Z posledního čtvrtečního dílu Farmy diváci objevili něco nestandardního – vyměnili dovednosti s dojením či obděláváním polí za nečekaně kulinářský zážitek pojmenovaný „Kočičí svatba“. 

Co se vlastně stalo?

Ve čtvrtek pokračovala Farma svým tradičním tempem – každý týden jeden farmář vypadává na základě duelu, který zahrnuje i vědomostní kvíz. Soutěžící si vybírají témata a tentokrát přišla řada na staročeskou kuchyni.

Jedna z otázek zněla: „Co je to Kočičí svatba?“ Tento nenápadný dotaz ale vyvolal nečekaný efekt – otevřením tématu se okamžitě zvýšilo vyhledávání na internetu, protože většina diváků netušila, co se pod tímto zvláštním názvem skrývá.

Z obyčejné otázky se tak stal virální moment, který připomněl zapomenutou část české tradice. Otázka o „Kočičí svatbě“ zůstala – a žila dál mezi diváky.


Co je „Kočičí svatba“

Název „Kočičí svatba“ evokuje úsměv, ale za tímto lidovým označením se skrývá hluboce zakořeněná tradice. Pokrm vznikl v českém a moravském venkovském prostředí jako jednoduché jídlo chudých. Kombinace hrachu a kroup byla levná, dostupná a výživná. Ještě na počátku 20. století šlo o běžnou stravu v mnoha domácnostech, zejména v obdobích půstu nebo nedostatku masa.

Původ názvu

Kočičí svatba byl lidový výraz pro „chudou“ svatbu – tedy takovou, kde nebylo maso. V některých krajích se tak říkalo večeři po pohřbu, nebo jídlu podávanému u příležitosti udobření znesvářených rodin – právě díky spojení dvou skromných, ale symbolických surovin.

Jiná teorie odvozuje název od toho, že když hrachové a kroupové zbytky ležely ladem, často se na ně slétly kočky – a tím vzniklo posměšné přirovnání k jejich „hromadné hostině“.

Regionální varianty

Na Chodsku či Plzeňsku se pokrm nazýval „Kočičák“, jinde zase „hrachové kroupy“, někdy doplňovaný o škvarky, sádlo, nebo dokonce sušené houby. V některých regionech se jedl v období Velikonoc, kdy měl připomínat pokoru a jednoduchost předcházejícího půstu.

Symbolické významy

Spojení protikladů – hrách a kroupy mají rozdílnou strukturu, ale společně dávají silný, sytý výsledek.
Skromnost jako ctnost – jídlo bez masa, ale s péčí a láskou.
Paměť venkova – připomínka dob, kdy se vařilo z toho, co bylo k dispozici, a plýtvání nebylo možné.


Příklad receptu

  • 300 g hrachu
  • 150 g krup
  • 100 g slaniny
  • 4 stroužky česneku
  • 2 cibule
  • majoránka
  • sádlo
  • pepř
  • sůl


Hrách namočíme nejlépe přes noc do vody. Druhý den ho uvaříme do měkka, slijeme a vodu necháme okapat. Kroupy propláchneme alespoň dvakrát až třikrát a uvaříme do měkka. Scedíme, propláchneme v sítku a necháme okapat. Na sádle osmahneme … celý recept na regionchodsko.cz


Proč je to důležité i dnes?

Farma tímto pokrmem neukázala jen kulinářský kuriozitní výjev, ale dotkla se kolektivní paměti národa. V době, kdy velké množství jídel pochází z polotovarů, supermarketů a do českých domácností prostupuje čím dál více mezinárodní kuchyně, může být návrat ke „Kočičí svatbě“ i návratem k úctě ke skromnosti, původu a sdílení.