pouhá žádost o napsání pracovního e-mailu je ekvivalentem rozsvícení čtrnácti žárovek na jednu hodinu? 

Jak to funguje?   

Umělá inteligence je poháněna servery, které jsou uchovávány v datových centrech (tzv. datacentrech) s aktivním přístupem k datům. Tato centra vyžadují vodu pro chlazení vybavení, tak aby nedošlo k přehřátí příslušenství.

Dříve zmíněná žádost o e-mail je ekvivalentem vylití jedné láhve vody do oceánu. Podle ESSI „datacentra mohou spotřebovat až pět milionů galonů vody denně, což je srovnatelné se spotřebou vody malých měst”. V přepočtu na půllitrové lahve vody je 5 milionů galonů zhruba 37,85 milionu lahví. Co z toho vyplývá? Jak uvádí web Forbes, AI aktivně spotřebovává naše přírodní zásoby vody a to každodenně, ve velkém měřítku, které se každým okamžikem neustále zvětšuje. 

Lokální dopady: voda, sucho a technologie

Datová centra umělé inteligence, která jsou buď plánována nebo už postavená, se z ⅔ nacházejí v oblastech s vysokým vodním stresem, zejména v Arizoně, Texasu, Kalifornii nebo v Saúdské Arábii a Indii. 

To je pro určité státy velké riziko – v Chile kvůli místnímu nedostatku vody a plánovanému chlazení datových serverů (100 miliony galonů vody) vznikl konflikt. Dle webu TIME místní komunity donutily firmu přejít na vzduchem chlazený systém. Další stát, který je vystaven riziku je například Brazílie. Plánovaná datacentra v regionu Caucaia mohou ohrozit místní ekosystémy i obyvatele. The Guardian uvádí, že „asi 80 % použité vody v datacenter se odpaří, zbytek je očištěný a vrácen“. To vede k výraznému odtoku vody v suchých regionech.

Má to řešení? 

Tyto problémy motivují tvorbu ekologických projektů, které by pro chlazení využívaly nepitnou nebo recyklovatelnou vodu. Například IBM projekt Aquasar recykluje teplo z chlazení na vytápění budovy, snižuje tak spotřebu vody a energií. Některá datová centra už využívají mořskou nebo recyklovanou vodu, a to například Google ve Finsku v regionu Halina. V Oregonu se také rozšiřují tzv. „free cooling“ nebo hybridní systémy, které snižují spotřebu vody až o 80 %. 

Proč je lepší vyhledávat přes Google vyhledávač než přes AI? 

Pro správné a efektivní fungování výše zmíněných datových serverů se spotřebuje velké množství energie. V porovnání s vyhledáváním přes Google, mezinárodní agentura pro energii (IEA) uvádí, že „jedna ChatGPT žádost spotřebuje téměř desetkrát více energie než použití Google vyhledávače“. Novější studie už uvádějí, že dotaz pro AI (např. ChatGPT) může realisticky spotřebovat až 23krát více energie než standardní Google vyhledávání. Rozdíl je v tom, že Google Search je optimalizovaný na rychlé dotazy. Díky tomu odpověď vyžaduje minimum výpočetního výkonu. Naproti tomu AI modely jako ChatGPT spouštějí obrovské jazykové sítě, což je výpočetně mnohem náročnější.  

Pojďme být digitálně skromní!

Umělá inteligence je revoluční nástroj, který mění celý dosavadní koncept internetového světa. Do každodenních životů může přinášet efektivitu a zřetelná usnadnění. I přesto je důležité vnímat i druhou stranu listu. AI má podle dosavadních dat reálný vliv na životní prostředí a její neefektivní užívání by mohlo přinést nechtěné dlouhodobé dopady. Web TIME u používání AI uplatňuje tzv. „Jevonův paradox,“ tedy paradox toho, že efektivnější nástroje ve výsledku vedou k vyšším spotřebám. Proto je důležité dbát na digitální skromnost i obezřetnost a využívat AI pouze tam, kde má přidanou hodnotu.

Kam tohle povede?  

Pokud nedojde ke změně můžeme očekávat vysoký nárůst spotřeby energetických i vodních zdrojů. Bez regulací by míra užívání umělé inteligence mohla do roku 2027 využívat takové množství energie, které využije Argentina za celý rok. Podle webu The Guardian se Googlu kvůli poptávce po umělé inteligenci zvýšily emise o téměř 50 %.  

Umělá inteligence je fascinující nástroj, ale žíznivý spotřebitel. Užívání umělé inteligence podporuje inovace v  technologiích, ale je důležité dbát na přírodní zdroje, které jsou pro nás životně důležité. Proto pokud příště budete potřebovat odpovědět na mail nebo zjistit, kolik je kurz eura, zkuste být trpělivější a šetřit přírodu tím, že použijete vlastní píli nebo shovívavější alternativu –Google vyhledávač.