K dnešnímu dni, 28. září, kdy v Česku slavíme svátek svatého Václava neboli den české státnosti, se v Moldavsku konají parlamentní volby. To by běžně nebudilo nijakou větší míru vzrušení, však v těchto volbách jde o hodně. Rozhodne se v nich, kam země zamíří. Buď je tady možnost západu a Evropské unie nebo východu, přičemž by země zavítala přímo do náruče Ruské federace. 

Zatím vládnoucí strana akce a solidarity (PAS) má nakročeno k vítězství. Objevuje se však možnost obdobného problému, jako u parlamentních voleb v Polsku v roce 2023. Tehdy výherní strana neměla s kým složit vládu a byla tak nucena odstoupit do opozice. V případě tohoto scénáře by byla zhacena všechna snaha o vstup do Evropské unie a země by byla odkázána ruskému vlivu. 

PAS společně s prezidentskou kanceláří sdíleli prozápadní myšlenky a postoje. Zemi se snažili nasměřovat právě k EU a zbavit se závislosti na Rusku do roku 2030. Zároveň se tak snažili zařídit větší ochranu země. Moldavsko je totiž přímým sousedem Ukrajiny a nemá to daleko k Černému moři. Je tedy i na úkor své malé rozlohy velmi důležitou a strategickou zemí. 

Hlavně Rusko by tu rádo mělo svůj vliv a udělalo ze země své druhé Bělorusko. Mohlo by tak tlačit na Ukrajinu z dvou stran, lépe zásobovat svá vojska a nadále vyvíjet tlak na Severoatlantickou alianci v podobě zatoulaných stíhacích letounů nad černým mořem. 

Oblibě se Ruská federace těší právě u opozičních stran. U některých je dokonce vysoce pravděpodobné či prokázané napojení přímo na Kreml a sympatiemi k Moskvě se ve velkém netají. Odříkávají také texty Kremlu, mezi hlavním může patřit názor, že válku na Ukrajině rozpoutaly západní mocnosti a v případě vstupu do Evropské unie potká zemi stejný osud. Mezi další může kupříkladu patřit také vyobrazení Ruské federace jako blahodárné země, která je schopna se postarat o vše. Ruský vliv je tak znatelný a toho se obávají vládní politici, včetně prezidentky země.  

Právě prezidentka, Maia Sanduová, se k tomuto tématu opakovaně vrací a vyzývá občany k bdělosti. V předvolebním prohlášení kupříkladu uvedla: „Cíl Kremlu je jasný: dobýt Moldavsko přes volební urny, využít je proti Ukrajině a změnit nás v odrazový můstek k hybridním útokům proti Evropské unii.“. Dále také vyslala zprávu do světa, s tím že: „Pokud naše demokracie nemůže být ochráněna, pak není v bezpečí žádná demokracie v Evropě,“.

Soupeř s Ruskem v zádech

Proti však stojí silný soupeř. Tím je proruským Vlastenecký blok komunistických a socialistických stran a jedná se o koalici proruské opozice. Ten vede bývalý proruský prezident a šéf socialistů Igor Dodon. Ten má na svém kontě už pár vroubků, a dokonce čelil obvinění ústavním soudem z vlastizrady. Té se měl dopustit mezi roky 2019 až 2020. Mělo se jednat o praní peněz, braní úplatků, nezákonného dotování socialistických stran a vytunelování národních bank v roce 2019 po prohře jeho strany. Problémům se však nevyhnul ani za svého prezidentského období. Ústavním soudem byl zbaven pravomocí 2. ledna 2018, když odmítl jmenovat jednotlivé ministry a vícepremiéry, kteří byli orientováni na západ. Tím porušil ústavu a zneužil svého postavení. Po vypuknutí války na Ukrajině se rovněž netajil podporou ruské agrese a byl moldavskými úřady pokutován za připnutí svatojiřské stuhy. Ta je považována mimo jiné za symbol podpory ruské invaze na Ukrajinu.

Právě tato strana společně se svým vůdcem v dnešních dnech zápasí o post vládnoucí strany v parlamentu.

Vyloučení z voleb dvou stran

Volební komise také v nedávných dnech vyloučila dvě proruské strany a znemožnila jim tak možnost ucházet se o místo v parlamentu. Jenou z nich byla strana Srdce Moldavska. Ta byla dokonce omezena na činnosti na jeden rok. Důvody k tomuto kroku měly být jak nelegální financování, jelikož strana nedokázala vysvětlit velké sumy ze zahraničí, tak i napojení na Rusko. K tomu měla mít podklady jak tamní zpravodajská služba země, tak dokonce i prezidentka Maia Sanduová. Vystaveným zákazem činnosti se pak úřady snaží zabránit dalším možným aktivitám, které by podle nich mohli ohrozit politickou stabilitu nebo integritu volebního procesu. 

Další stranou je politické hnutí Velké Moldavsko. Té bylo rovněž zakázáno kandidovat ve volbách, a to dokonce den před jejich zahájením. Důvody měly být obdobné jako u předchozí strany. Mezi ty patřilo nelegální a nedeklarované financování ze zahraničí či napojení na Moskvu. Strana si však odnesla mnohem větší spis prohřešků než její předchůdce. Dále si také od komise vyslechla podezření z korupčních praktik, kdy strana měla uplácet voliče. Uplácení mělo probíhat nejen v peněžité formě ale také v materiálních či jiných výhodách. Problém pro komisi také mělo být napojení na oligarchu Ilana Shora a jeho stranu ȘOR. Ta byla vyšetřována z důvodů prosazování zájmů cizího státu. Její hlavní představitel byl rovněž souzen z pronevěření bankovních aktiv, podobně jako Igor Dodon. Před verdiktem uprchl a nyní žije již delší dobu v Rusku. Neposledním důvodem bylo také špatné složení strany. Ta nesplňovala zákonnou minimální reprezentaci pohlaví, která činí 40% pro obě pohlaví na kandidátní listině.  Šéfka strany Victoria Furtunaová rozhodnutí označila za zaujaté a uvedla, že se strana proti němu odvolá. 

V důsledku těchto kroků hrozí podle analytiků neklidný vývoj po konci voleb. Pokud proruské a opoziční strany nevyhrají, mohli by se pokusit nařknout výsledek voleb a napadnout jej i u soudu. V případě právního řízení by mohl být prodloužen nástup a funkce vlády, což by mohlo velice ohrozit celistvost země.

Analytik Eugen Muravschi kupříkladu uvedl pro iROZHLAS.cz že: „Pokud proruská opozice nevyhraje, tak plánuje označit volby za zfalšované“.

Proruské strany však také nemusejí mít v případě výhry ve volbách klidné převzetí vlády. Může totiž nastat obdobná situace jako v Gruzii či Srbsku. V každém případě volby svým výsledkem zahýbou světovým děním.