Od školního roku 2027/2028 čekají žáky základních škol výrazná omezení při používání mobilních telefonů. Podle plánu vlády vedené Andrejem Babišem nebudou děti moci telefony využívat nejen během vyučování, ale ani o přestávkách. Opatření se má vztahovat na všechny žáky až do ukončení povinné školní docházky. Cílem je omezit rozptylování a podpořit soustředění i osobní kontakt mezi dětmi. Návrh už nyní vyvolává odlišné pohledy pedagogů, rodičů i odborníků na vzdělávání.

Vláda Andreje Babiše (ANO) chce prosadit plošný zákaz používání mobilních telefonů ve školách prostřednictvím poslaneckého návrhu, který společně podepsali premiér Andrej Babiš a ministr školství Robert Plaga (za ANO). Návrh má být v pondělí vložen do legislativního systému a projednán ve zrychleném režimu. Takový postup obchází standardní připomínkové řízení, takže se k připravované normě nevyjadřují jednotlivá ministerstva ani se neposuzuje její soulad s evropským právem.

Premiér žádá opatření

Nová pravidla mají dopadnout na mateřské školy, přípravné třídy, základní školy, nižší ročníky víceletých gymnázií i odpovídající ročníky konzervatoří. Podle Babiše se opatření zaměřuje především na děti, které ještě neukončily povinnou školní docházku. „Takže hlavně žáků do konce povinné školní docházky,“ uvedl Babiš. Zákaz navíc nebude platit jen během vyučování, ale po celou dobu pobytu ve škole. „Platí to při výuce, o přestávkách a tak dále,“ dodal podle portálu Seznamzpravy.cz.

Obdborníci počítají s tím, že návrh vyvolá rozsáhlou veřejnou i odbornou diskusi. Účinnost zákona proto navrhují od 1. září 2027, aby školy získaly dostatek času na úpravu školních řádů a zavedení nových pravidel do praxe. „Aby školy měly čas se připravit a upravit školní řády a nastavit prakticky režim,“ vysvětlil Babiš. Premiér by si však dokázal představit i rychlejší zavedení opatření. Podle něj by zákaz mohl začít platit už od letošního září, případně i v průběhu školního roku. „Ale tak uvidíme. Nevím, jestli to musí být vždycky 1. září a nemohlo by to začít platit nějak v průběhu školního roku,“ doplnil.


Podle dat ministerstva školství v současnosti drtivá nastavila pravidla pro používání mobilních telefonů drtivá většina škol. Zatímco během vyučování bývají telefony zcela zakázané, o jejich využití o přestávkách rozhodují školy velmi rozdílně. Zdroj: Pexels

Jiná škola, jiný přístup

Podle současného školského zákona mají jednotlivé školy poměrně volnou ruku v tom, jak nastaví pravidla pro používání mobilních telefonů. Každá instituce si tak může režim upravit podle vlastních potřeb ve školním řádu. Jak vyplývá z květnového průzkumu ministerstva školství, nějakou formu regulace už má zavedenou zhruba 93 procent škol, přičemž většina z nich zakazuje mobily alespoň během výuky. Co se týče přestávek, liší se přístup výrazně liší škola od školy.

Debata o tom, zda by měl vzniknout jednotný celoplošný zákaz, se ve vládě objevuje opakovaně. Už na začátku roku o něm mluvil ministr školství Robert Plaga, který naznačoval možnost omezení mobilů i mimo vyučování. Krátce poté ministerstvo rozeslalo ředitelům škol metodický pokyn, který sice nezavádí přímý zákaz, ale nabízí doporučení, jak s telefony ve škole nakládat.

Mezi doporučeními je například omezení vzniku třídních chatů v komunikačních aplikacích, které mohou podle ministerstva nepřímo tlačit rodiče k pořizování telefonů dětem. Pokyn zároveň počítá s tím, že pravidla se mohou lišit podle věku žáků a stupně vzdělávání. Zároveň ale ponechává prostor pro využívání moderních technologií ve výuce, pokud slouží vzdělávacím účelům a osobnímu rozvoji žáků.

