Umělá inteligence v současnosti představuje nepostradatelnou pomůcku v pracovním prostředí. Dokáže zaměstnancům ulevit od rutinních činností, urychlit práci s informacemi a zvýšit kreativitu. I přes tuto skutečnost se však mnozí odborníci nadměrného užívání umělé inteligence obávají. Nejnovější výzkumy navíc ukazují, že může mít AI nepříznivé účinky na lidi, kteří jejích služeb pravidelně využívají. Jedním z nejčastějších dopadů je podle vědců rychlejší výskyt syndromu vyhoření.
V posledních dvou letech je užívání umělé inteligence v zaměstnání naprostou samozřejmostí. AI (Artifficial Intelligence) se stala nenahraditelnou pomůckou především v odvětví informačních technologií, zákaznických centrech nebo reklamních agenturách. Za největší benefity práce s umělou inteligencí je považováno především urychlení práce s daty nebo informacemi. Může nám ale také pomoci sepsat e-mail, shrnout dlouhý dokument, nebo připravit prezentaci. Pro řadu zaměstnanců AI také znamená úsporu času a možnost soustředit se na složitější či kreativnější úkoly.
I přes všechny výhody je ovšem umělá inteligence zdrojem předsudků a obav. Mnozí zaměstnanci mají strach, že s rychlejším rozvojem AI poroste tlak na výkon a nároky na rychlou a efektnivní práci se znatelně zvýší. Jiní lidé se zase domnívají, že by mohl nástroj ke zjednušování ve skutečnosti práci paradoxně více zkomplikovat. Největší obavou a zároveň velmi pravděpodobnou domněnkou je, že kvůli umělé inteligenci postupem času dojde k úplnému zániku některých pracovních pozic.
Revoluce produktivity se nekoná
Nežádoucích dopadů umělé inteligence v pracovním prostředí se obávají také specializovaní odborníci. Podle nového výzkumu zveřejněného v odborném časopise zaměřeným na marketing Harward Business Review se v souvislosti s AI rozhodně v budoucnu nebude konat revoluce produktivity. V osm měsíců probíhajícím výzkumu se vědci zaměřili na americkou společnost s přibližně 200 zaměstnanci. Zjistili, že AI práci často velmi zintenzivňuje a zvyšuje pracovní zátěž zaměstnanců. Výzkum rovněž udává, že se v některých firmách bude u zaměstnanců stále hojněji objevovat pracovní vyhoření.
Z rozhovorů se zaměstnanci vyplynulo, že nikdo nebyl tlačen k vyšším výkonům nebo novým cílům. Přesto ale mnoho lidí pracovalo déle, a často na úkor svého volného času. Respondenti vypověděli, že tak jednali jednoduše z důvodu, že jim to AI umožňovala. „Můžete si myslet, že díky umělé inteligenci budete efektivnější a ušetříte čas, ale realita je jiná. Pracujete stejně nebo dokonce víc,“ přiznává jeden z inženýrů společnosti v rozhovoru pro TechCrunch.
Workload creep
Podle vědců je situace zajímavá, ale zároveň znepokojivá. Není to totiž poprvé, co se podobný jev objevuje. Už loňská studie ukázala, že vývojáři pracující s AI strávili při plnění úkolů o 19 % více času, přestože sami očekávali, že naopak ušetří přibližně pětinu svého pracovního času. Představa, že umělá inteligence přinese vyšší efektivitu a více volného času, se tak zatím příliš nepotvrzuje. Odborníci varují, že pokud firmy budou při využívání AI klást důraz hlavně na rychlost a výkon, může docházet k rostoucímu počtu zaměstnanců, kteří dříve pocítí únavu a ohrožení vyhořením.
Některé analýzy také upozorňují na takzvaný efekt „workload creep“. Tento termín vědci definují jako "nenápadné a postupné navyšování pracovních požadavků na zaměstnance." Když je možné stihnout víc za kratší čas, očekávání se přirozeně posouvají. Výsledkem pak podle odborníků může být stav, kdy zaměstnanci sice podávají vyšší výkon, ale zároveň rychleji ztrácejí energii a soustředění. Od syndromu vyhoření pak dle jejich slov zbývá už jen malý krůček.
