Není tomu tak dlouho, co se v Polském vzdušném prostoru proháněly Ruské drony. Tehdy Moskva přímo potvrdila, že se jednalo o omyl a popřela snahy o eskalaci. V tomto případě je vše složitější. Moskva doráží na Kyjev, že se jedná o drony Ukrajinského původu a snaží se eskalovat už tak vyhrocenou situaci mezi NATO a Ruskem. Pravdou zůstává, že pokud by se skutečně prokázalo, že se jedná o Ruské drony, byl by to jasný signál spojencům o záměrech Ruska.

Rumunská situace

Incident se měl stát v sobotu po 18. hodině. Ruský dron se pohyboval v neobydlené příhraniční oblasti asi 50 minut a poté odletěl poblíž města Pardina mimo Rumunský vzdušný prostor směrem k Ukrajině. Mělo se jednat o dron typu Geraň (ruské označení pro íránský dron Šáhid). Tyto drony mohou, ale také nemusí nést pyrotechnické nálože. Rumunské ministerstvo uvedlo, že s největší pravděpodobností se jednalo o průzkumný dron, který monitoroval Ruský útok na Ukrajinu. Kvůli dronu vzlétly do vzduchu dva letouny F-16 Rumunských vzdušných sil a také dva spojenecké letouny Eurofighter Typhoon německého letectva. 

Faktem ale zůstává, že minulý týden proniklo do Polského vojenského prostoru devatenáct Ruských dronů. Tehdy se mělo jednat o omyl, který se už neměl opakovat. Nyní se však Moskva postavila k situaci naprosto jinak. Ruský ambasador Vladimir Lipajev prohlásil že: „Všechna fakta poukazují na to, že se jednalo o další provokaci kyjevského režimu,“ a dále také uvedl, že se Kyjev snaží zatáhnout další země do konfliktu. Což je v rozporu s častými ruskými narativy, že je s Evropskou unií a NATO už dlouhou dobu ve válce kvůli pomoci Ukrajině. 

Ukrajina odpověděla na podobnou notu. Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním nedělním projevu obvinil Rusko taktéž z válečné štvanice. „Všichni vidí, že Rusové zkoumají, jak přenést válku na území Polska a pobaltských států. Ruská armáda také testuje Rumunsko“.

Obdobných situací se bojí taktéž Litva vzhledem k nedávnému narušení svého vojenského prostoru ruskými cvičnými drony. Po Polském a Rumunském incidentu tak nadále zvyšuje obranu.

Rumunské ministerstvo zahraničí se k situaci postavilo obdobně jako před týdnem to Polské. Označilo akt za nepřátelský a zvyšující hrozbu v regionu, což přispívá k eskalaci situace. Dále také apelovalo na Moskvu o prošetření a sjednání opatření, aby se zabránilo podobným incidentům. 

Ministerstvo obrany se také nechalo slyšet, že těmito akty dává Moskva jasně najevo, že nerespektuje mezinárodní právo a ohrožuje jak bezpečnost regionu, tak i stabilitu v oblasti Černého moře. To je od začátku trnem v oku jak Rusku, tak i spojencům. Jedná se totiž o důležitou obchodní tepnu a slouží k vyvíjení nátlaku obou stran. Rusko kupříkladu ze začátku války blokovalo obchodní trasy z Ukrajiny, a tak bránila dovozu obilnin ze země. Dále zde také kotví část své stínové flotily. Na druhou stranu zde Ukrajina provádí své tajné operace, kterými se snaží ochromit týl nepřítele. 

K nastalé situaci se také vyjádřil český politik a ministr zahraničních věcí Jan Lipavský. Na svém účtu na platformě X uvedl šéf české diplomacie: „Rusko dále provokuje. Včera v noci šlo o Rumunsko. Na ruské ‚omyly‘ nevěřím. Jako spojenci v NATO zůstáváme ve střehu. Rusko musí za provokace proti NATO zaplatit konkrétní cenu. Proto Česko podporuje další sankce“.

Obdobné aktivity Ruska

Polsko

Jak už bylo zmíněno v článku, nejedná se o první incident Ruska se zatoulanými drony. Minulý týden podobný problém musela řešit Polská. Stalo se tak ve středečních ranních hodinách. Premiér Tusk o situaci prvně informoval na svém profilu na platformě X okolo čtvrté hodiny ranní a podle představitelů ministerstva obrany se měl nacházet přímo na místě společně s armádními složkami. Operace měla trvat až do osmi hodin ranních, kdy byla ukončena sestřelením všech letounů nacházejících se v Polském vzdušném prostoru. Zákrok se však neobešel bez dalších problémů a byly poškozena užitková pole, zaparkovaný automobil, či rodinný dům. 

Německý deník Welt taky poukazuje na fakt, že pět dronů mělo namířeno přímo k základně Severoatlantické aliance. S odkazem na nejmenovaného vysoce postaveného důstojníka NATO Welt dále uvádí, že s největší pravděpodobností se jednalo o plánovaný čin, vzhledem k počtu objektů, které překročily hranice. Mělo se jednat až o 22 až 25 strojů. 

V reakci na tyto události Polsko posílilo obranu na hranicích s Běloruskem a uzavřelo s ním hranice. Zároveň také pohrozilo, že v případě opakování těchto aktivit, bude Polsko nuceno jednat. Neuplynul ani týden a nad Polskými vládními budovami se vznášel další dron, tentokrát pod taktovkou Běloruska, a to je dlouhodobým spojencem Ruska.

V reakci na tyto události byla západními spojenci spuštěna operace "Eastern sentry,,. Ta si bere za cíl posílit obranu východní hranice aliance. 

Litva

Podobnou zkušenost má také Litva, zde se objevili drony také ve vzdušném prostoru. Jednalo se o dva Ruské drony Gerbera, které nenesou nálože a slouží jako návnady, nepředstavovali tak pro občany žádné nebezpečí. Ministryně obrany Arvydas Anušauskas uvedla, že k dronům okamžitě vzlétli dva stíhací letouny Litevských vzdušných sil. Dále také vyjádřila obavy z dalších budoucích podobných incidentů. V dnešních dnech tak stále posilují obranu svých hranic s Běloruskem a zpřísňují na nich kontroly.

Bělorusko

I když je Bělorusko dlouhodobým spojencem Ruska, občas se stane, že drony zavítají také sem. Často je to odůvodňováno rušením signálů dronů, které pak zamíří zpět nebo podle nově udaného kurzu. Byly však případy, kdy se Běloruská armáda musela přímo potýkat s drony, které mířili z Ruska. Příkladem může být nastalá situace z minulého týdne. Když drony mířily k Polsku, přelétaly nad Běloruskem. Tamní armáda jich dle svých slov sama měla sestřelit na desítky a podle běloruského ministerstva obrany se nejednalo o první případ, kdy běloruská armáda byla nucena střílet po ruských dronech.