Pouze se souhlasem učitele

Vláda se ještě nedávno stavěla k myšlence celoplošného zákazu mobilů ve školách spíše zdrženlivě. Před několika týdny odmítla návrh opozice, který šel podobným směrem, a odvolávala se přitom na to, že stávající právní úprava už dává školám dostatek prostoru nastavit si vlastní pravidla podle konkrétních podmínek. 

Téma omezení mobilních telefonů se ale objevuje i v programových cílech Babišova kabinetu. „Závislost na mobilech a sociálních sítích do škol nepatří; přestávky mají děti trávit aktivně a v reálném světě,“ píše vláda ve svém prohlášení. Aktuálně připravovaný záměr však počítá s výrazně přísnějším přístupem, kdy by zákaz platil po celou dobu, kterou žáci ve škole stráví. Zároveň prý zůstává možnost využívat digitální technologie při výuce, pokud to schválí učitel.

Děti a dívky jako riziková skupina

Zrušení digitálních technologií na školách podporuje Národní ústav duševního zdraví (NUDZ). Jeho ředitel Jiří Horáček podle webu Echo24.cz uvedl, že přílišná expozice mobilním telefonům a sociálním sítím souvisí se zhoršenou psychickou pohodou dětí, včetně úzkostí, depresivních příznaků, horšího spánku i nižší životní spokojenosti. Nejvíce jsou podle něj ohroženy zejména dívky a děti, které sociální sítě používají problematickým způsobem. Připomněl také i to, že většina platforem stanovuje minimální věk pro uživatele na 13 let.

Předseda Asociace dětské a dorostové psychiatrie Tomáš Havelka se rovněž domnívá, že by školy měly přistoupit k výraznému omezení, případně až úplnému zákazu mobilních telefonů. Zároveň ale zdůrazňuje, že samotný zákaz by neměl být konečným řešením, ale spíše úvodem k širší práci s dětmi v oblasti digitální bezpečnosti a zdravých návyků.

Zákaz není řešení

Poněkud jiný náhled nabízí výzkum Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně i z britské univerzity v Birminghamu ale naznačují, že plošný zákaz mobilních telefonů ve školách sám o sobě očekávané přínosy nepřináší. Podle brněnských vědců se jeho dopad v praxi omezuje hlavně na to, že žáci stráví o něco méně času u obrazovek, výraznější změny v chování nebo výsledcích ale studie nepotvrzují. Důraz kladou i na důslednější vymáhání věkových limitů pro online služby a celkově silnější prevenci rizik v digitálním prostředí.

Podle Davida Šmahela z týmu Interdisciplinárního výzkumu internetu a společnosti Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity vznikalo odborné stanovisko mimo jiné jako reakce na to, že se debata kolem této problematiky často vede velmi roztříštěně. Šmahel podotýká, že do diskuse vstupuje řada lidí bez odborného zázemí nebo zkušeností s výzkumem dospívajících, kteří navíc nepracují s aktuálními vědeckými poznatky.

Zároveň dodává, že mezi odborníky panuje poměrně široká shoda v tom, že plošné zákazy sociálních sítí do určitého věku, například 15 či 16 let, nejsou příliš účinným řešením. Současné výzkumy podle něj zatím nepřinášejí jasné důkazy o tom, že by taková omezení sama o sobě vedla ke zlepšení duševního zdraví dětí.

Zákaz technologií napříč Evropou

V některých evropských státech už došlo k výraznému zpřísnění pravidel pro používání mobilních telefonů ve školách. Slovensko například v minulém roce zakázalo jejich používání na části prvního stupně základních škol, přičemž výjimku mají pouze žáci se zdravotním postižením. Podle portálu Seznamzpravy.cz na omezení mobilů přistoupily také severské země jako Dánsko, Švédsko a Finsko a přísnější pravidla zavedla i Francie. V Německu zatím neexistuje jednotná celostátní úprava, ale v roce 2025 zavedla vlastní zákaz například spolková země Hesensko. Konkrétní podoba opatření se tak v jednotlivých státech liší podle věku žáků a úrovně vzdělávání.

Náhledová fotografie: Pexels