Česká republika tento rok zaznamenala nejnižší porodnost v moderní historii - oficiální statistiky Česka (ke dni 18. 5. 2025) ukazují pouze 84 311 nově narozených dětí v republice. Pro porovnání v roce 2010 se podle statistik narodilo 117 153 dětí. Co tento výrazný pokles pro českou populaci z dlouhodobého hlediska znamená? A v jakých sférách to českou populaci ohrožuje nejvíc?

Co říkají statistiky?

V Česku na ženu připadá 1,37 dítěte, což je opět v porovnání z roku 2010 (1,45) známka postupného poklesu. Na druhou stranu, věk matek u prvního dítěte dlouhodobě stoupá - trend je zřejmý, ženy odkládají mateřství a z průměrného věku 22,5 (1990), následovně 26,6 (2005), dnes (2025) statistiky ukazují nárůst na 30,5. Na globální úrovni porodnost také klesá a jen za pouhý rok (z 2023 na 2024) světová průměrná plodnost klesla z 2,3 na 2,2 dítěte na ženu. Dále například v Anglii porodnost poklesla na nejnižší hodnotu od roku 1938 a to konkrétně na 1,41. Odborníci upozorňují na výrazný demografický posun společně s dalšími ovlivňujícími faktory.

Tento vývoj se označuje jako tzv. "sub-replacement fertility", tedy úroveň plodnosti, která je nižší než hodnota potřebná k prosté reprodukci populace - tato hodnota je zhruba 2,1 dítěte na ženu. Pokud jsou čísla nižší než tato hodnota a nejsou vyvážena migrací, vede k dlouhodobému poklesu počtu obyvatel a k postupnému stárnutí společnosti.

Proč k tomuto dochází?

Pokles porodnosti ovlivňuje řada faktorů. Z ekonomického hlediska má na úroveň porodnosti vliv finanční a životní jistota. Lidé se ve finančně náročnějších časech rozhodují rodičovství odkládat nebo se mu úplně vyhýbají. Podle aktuálních výzkumů v Česku zůstane bezdětná přibližně každá šestá žena ve věku 30 až 40 let (Radio Prague International), to odpovídá zhruba 18%, což je trojnásobek podílu starších generací. Alarmující jsou také hodnoty, které u některých lidí ukazují dlouhodobý úmysl nemít děti. Poslední data z roku 2022 ukazují, že 29% mladých neplánují mít děti nikdy (BrnoDaily).

Na porodnost mají také vliv společenské změny jako například společenské trendy a vliv vzdělání a kvalifikace. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) průměrná plodnost poklesla z 3,3 dětí na jednu ženu v roce 1960 na 1,5 v roce 2022. Tohle ovlivňují hodnotové trendy jako touha po seberealizaci, kariérní cíle a volnost. Porodnost ovlivňuje i vzdělávání a kvalifikace u žen. Podle the Economist platí, že vyšší vzdělání žen je dlouhodobě spojováno s odkládáním rodičovství i nižším počtem dětí.

Další faktor hraje role států v podpoře rodin, OECD v tomto ohledu upozorňuje na to, že země, které poskytují podporu formou placené rodičovské dovolené, dostupných školek a daňových úlev, mívají vyšší hodnoty plodnosti. 

Určitý vliv má také úroveň reprodukční schopnosti a zdraví. V ČR stoupá výskyt neplodnosti - až 15% párů v ČR má problém otěhotnět. Důvody mohou být různé - stres, obezita, kouření, alkohol a další…

Jak nás dlouhodobý pokles porodnosti přímo ovlivní?

Nízká porodnost v České republice představuje komplexní demografický problém, který zasáhne jak ekonomické tak i společenské sféry. Rizikem je stárnutí populace a rostoucí tlak na sociální a zdravotní služby. Nízká porodnost zvyšuje podíl seniorů, což zvyšuje nároky na důchodový systém. Méně ekonomicky výdělečných osob vede k nižším příjmům z daní a méně příspěvkům na sociální služby.

Úbytek narozených dětí znamená nedostatečné naplnění kapacit v regionálních školách a školkách, zejména v menších městech a obcích. Server Seznam zprávy upozorňuje na tzv. jev sucha dětí, kdy jsou školy i školky nuceny svůj provoz omezit nebo dokonce zavřít z důvodu vysokých fixních nákladů a nadměrného poklesu žáků nad 25%.

V poslední řadě má nízká porodnost negativní vliv na ekonomiku. Firmy čelí riziku nedostatku pracovní síly, což může vést ke zpomalení vývoje a inovace. Podniky jsou nuceny k automatizaci, dovozu pracovníků nebo omezení výroby. Nedostatečné množství pracovníků zároveň zvyšuje mzdové náklady, které se mohou projevit v růstu cen a inflaci.

Jaké je řešení?

Je několik různých způsobů, kterými je možné ulehčit rodičovství a tím tak nízkou porodnost navýšit. Zkušenosti z evropských zemí ukazují, že se nejedná o jednotné řešení, ale o řadu podpůrných opatření. 

Samotné Česko už nabízí štědrý rodičovský příspěvek a přiměřeně dlouhou rodičovskou dovolenou. Dalším klíčovým řešením je budování dostupnosti školek a flexibility formy práce, to znamená prodloužení otevírací doby nebo možnosti home office. Tato kombinace pomáhá skloubit pracovní život s rodinným a to je podle OECD právě jeden z určujících faktorů, který zvyšuje ochotu zakládat rodiny.

Inspirací ze severu může být sdílená rodičovská dovolená mezi partnery, která umožňuje ženám zůstat na trhu práce. Dalším ulehčujícím faktorem by byly levnější možnosti bydlení pro mladé páry.

Zároveň přichází debaty o alternativních způsobech, jak vykompenzovat úbytek pracovní síly. Některé státy volí migraci, která alespoň krátkodobě zmírňuje tlak na ekonomiku. Další způsob je automatizace a technologický pokrok, které mohou nahradit část chybějících pracovních míst (The Guardian).

Žádné řešení zde není zázračné - důležitá je kombinace podpory rodin nebo dalších inovací, které mohou pomoct stabilizovat demografický vývoj.


Pokles porodnosti není pouhým číslem ve statistikách, ale dlouhodobou výzvou, která se dotýká české ekonomiky, vzdělání i každodenního života. Česko stojí před výzvou, jak udržet stabilní a prosperující společnost v době, kdy dochází k základní rodin stále později. Jedno univerzální řešení neexistuje, ale kombinace opatření může pomoci přijít s postupným řešením.