Evropská unie oficiálně schválila víceletý fiskální plán, který umožňuje Německu výrazně navýšit výdaje na infrastrukturu, bezpečnost a obranu – a to již od letošního roku. V rámci dohody s Evropskou komisí získal Berlín prostor pro okamžitou investiční expanzi, přičemž se zavázal k fiskální konsolidaci v následujících letech.
Podle německého vládního představitele plán umožňuje „významný růst výdajů“ do roku 2029, zejména kvůli investicím do armády a kritické infrastruktury, které jsou vnímány jako reakce na zhoršující se bezpečnostní situaci v Evropě.
Tato dohoda přichází ve chvíli, kdy generál Carsten Breuer, náčelník generálního štábu Bundeswehru, vydal směrnici požadující, aby byla německá armáda do roku 2029 plně vyzbrojena a bojeschopná. Dokument s názvem „Směrnice: Priority pro posílení bojové připravenosti“ stanovuje konkrétní kroky k dosažení plné operační kapacity Bundeswehru, včetně nákupů nových zbraňových systémů, doplnění munice a rozvoje obranných i útočných schopností – včetně těch ve vesmíru.
Mezi hlavními prioritami figurují:
- posílení protivzdušné obrany, zejména proti dronům,
- získání přesných útočných schopností na vzdálenost přes 500 km,
- expanze elektronického boje a
- vývoj vesmírných vojenských systémů.
Financování těchto ambiciózních plánů umožnila i úprava německé dluhové brzdy v březnu tohoto roku. Berlín tak může v krátkodobém horizontu výrazně utrácet a teprve od roku 2026 začne zpomalovat tempo výdajů.
Důvodem k tomuto razantnímu přezbrojení je zejména vzrůstající hrozba ze strany Ruska. Generál Breuer i velitel pozemních sil Alfons Mais varovali, že Rusko díky mobilizaci společnosti a průmyslu rychle navyšuje své vojenské kapacity. Podle Maisových slov bude nejpozději od roku 2029 schopné konvenční agrese proti NATO na rozsáhlé úrovni – a testovat západní odolnost může začít mnohem dříve.
Součástí obranné strategie je i výrazné posílení přítomnosti Bundeswehru v Pobaltí. Například německá tanková brigáda v Litvě bude navýšena z 500 na 5 000 vojáků do konce roku 2027, což má za cíl posílit východní křídlo NATO a odstrašit ruskou agresi.
Podle německé vlády celý plán spojuje investice, strukturální reformy a fiskální stabilitu a má za cíl nejen posílit bezpečnost, ale také podpořit ekonomický růst a udržitelnost veřejných financí.