Není tomu tak dlouho, co Rusko narušovalo vzdušné prostory svých sousedů či dokonce až státy na západní hranici drony. To však ale nestačilo a posunulo eskalaci na další příčku. Nyní již posílá nad země Severoatlantické aliance NATO a Evropské unie stíhací letouny. Co tím sleduje není zcela jasné. S největší pravděpodobností se může jednat pouze o pokoušení. Testování, jak daleko mohou zajít, než NATO a Evropská unie začne jednat. Experti však také upozorňují, že letadla by také mohla být průzkumná. V praxi by to znamenalo, že sbírají informace a mapují pohraniční území států. Kdyby se tato tvrzení ukázala být pravdivá, jednalo by se o velkou hrozbu.

Estonsko 

Starším ale stále aktuálním, dokonce snad i největším, narušením vzdušného prostoru stíhacími letouny bychom mohli považovat to v Estonsku. Stalo se tak minulý týden, 20. září v sobotu. Podle Estonska neměla ruská letadla toho dne při vstupu do vzdušného prostoru země žádné letové plány, jejich transpondéry byly vypnuté a v době narušení také postrádaly obousměrné rádiové spojení s estonským řízením letového provozu. Letadla byla sledována ještě před překročením hranic, takže reakce poté byla blesková. Po neúspěšném navázání kontaktu s letouny, k nim okamžitě vyrazila alianční letadla. Přesněji italské, švédské a finské stíhačky. Ta je nekonfliktně a bez dalších větších problému vyprovodila ze země.

Problémem však zůstává, že Ruské stíhačky kroužily nad zemí celých 12 minut. Bez rádia, bez letového plánu. Situace se tak mohla vyvíjet úplně jinak, přičemž mohla být letadla i sestřelena. K tomuto názoru se přiklání čím dál víc členských států, a dokonce s ním i souhlasil americký prezident Donald Trump. Ten se začíná čím dál více odklánět od Ruské strany a vrací se zpět na "západ". Trump však podotýká, že záleží na okolnostech. Také česká diplomacie hodlá podpořit jednáních s OSN o možnost sestřelovat Ruská letadla ve vzdušném prostoru NATO, s čímž čeští politici povětšinu také souhlasí. 

„Rusko je agresor, neustále zkouší, kam až může zajít, ohrožuje tím lidské životy, a my musíme reagovat. V případě nutnosti okamžitě zasáhnout a v krajním případě i sestřelit jakékoli letadlo, které by představovalo hrozbu,“ uvedl pro ČT premiér Petr Fiala (ODS).

„Byl aktivován článek čtyři, po těch dronech jde o druhé narušení. Je potřeba, aby samozřejmě NATO jasně vyslalo signál, že tohle nebude tolerovat,“ nechal se slyšet šéf opozičního ANO Andrej Babiš.

Ruská administrativa již také stihla zareagovat. Všechna opatření, která aliance podnikla na tento popud, jako třeba ponechání francouzských letounů v maďarsku, posílení obrany polské hranice nebo jednání o článku 4, označila za eskalaci a provokaci. Taktéž označili kroky Estonska za „přiživování napětí a vyvolávání atmosféry konfrontace“. Rusko totiž tvrdí, že k žádnému narušení Estonského vzdušného prostoru nedošlo. Naopak obvinilo Estonsko, že se snaží situaci nepřiměřeně vyhrotit a vtáhnout tak další země do války. Dle Kremlu se měli totiž ruské letouny vracet podél, nikoli přes, estonskou hranici na základnu v Kaliningradu a reakce tak byla neoprávněná. Kroky ze strany Estonska tak měli být „Další, velmi významný stupeň eskalace napětí v blízkosti Ruských hranic,“. Letadla také podle Kremlu neměla být ozbrojená a neměla představovat žádnou hrozbu, což uvedl také Mark Rutte, generální tajemník NATO. To vše však později vyvrátila Estonská administrativa na shromáždění OSN.

Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna totiž na pondělním shromáždění OSN předložil důkazy, které se neshodovali s Ruskou verzí. Zároveň tím také vyvrátil tvrzení Ruska, že Estonsko nemá žádné validní důkazy k nastalé situaci. Důkazním materiálem měly být výtisky snímků z leteckého radaru, které měly dokazovat jasné narušení estonského území a suverenity. Dále také předložil detailní snímky ruských bojových letadel, na kterých mělo být jasně vidět, že nesou rakety a jsou připravena k boji. Ze svědectví aliančních pilotů také vyplívá, že se ruští piloti nijak letky NATO nebáli a měli jim ještě zamávat na rozloučenou, když přelétali do ruského vzdušného prostoru směr Kaliningrad. Na základě těchto skutečností žádal projednání aktivace článku 4. Problém však může nastat ve chvíli, kdy se do toho vloží Rusko. To je stále členem RB OSN, a má tedy právo veta.

Akce a reakce

Obě strany tak v dnešních dnech vzpomínají na situaci v Turecku. Dne 24. listopadu 2015 narušil ruský bombardér s plnou výbavou turecký vzdušný prostor na 15 sekund při letu směrem do Íránu. Turecko neváhalo ani chvíli a poslalo Rusku jasný vzkaz. Za bombardérem se tehdy objevil Turecký stíhací letoun F-16 a když bombardér nereagoval na výzvy z věže ani od pilota, byl sestřelen. Tehdy zahynul pilot při seskoku padákem a Rusko nepodstoupilo žádné větší kroky. Zároveň se tehdy mluvilo i porušení mezinárodního práva z Ruské strany. 

Kupříkladu Jakub Landovský, bývalý velvyslanec NATO, přesně s tímto scénářem pracuje i v dnešní době. Ten právě poukazuje na fakt, že se po sestřelení ruského bombardéru vlastně nic zásadního nestalo a Moskva jen vyjádřila rozhořčení nad nastalou situací, načež uvalila cla na zboží z Turecka. Jeho vlastními slovy: „Turecko sestřelilo ruský stroj ve svém vzdušném prostoru za dvanáctivteřinovou exkurzi – a vůbec nic se nestalo,“. Dále se také domnívá, že sestřelení Ruské stíhačky ve vzdušném prostoru NATO by nutně nezpůsobilo eskalaci, ba možná dokonce naopak. „Za mě v tuto chvíli nefunguje odstrašování tak, aby zabránilo dalším ruským výletům do vzdušného prostoru Aliance,“ nechal se slyšet Landovský.

Dále také Landovský k eskalaci dodal: „Tahle domněnka je vadná. Naopak eskalaci způsobí, pokud se budou ruské výlety do našeho vzdušného prostoru opakovat a budou delší a odvážnější a méně svázané schopností reagovat na to, co je schopna udělat Aliance ve prospěch obnovení kredibilního odstrašení.“

Jednou nestačí 

V dnešních dnech Rusko stále razí stejnou politiku bez strachu z následků. Narušení vzdušného prostoru tak hlásí i další země aliance. Je mezi nimi Lotyšsko, Polsko, Finsko, Rumunsko, Litva, Norsko či dokonce Amerika na území Aljašky nebo Německo, které nemělo problém se vzdušným prostorem, nýbrž se svým vojenským plavidlem. Nad ním měli opakovaně proletět Ruské stíhačky. Ač má NATO možnost v těchto situacích zasáhnout, snaží se zachovat chladnou hlavu a nepodléhat ukvapeným a neuváženým činům.