Když tento týden Donald Trump s nadšením slavil schválení svého vlastního, oficiálně pojmenovaného, „Big Beautiful Budget Bill“ v Kongresu, znovu vyvstaly dlouho pěstované pochybnosti o rozsahu a udržitelnosti amerického zadlužování vůči zbytku světa.

Trumpův daňově-úsporný rozpočtový zákon má podle očekávání přidat nejméně 3 biliony dolarů, tedy přibližně 70 bilionů korun, k už tak šokujícímu americkému dluhu ve výši 37 bilionů dolarů, což je zhruba 865 bilionů korun (počítáno při kurzu 1 USD ≈ 23,4 Kč). Kritikou plánem nešetří ani bývalý Trumpův spojenec Elon Musk, který ho označil za „odporné zvěrstvo“.

Narůstající hora dluhů přiměla některé k zamyšlení, zda existuje limit, kolik ještě bude zbytek světa ochoten Spojeným státům půjčit.

Tyto pochybnosti se začínají projevovat — slabším dolarem a vyššími úroky, které investoři požadují za to, že půjčují USA peníze.

USA si totiž musí půjčovat, aby pokryly rozdíl mezi tím, co vydělají a co utratí každý rok.

Od začátku letošního roku dolar oslabil o 10 % vůči libře a o 15 % vůči euru.

Ačkoliv jsou celkové náklady amerického zadlužení zatím stabilní, rozdíl mezi úroky z dlouhodobých a krátkodobých půjček – tzv. výnosová křivka – se prohloubil, což signalizuje rostoucí obavy o dlouhodobou udržitelnost amerického dluhu.

A to i přesto, že USA snižují úrokové sazby pomaleji než EU a Velká Británie – což by normálně vedlo ke zpevnění dolaru, protože investoři by dostali více na úrocích z amerických vkladů.

Zakladatel největšího světového hedgeového fondu Ray Dalio věří, že americké zadlužení stojí na rozcestí.

Při současném trendu odhaduje, že USA budou brzy ročně vydávat 10 bilionů dolarů na splácení dluhů a úroků.

„Jsem si jistý, že finanční situace americké vlády je v bodě zlomu, protože pokud se to teď nevyřeší, dluhy narostou do takových rozměrů, že už je nepůjde zvládnout bez velkého traumatu,“ říká.


 Jak by takové trauma mohlo vypadat? 

1. Drastické škrty ve vládních výdajích, výrazné zvýšení daní – nebo obojí.

Ray Dalio navrhuje snížit rozpočtový deficit z aktuálních 6 % na 3 %, aby se předešlo budoucím potížím.

Trumpův nový rozpočtový zákon sice některé výdaje omezil, ale daně snížil ještě výrazněji – politický kurz tak míří opačným směrem.


2. Tisknutí peněz centrální bankou – podobně jako po finanční krizi 2008 – a jejich využití k nákupu státního dluhu.

To ale může vést k růstu inflace a nerovnosti, protože ti, kdo vlastní majetek (například nemovitosti či akcie), na tom vydělají mnohem víc než ti, kdo spoléhají na svou pracovní sílu.


3. Přímý státní bankrot USA. Nezaplacení dluhu. „Nezaplatíme, protože nemůžeme.“
Vzhledem k tomu, že „plná víra a úvěr amerického ministerstva financí“ je základním pilířem celého globálního finančního systému, by takový scénář zastínil i krizi z roku 2008.


„Nejčistší špinavá košile“

Jak pravděpodobný je tedy kterýkoli z těchto scénářů?

Zatím – naštěstí – ne moc.

Ale důvody, proč tomu tak je, nejsou příliš uklidňující. Faktem totiž je, že svět nemá moc alternativ k dolaru.

Ekonom a bývalý šéf dluhopisů Mohamed El-Erian řekl BBC, že mnozí se snaží omezit držbu dolarů:
„Dolar je nadhodnocený a svět to ví – proto rostou ceny zlata, eura a libry. Ale hýbat se v takovém měřítku je těžké, takže není moc kam jít.“

„Dolar je jako tvoje nejčistší špinavá košile – musíš ji dál nosit.“

Přesto se o budoucnosti dolaru a amerických státních dluhopisů – které jsou globálním měřítkem důvěry – jedná na těch nejvyšších úrovních.

