TikTok, Youtube Shorts nebo Instagram Reels – platformy, které hazardují s pozorností nás i našich dětí. Dříve jsme se vydrželi dívat na Večerníček bez mrknutí oka. Dnes děti přeskakují videa po dvou sekundách a stávají se oběťmi tzv. dopaminových smyček. Co se to s generacemi Alfa a Z děje? Kam tento fenomén neschopnosti udržet pozornost povede? A jak omezit čas strávený na obrazovkách?   

Jak scrollování na sítích ovlivňuje lidský mozek? 

Podle výzkumníka Michaela Riche z Harvard Medical School se „mozek dětí skutečně přizpůsobuje tempu digitálních obrazovek, což vede ke ztrátě schopnosti soustředit se i zvládat frustraci“ (Harvard). 

Jak to funguje v praxi? 

Krátká videa na TikToku nebo Reels jsou navržena tak, aby divák přijímal maximální množství dopaminu a to pomocí krátkých videí, která jsou extrémně poutavá, ale otupující. To vede ke zkracování schopnosti udržet pozornost. Podle výzkumů Microsoftu má generace Z při scrollování nejkratší průměrnou pozornost, a to pouhých 8 sekund, oproti milenialům kteří mají 12 sekund (Glamour). Vědci z Harvard Medical School, Oxford University a King’s College London se domnívají, že tento fenomén může souviset s úbytkem šedé hmoty v prefrontální kůře mozku – části mozku, která je zodpovědná za chování, plánování a empatii (El País). 


Co je to „brain rot,“ „dopaminová smyčka“ a jak funguje „hledání  dopaminu?“ 

„Brain rot“ (doslova „mozková hniloba“) byl původně používán pouze jako meme fráze na internetu. Dřívější meme fráze se ovšem stala neurologickými diskutovaným jevem a v roce 2024 byl pojem „brain rot“ institucí Oxford University Press pojmenován slovem roku. Brain rot je definován jako úpadek kognitivních schopností při nadměrnému surfování po TikToku a dalších sociálních sítích. 

Podle The Jacob’s Ladder Group hraje dopamin – tzv. hormon štěstí – v tomto cyklu klíčovou roli. Algoritmy nás neustále nutí hledat další „odměnu“ – video, které bude ještě zábavnější než to předchozí. Tato dopaminová smyčka je jako digitální cukrová vata – drobná, častá dávka potěšení, která ale z dlouhodobého hlediska vyčerpává mozek.

Hledání dopaminu ovlivňují dva procesy – dopamin hit (nakopnutí dopaminem), a dopamin anticipation (dopaminové napětí). To se při surfování na sítích projevuje neustálým nutkáním, hledat další a ještě lepší videa než ta předchozí.


Multitasking a kognitivní přetížení: Je ještě možné dělat jednu věc bez vnějšího rozptýlení?

Stalo se vám někdy, že jste při sledování filmu cítili nutkání sáhnout po telefonu? Multitasking je čím dál častější a ať už jde o multitasking doma, ve škole či práci – dělání více aktivit dohromady vykazuje negativní dopad na pozornost i paměť. 

Meta-analýza z roku 2025 ukázala, že: "rušení mobilním telefonem má středně až silně negativní dopad na krátkodobou paměť, zejména při učení" (Utdanningsforskning.no). Psychologická studie odhalila vzájemné propojení multitaskingu se zvýšenou úzkostí, depresí a narušením pozornosti (PMC). Článek Time pak upozorňuje na to, že mozek neumí dělat více věcí najednou. Neustálé přepínání z úkolu na úkol zpomaluje schopnost koncentrace a snižuje výkon a celkovou efektivitu. 

Co z toho plyne? Multitasking se může zdát jako efektivní řešení, ale pamatujte: Lepší je na meetingu dávat pozor a na mail odpovědět až po schůzce.


Emoční dopad na děti a dospívající: agrese, apatie a nuda.

Jak web Aktuálně.cz uvádí, „češi mladší 34 let tráví na mobilu i přes šest hodin denně.“ Primárně tím zahání nudu, hledají způsob jak se odreagovat a zlepšit náladu, uvádí Tereza Friedrichová z NMS Market Research. 