Pozor na únavu a stres
Vědci upozorňují, že se syndrom vyhoření neobjevuje přes noc, ale postupně a nenápadně. Zaměstnanci si problém mnohdy poprvé uvědomí až tehdy, když pocítí chronickou únavu, ztrátu motivace, podrážděnost nebo obtíže se soustředěním. Fyzicky se syndrom vyhoření může projevit častými bolestmi hlavy, problémy se spánkem, zažívacími potížemi či vyšší náchylností k nemocem. Odborníci také tvrdí, že syndrom zasahuje nejen pracovní výkon, ale i osobní život a zdraví. Je proto podle nich velmi důležité, aby lidé včas rozpoznali první signály a vyhledali podporu či změnu pracovního režimu.
Studie zkoumající vliv zavádění umělé inteligence na pracovní stres ovšem ukazuje, že samotná AI není přímou příčinou vyhoření. Podle odborníků riziko vzniká spíše skrze zvýšenou psychickou zátěž, kdy jsou zaměstnanci nuceni učit se nové technologie, přizpůsobovat se změnám a vyrovnávat se s nejistotou. Tento stres se podle vědců stává hlavním spouštěčem syndromu vyhoření. Naopak lidé, kteří mají důvěru ve své schopnosti pracovat s AI, zvládají negativní dopady částečně zmírnit a snížit riziko vyčerpání.
Ajťáci jako ohrožená skupina
Nejvíce problémů s vyhořením se v souvislosti s AI vyskytuje v odvětví informačních technologií. Právě programátoři a IT specialisté často popisují rychlejší pocit vyčerpání, přestože jejich produktivita evidentně roste. Analytická firma McKinsey & Company ve svém šetření mezi téměř 13 000 pracovníky z 16 různých odvětví zjistila, že intenzivní používání AI zvyšuje riziko vyhoření. Mezi zaměstnanci, kteří umělou inteligenci používají denně, uvedlo příznaky vyhoření 55 %, zatímco v celém vzorku respondentů činil percentil pouze 32 %. Studie navíc ukázala, že více než polovina „těžších“ případů plánovala v následujících měsících změnu zaměstnání.
Problémů spojených s užíváním umělé inteligence v IT firmách si je vědom inženýr z Amazonu a Google Steve Yedge. Ten varuje, že i ti nejlepší vývojáři mohou při intenzivní práci s AI rychle vyčerpat energii a trpět extrémní únavou, podrážděností a potřebou častých přestávek během dne. „Umělá inteligence zvyšuje produktivitu, ale na úkor duševního zdraví a energie lidí,“ říká Yeghe a zároveň zdůrazňuje, jak důležité je nastavit si při práci s AI jasné hranice a zvládat její použití s rozvahou.
Podstatná jsou školení
Odborníci zastávají názor, že by dlouhodobá práce s AI ve firmách měla procházet pečlivým školením. Pokud firmy při zavádění AI nenastaví jasná pravidla a nerozdělí práci rozumně, hrozí dle slov psychoterapeutů rychlejší nástup syndromu vyhoření. Upozorňují tak, že AI sice dokáže zrychlit pracovní úkony, ale bez správného vedení se může stát zdrojem silného stresu. Lidé sice zvládají více práce, ale platí za to častou únavou, vyšší psychickou zátěží a pocitem vyčerpání.
Školení v používání AI na základě vyjádření odborníků není důležité jen pro zdokonalení technických dovedností, ale právě pro psychickou pohodu zaměstnanců. Efektivní školení a promyšlená strategie zavádění AI posilují pocit kontroly nad technologiemi a pomáhají předcházet stresu a únavě. Podle expertů je přitom zásadní, aby školení nebylo jednorázové, ale součástí dlouhodobého plánu. Ten by měl zahrnovat personalizované učební cesty, pravidelné aktualizace a mentoring. Díky těmto specializovaným opatřením je možné podpořit u zaměstnanců sebevědomí, lepší psychickou pohodu a rychlejší adaptaci na změny.
Náhledová fotografie: Pexels