Guvernér britské centrální banky nedávno řekl BBC, že úroveň amerického dluhu a stav dolaru jsou „velmi silně v hlavě“ amerického ministra financí Bessenta:
„Nemyslím si, že by dolar byl momentálně existenčně ohrožen, ale Bessent si rizika velmi dobře uvědomuje a rozhodně je nepodceňuje.“


Dluh 37 bilionů dolarů je nepředstavitelné číslo.

 Kdybyste si každý den uložili milion dolarů, tedy asi 23,4 milionu korun, trvalo by vám to 100 000 let, než byste naspořili tolik, kolik činí americký dluh.
Celkem byste museli naspořit 865 bilionů korun – tedy 865 000 000 000 000 Kč. 

Rozumné je dívat se na dluh jako na procento příjmů země.
Americká ekonomika ročně vytvoří zhruba 25 bilionů dolarů, což odpovídá přibližně 585 bilionům korun.

Ačkoliv je poměr dluhu k příjmům vyšší než u mnoha jiných zemí, není vyšší než například v Japonsku nebo Itálii – a navíc USA mají výhodu nejinovativnější a nejvýkonnější ekonomiky světa.


Zranitelnost Evropy i Česka vůči americkému chaosu 

Zadlužení USA není jen americký problém. Evropa i Česko jsou součástí propojeného finančního systému a důsledky americké rozpočtové nezodpovědnosti pociťujeme všichni – v cenách, sazbách, exportu i důvěře investorů. 

Jelikož dolar je klíčovou světovou rezervní měnou a americké státní dluhopisy jsou považovány za „nejbezpečnější aktivum“, jakákoli ztráta důvěry v americké finance má globální následky – a Evropa ani Česko nebudou výjimkou.


1. Kolísání kurzu dolaru a dopad na export/import

Pokud bude americký dolar dále oslabovat v důsledku nedůvěry investorů a rostoucích úrokových nákladů, dojde k:

  • Zlevnění amerických produktů pro Evropu → konkurence pro evropské výrobce.
  • Zdražení evropského exportu do USA, což negativně ovlivní evropské exportéry, včetně českých firem závislých na vývozu do USA (např. automobilový, strojírenský nebo IT sektor).
  • U firem, které nakupují suroviny v dolarech (např. ropa, plyn, technologie), může dojít ke zlevnění vstupů, což je krátkodobě pozitivní. Ale volatilita kurzu komplikuje plánování a zvyšuje kurzové riziko.


2. Zvýšené úrokové sazby na trzích

Růst amerických úrokových sazeb, které lákají investory zpět k americkému dluhu, může způsobit:

  • Odliv kapitálu z Evropy do USA – zejména z rozvíjejících se trhů jako Česko.
  • Zvýšený tlak na evropské centrální banky – pokud chtějí udržet konkurenceschopnost dluhopisů a měn, mohou být nuceny zvýšit úroky, což zdraží úvěry pro firmy i domácnosti.
  • V Česku by to mohlo vést k poklesu investic, zpomalení ekonomiky a dražším hypotékám i podnikatelským úvěrům.


3. Narušení globální důvěry a obchodní napětí

Pokud dojde ke skutečné fiskální krizi v USA – např. neschopnosti splácet závazky nebo masivnímu tisku peněz – nastane:

  • Útěk investorů k alternativám (zlato, euro, frank, kryptoměny).
  • Zvýšení globální nejistoty, což obvykle vede k poklesu investiční aktivity a vyšší averzi k riziku – tj. těžší přístup k investičnímu kapitálu pro evropské i české startupy a firmy.
  • Větší tlak na EU, aby vytvořila alternativu k dolaru – např. eurobondy nebo digitální euro.


4. Příležitost i riziko pro český průmysl

Na jedné straně může český průmysl těžit z oslabení dolaru při levnějších dovozech amerických technologií, surovin či komponent.
Na druhé straně ale:

  • Silná koruna vůči dolaru může české zboží na americkém trhu zcela vytlačit.
  • Vyšší globální úroky a nejistota mohou odradit zahraniční investory od expanze do Česka nebo přinutit české firmy pozdržet růstové plány.