V moment kdy přísun dopaminu skončí, přichází stres a nuda. U malých dětí to může mít dopady na empatii, soustředění a schopnost se učit. U studentů se objevuje neschopnost se soustředit při čtení delších textů nebo snížená odolnost vůči nudě. Dopady, které souvisí s nadměrným scrollováním podporují data CDC, která ukazují, že 1 ze 4 adolescentů cítí pocity úzkosti nebo deprese, pokud jim není umožněno scrollovat (American Heart Association). 


Kulturní důsledky a přizpůsobení: ještě více střihu a méně hloubky 

Kultura a film se zkrácené pozornosti museli přizpůsobit. Pohádky jsou rychlejší, plné střihů a akce, jednoduše udělané tak, aby přiměli mladší generace udržet pozornost, protože Večerníček už nestačí. Fenomén Tik Tokového střihu a filmu je již v podvědomí. Toho využívají velká studia jako Marvel, Pixar nebo Netflix, která usilují o vtáhnutí diváka do děje pomocí střihů, osvětlení, rychlosti, akce a zbytečného nenatahování příběhu zdlouhavými dialogy.   


Praktické strategie a řešení: Jak se z dopaminového kolotoče nezbláznit? 

Jak se z chronického scrollování nezbláznit? Nabízíme pár tipů, které jsou doporučené na základě výzkumů a odborných institucí.

1. Digitální hygiena

Stejně tak jako si čistíme zuby, bychom měli pečovat o svou digitální hygienu. to Americká pediatrická akademie (APP) doporučuje v domácnosti zavést  „no phone“ zón (prostředí bez telefonu). APP také doporučuje zorganizovat určitý mediální plán  a stanovit si jasná pravidla používání telefonu – kde a kdy jej nepoužívat, jako například u večeře nebo před spaním. Dále mohou pomáhat aplikace jako Forest, Freedom nebo Screentime, které hlídají čas strávený na technologii. 

2. Digitální detox

Není na škodu si dopřát den nebo dva bez telefonu. Studie od California State University ukazuje, že třídenní digitální detox vede ke snížení hladin stresového hormonu kortizolu a zlepšení kvality spánku. Detox může být také vhodné zařadit do své týdenní rutiny a tím dát prostor mozku se znovu nadechnout. Článek od Harvard Business Review uvádí, že pravidelné digitální půsty vedou k obnově soustředění a vyšší produktivitě. Místo scrollování na telefonu můžete jít na keramiku nebo si zahrát čtyřhru v tenise.

3. Vědomé, strategické používání sítí 

Při zdlouhavém scrollování síti se sami sebe zeptejte: Co tady vlastně dělám? Je tohle doopravdy ten způsob, jakým chci trávit čas? Být na sítích vědomě a s cílem je klíčové. Můžete například sledovat profily a kontent, který je pro vás inspirativní nebo vzdělávací. Ideální cestou je stanovit si určitý denní limit pro surfování na internetu a využít sítě na maximum, ne jen slepě scrollovat.

4. Role rodičů a učitelů

Děti se učí příkladem. Proto je klíčové s nimi otevřeně mluvit o online světě. Podle OECD Education Report je právě otevřená komunikace a digitální gramotnost jedním z hlavních nástrojů prevence. American Psychological Association (APA) navíc vydala konkrétní doporučení pro rodiče a pedagogy, jak předejít závislosti na sítích.

Kam nás dopaminový kolotoč vede?

TikTok, Youtube Shorts a další sociální platformy neslouží pouze jako zdroj rychlé zábavy, je důležité pamatovat, že to jsou mocné platformy, které ovlivňují vývoj mozku, naši náladu a kulturu celé generace.

Generace Alfa a Z vyrůstají v digitálním světě, ve kterém je důležité regulovat čas strávený u obrazovek. Přítomná pozornost zde není samozřejmostí, ale musíme ji jít naproti. Proto je důležité se snažit pochopit, jak funguje digitální prostředí a jak s technologiemi najít zdravou rovnováhu – tak ať nejsme slepým spotřebitelem, ale vědomým uživatelem s jasnou vizí.