Před deseti lety byli Izrael a tři hlavní evropské mocnosti – Británie, Francie a Německo – v ostrém rozporu, pokud šlo o způsob, jak zastavit jaderný program Íránu. Všechny tři země podporovaly jadernou dohodu s Íránem, zatímco Izrael se ji snažil za každou cenu zastavit.

Dnes, kdy Izrael a Írán stojí na pokraji otevřené války, jsou tyto evropské vlády s Izraelem – až na jemné rozdíly v tónu – na jedné vlně. Všichni tři evropští lídři prohlásili, že právo Izraele na sebeobranu a zabránění tomu, aby Írán získal jadernou zbraň, je zásadní.

Tato podpora Izraele, která přišla po jeho pátečních útocích na íránská jaderná a zbrojní zařízení, je o to pozoruhodnější, že právě tito tři lídři ostře kritizovali Izrael za jeho chování v Gaze během války s Hamásem.

Změna postoje k Íránu

Odborníci na zahraniční politiku připisují jednotný postoj k Íránu především alarmujícímu reportu OSN, podle něhož je Írán blíže jaderné zbrani než kdy dřív, a také jeho spojenectví s Ruskem ve válce proti Ukrajině.

„Máme tu agenturu OSN, která tvrdí, že Írán 20 let porušuje smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT),“ řekl Dov Zakheim, bývalý náměstek ministra obrany USA za vlády George W. Bushe, s odkazem na zprávu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), zveřejněnou těsně před izraelským útokem.

„Tyto tři země (UK, FR, DE) jsou plně oddány smlouvě NPT, a pokud ji Írán porušuje – ať už zbývá měsíc, šest týdnů nebo šest dní – je jasné, že se žene za jadernou zbraní. A nejde jen o hrozbu pro Izrael, ale pro celý Blízký východ.“


Dlouhodobé úsilí o zadržení Íránu

Halie Soifer, bývalá bezpečnostní poradkyně Kamaly Harrisové, připomíná, že tzv. „E3“ (UK, FR, DE) po desetiletí sehrávaly klíčovou roli v zadržování íránského jaderného programu.

„Když MAAE oznámila, že Írán porušuje dohody a nehlásil obohacování uranu, právě tyto tři země iniciovaly rezoluci, která Írán vyzývá k okamžité nápravě,“ uvedla Soifer.

Francouzský prezident Emmanuel Macron po prvních izraelských úderech řekl, že za eskalaci nese odpovědnost Írán, protože zrychlil svůj jaderný program.

„Írán nese těžkou odpovědnost za destabilizaci regionu,“ citovala Macrona agentura Reuters. „Pokračuje v obohacování uranu bez civilního zdůvodnění a na úroveň blízkou jaderné zbrani.“

Britský premiér Keir Starmer v sobotu uvedl, že do oblasti vyslal bojové a podpůrné letouny po „konstruktivním rozhovoru“ s izraelským premiérem Netanjahuem. Diskutovali o bezpečnosti Izraele „jak by se dalo čekat mezi dvěma spojenci“.

Německý kancléř Friedrich Merz také jednal s Netanjahuem a na sociálních sítích uvedl:
„Izrael má právo bránit svou existenci a bezpečnost svých občanů. Íránský jaderný program je existenční hrozbou pro stát Izrael.“


Evropa: podpora Izraele a výzva k deeskalaci

Všichni tři lídři se aktuálně nacházejí v Kanadě na summitu G7 a prohlásili, že doufají v jednotný postoj celé skupiny – včetně Trumpovy administrativy – který podpoří Izrael, ale zároveň vyzve k uklidnění situace. Trump se podle dostupných informací ke společnému postoji připojuje.

Tón evropských lídrů je zásadně odlišný oproti jejich dřívějším ostrým výpadům vůči Izraeli kvůli blokování humanitární pomoci v Gaze, což Izrael popírá.

V posledních týdnech například Německo zvažovalo zákaz vývozu zbraní do Izraele, což by bylo bezprecedentní. Francie v pondělí zakryla izraelskou expozici na zbrojním veletrhu v Paříži s odůvodněním, že byly vystaveny „ofenzivní zbraně“. Británie přerušila jednání o dohodě o volném obchodu a uvalila sankce na dva extremistické izraelské ministry.


Moralita, historická vina a reálná hrozba

Laura Blumenfeld z univerzity Johns Hopkins uvedla, že tyto tři země se snaží zachovat morální zahraniční politiku i kvůli svému koloniálnímu dědictví a – v případě Německa – nacistické minulosti.

„Z jejich pohledu se izraelská akce v Gaze přesunula od rozumné reakce na útok ze 7. října k šílenému aktu kolektivního trestu na oslabené civilní obyvatelstvo,“ uvedla Blumenfeld.

„Naopak Írán je rozsáhlý teritoriální predátor, teokracie a stát na prahu jaderné zbraně, který otevřeně prohlašuje, že chce zničit malý stát Izrael. A Izrael je jejich spojenec. Tohle je existenční hrozba.“


Změna od jaderné dohody k realitě války

Před deseti lety silně podporovali tehdejší evropští lídři jadernou dohodu, kterou vyjednala Obamova administrativa, a kterou Netanjahu ostře kritizoval.

„Jsme přesvědčeni, že tato dohoda poskytuje základ pro trvalé řešení íránského jaderného programu,“ psali tehdejší kancléřka Angela Merkelová, prezident François Hollande a premiér David Cameron v komentáři pro Washington Post.

Naopak Ron Dermer, tehdejší izraelský velvyslanec ve Washingtonu (a nynější blízký poradce Netanjahua), psal na stejných stránkách, že dohoda „zvyšuje riziko konvenční války s Íránem a jeho teroristickými proxy“.

V roce 2018 Trump – na žádost Izraele – od dohody odstoupil, což spustilo zrychlené obohacování uranu v Íránu.


Evropa dnes: od morální politiky k pragmatické obraně

Současná podpora Izraele podle Ilana Goldenberga (bývalý poradce pro Írán za Obamy) není v rozporu s tehdejšími postoji. Tehdy i dnes se Evropa snaží zabránit tomu, aby se Írán stal jadernou mocností – rozdíl je v tom, že dnes je k tomu výrazně blíž.

„Evropské vlády si možná říkají: ‚Takhle jsme to nechtěli, ale když už jsme tady, budeme radši, když to skončí tak, že se íránský program co nejvíc zpomalí.‘“


Další faktory: atentáty v Evropě a válka na Ukrajině

Evropské země si také dobře pamatují, že íránský režim od roku 1979 vysílá agenty a teroristy do Evropy, aby eliminovali své odpůrce.

„Připravujeme se na možnost, že Írán zaútočí na izraelské nebo židovské cíle v Německu,“ varoval kancléř Merz.

Írán je navíc taktickým spojencem Ruska – dodává mu drony a vojenskou techniku pro válku na Ukrajině.

„Putinovi lidé neustále vyhrožují jaderným úderem, což Západní Evropu velmi děsí,“ říká Zakheim.

„Íránský nejvyšší vůdce Chameneí je Putinovým zbrojařem – spolehlivým dodavatelem dronů,“ uzavírá Blumenfeld.
 „A Izrael teď ničí jeho byznys.“