Digitální svět se dnes dotýká každého z nás, obzvlášť generací Z a Alpha. Používání telefonů, počítačů a tabletů je běžnou součástí školy i volného času. Podle studie SpringerLink z roku 2023 tráví děti od 6 do 14 let průměrně 2,77 hodiny denně online. I když se může zdát, že děti jen hrají hry nebo komunikují s kamarády, jsou vystaveny řadě rizik – kyberšikaně, groomingu, závislosti na technologiích nebo dezinformacím. Skvělým průvodcem pro rodiče i děti může být Digi Rozhledna, která poskytuje interaktivní stezku a praktické tipy, jak se v digitálním prostředí bezpečně orientovat.

Jaká jsou internetová nebezpečí a jak jim bezpečně předcházet?

Univerzální zásady:

Při každém z rizik je důležité:

  1. Otevřený dialog – děti by měly mít možnost mluvit s rodiči, učiteli nebo důvěryhodnou osobou, pokud se něco stane. 
  2. Možnost hlášení problémů – děti musí vědět, že se mohou obrátit na dospělé či instituce.
  3. Rozvíjet kritické myšlení – ptát se „Kdo to napsal?“ nebo „Jaký je zdroj?“
  4. Nastavení soukromí – chránit účty, blokovat nevhodné kontakty, nesdílet citlivé informace.
  5. Podpora digitální a mediální gramotnosti – učit děti bezpečně se chovat online a respektovat ostatní.

Rizika, kterým děti a mladí čelí 

Kyberšikana

Kyberšikana je digitální forma šikany, která probíhá prostřednictvím internetu, sociálních sítí, aplikací, komunikátorů nebo online her. Podle studie WHO z roku 2024 uvádí přibližně 1 ze 6 evropských školáků (asi 15 %), že se někdy stali obětí kyberšikany. V online prostředí má tento jev specifická rizika – útočník může vystupovat anonymně, používá falešné profily a oběť může být vystavena nátlaku prakticky kdykoli, i mimo školu nebo běžné sociální okolí.

Základní doporučení, jak kyberútokům předcházet:

  1. Vzdělávání dětí o tom, co je kyberšikana a online obtěžování
  2. Nastavení pravidel používání mobilů, internetu a sociálních sítí (kdy, jak, s kým komunikovat, co sdílet)
  3. Technická ochrana – soukromí, blokování agresora, hlášení nevhodného obsahu a rodičovská kontrola

On-line predátoři a grooming

On-line grooming je proces, při kterém dospělá osoba, která se často skrývá za falešným profilem, navazuje prostřednictvím sociálních sítí, chatů, her nebo jiných on-line platforem kontakt s dítětem či mladistvým. Zaměřeně si snaží získat jeho důvěru a následně jím manipuluje. Cílem může být získání intimních fotografií, soukromé komunikace nebo domluvení osobního setkání, které může vést k vážnému ohrožení dítěte. Přehledová studie z PubMed (2021) zahrnující data z různých zemí odhaduje, že s nějakou formou online groomingu se může setkat 9–19 % dětí a adolescentů. 

Prevence, jak on-line predátorům předcházet:

  1. Vzdělávat o rizicích a upozornit, že online „kamarád“ nemusí být tím, za koho se vydává
  2. Omezování komunikace s neznámými — nepřijímat žádosti od neznámých lidí a omezovat komunikaci s cizími
  3. Všímat si změn chování dítěte (utajování, nervozita, dlouhé hodiny online)

Digitální stopa a sdílení osobních údajů

Sdílení osobních údajů či fotografií videí, například na sociálních sítích nebo v rodinných skupinách, může u dětí a mladých vytvořit dlouhodobou a prakticky nezaměnitelnou digitální stopu. Ta zahrnuje vše, co o sobě online zveřejníme: veřejné fotky, videa, komentáře, osobní údaje, ale také informace o chování a zájmech. To může představovat závažné důsledky: údaje nebo fotografie z dětství mohou být v dospělosti stále dostupné a mohou být zneužity: k narušení soukromí, krádeži identity, nebo se mohou stát materiálem, který ovlivní život dítěte.

Jak minimalizovat rizika sdílení a chránit digitální stopu dětí

  1. Vzdělávat děti o digitální stopě a rizicích spojených se sdílením dat 
  2. Omezit sdílení osobních údajů a citlivého obsahu 
  3. Dávat dětem možnost samostatně rozhodovat o tom, co se o nich zveřejní 

Závislost na technologiích a sociálních sítích

Každodenní používání technologií u dětí a mladistvých může přerůst až ve formu závislosti. Ta se projevuje neschopností omezit čas strávený online, potřebou neustálé kontroly notifikací nebo sociálních aplikací a negativním dopadem na spánek, školní výkon, mezilidské vztahy a psychickou pohodu. Podle studie z webu drogy-info.cz v populaci 16letých na sociálních sítích denně strávilo 74 % studentů. Nadměrné používání technologií může zvyšovat riziko kyberšikany, porovnávání s ostatními, úzkosti nebo pocitu izolace. 

Jak předcházet závislosti na technologiích a sociálních sítích:

  1. Stanovit jasná pravidla a limity pro používání zařízení 
  2. Podporovat offline aktivity — sport, zájmové kroužky… 
  3. Modelovat zdravé chování dospělými 

Dezinformace a mediální gramotnost 

Děti a mladí se v digitálním světě setkávají s obrovským množstvím informací, přičemž část z nich může být nepravdivá, zavádějící nebo manipulativní, tedy dezinformace. Nedostatek zkušeností a kritického hodnocení obsahu zvyšuje riziko, že se mladí nechají ovlivnit špatnými informacemi, což může ovlivnit jejich názory, rozhodování nebo chování.

Jak posilovat odolnost vůči dezinformacím:

  1. Vzdělávání v oblasti mediální gramotnosti — učit děti ověřovat informace, používat důvěryhodné weby
  2. Učit o reklamě a algoritmech — vysvětlit, že sociální sítě mohou cíleně zobrazovat obsah, který podporuje emoce
  3. Podporovat zodpovědné sdílení — nesdílet poplašné zprávy, hoaxy nebo neověřený obsah

Digi Rozhledna: průvodce bezpečným digitálním světem

Digitální svět přináší mnoho nových možností, ale zároveň i rizika, která mohou ovlivnit životy dětí a mladistvých. Proto je důležité rozvíjet mediální a digitální gramotnost a učit děti, jak bezpečně využívat technologie. Skvělým pomocníkem je Digi Rozhledna, vzdělávací platforma, která nabízí interaktivní stezku pro rodiče i děti. Pomáhá pochopit různá rizika digitálního prostředí, jako jsou kyberšikana, online predátoři, sdílení osobních údajů, závislost na technologiích nebo dezinformace, a zároveň poskytuje praktické tipy a nástroje, jak tato rizika minimalizovat. 

Foto: ilustrační, Unsplash