Když se 1. července 2025 objevil na monitorech jedné z observatoří NASA neznámý mezihvězdný objekt, nikdo netušil, jakou senzaci kolem sebe rozpoutá. 

Při jeho prvním objevení ještě ani zcela nebylo jasné, zda se jedná vůbec o kometu či pouze o asteroid. Objektu tak původně bylo nastaveno řadové dočasné označení A11pl3Z. Jednalo se tedy o pouhé identifikační označení. Pro společnost NASA však toto těleso zdánlivě vykazovalo možné riziko blízkého průletu kolem Země vzhledem k jeho orbitální dráze. Bylo tak podrobeno dalšímu sledování a údaje o tělese byly předány Mezinárodní astronomické unii. 

Při dalších pozorováních však těleso začalo vykazovat atypické chování a rovněž se také díky amatérským astronomům začala vytvářet jeho přibližná trajektorie, která poukazovala na možného mezihvězdného návštěvníka. Rovněž se také vyloučilo možné přiblížení k Zemi a riziko tak bylo anulováno.

Těleso však v hledáčku astronomů zůstalo nadále. 2. července tak provedlo několik observatoří v různých státech bližší zkoumání objektu. Výsledkem bylo zjištění, že se nejedná pouze o kometu, ale také o mezihvězdný objekt pocházející od galaktického středu, neboli centra naší galaxie, Mléčné dráhy, ze souhvězdí Střelce. To by mohlo naznačovat stáří až miliardy let. 

Objektu tak bylo dáno nové dvojí označení: 3I/ATLAS, které označuje třetího mezihvězdného cestovatele v naší sluneční soustavě, a C/2025 N1 (ATLAS), které objekt označuje jako kometu. Slovo ATLAS, které se objevuje v obou pojmenováních, pak nese název svého objevitele, Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System (Systém posledního varování před dopadem asteroidu na Zemi), a jedná se o robotický autonomní systém.

Kometa 3I/ATLAS

Jak už jsme si řekli, jedná se o třetí mezihvězdný objekt. Jeho předchůdci byli 1I/ʻOumuamua, objevena roku 2017, která se ukázala být planetkou, a kometa 2I/Borisov. Z předchozích pozorování je již známo, že mezihvězdné objekty mohou vykazovat neobvyklé chování. Jako důvod je často uváděno vystavení kosmickému záření. Ve zkratce se jedná o koncentrovaný proud částic, který mimo elektronů a protonů obsahuje také v menší míře vysokoenergetické částice. Proud tak dosahuje nesmírné energie, kterou bychom na Zemi ani nedokázali vyrobit. Rovněž jsou objekty v mezihvězdném prostoru vystaveny vysoké míře radioaktivního záření. V případě vystavení těmto a mnoha dalším vlivům se komety skládající se převážně z ledu, prachu, minerálů a organik začnou přetvářet. Do určité míry tak záleží na tom, z kolika procent je čím která kometa tvořena, jelikož to pak může mít vliv na její chování v nám známé sluneční soustavě.

Tady nastává jedinečnost 3I/ATLAS. Je jedinou doposud pozorovanou kometou bohatou na až osminásobek oxidu uhličitého oproti vodě. Běžné komety mívají obvykle pouze mezi 1–2násobkem této hodnoty. Podle simulací mohl být tento jev způsoben právě kosmickým zářením, které přeměnilo oxid uhelnatý (CO) na oxid uhličitý (CO₂). Tímto procesem mohla vzniknout organická vrstva na povrchu komety, která při odpařování může ovlivňovat pozorování komety.

Rovněž se zde nachází neobvyklý poměr niklu a železa. U běžných komet je výrazně více železa (Fe) než niklu (Ni) v poměru přibližně 10 : 1, přičemž u 3I/ATLAS je to obráceně. Niklu je zde podstatně více, a to až v poměru 20 : 1 (Ni/Fe). Předchůdce 2I/Borisov měl tento poměr pouze okolo 0,3 : 1 (Ni/Fe).

Tyto skutečnosti vedly řadu lidí k domněnkám, že se jedná o vesmírnou loď, nikoli kometu.

Vesmírná loď 3I/ATLAS

Atypické chování a složení komety doslova vybízelo k tomu, že se nejedná pouze o kometu, ale o mimozemské plavidlo. Hlavním hybatelem této teorie a snad i jejím strůjcem je Abraham (Avi) Loeb. Jedná se o izraelsko-amerického teoretického fyzika zaměřujícího se na astrofyziku a kosmologii. Rovněž je profesorem na Harvardově univerzitě, kde byl mezi roky 2016 až 2020 vedoucím katedry astronomie. Ten společně se svými kolegy předložil v druhé polovině července letošního roku hypotézu, že by 3I/ATLAS mohl být něčím víc než pouze kometou. Rovněž také ale uvádí, že se jedná spíš než o plnou teorii o nekonvenční úhel pohledu a názor, že se jedná o kometu, nijak nezavrhuje.

Jako opěrné body určil neobvyklé složení tělesa, možnosti negravitačního zrychlení a hyperbolickou dráhu letu se specifickým zaměřením, které je procentuálně vysoce nepravděpodobné. Své hypotézy se nechce vzdát a i přes vlny kritiky ze všech stran stále rozvíjí svůj pohled na věc, dokonce tak i k dnešnímu dni. K tématice ohledně 3I/ATLAS vydává články, obohacené o další poznatky, na platformě Medium.

Vnímání NASA a ESA

Proti Avi Loebovi se však staví jak NASA, tak ESA. Uvádějí, že i když kometa vykazuje nezvyklé znaky a jedná se o specifický unikát, stále se jedná o kometu. NASA pak svá tvrzení podporuje neustálým sledováním komety za použití nejen simulací a teleskopů, ale rovněž sond a družic. Těchto pozorování neustále přibývá, jak se kometa pohybuje naší sluneční soustavou.

Průlomový okamžik nastal na začátku října, když kometa míjela Mars. Tehdy měla sonda ExoMars TGO, která obíhá na orbitě Marsu, možnost přiblížit se k vesmírnému návštěvníkovi na 29 milionů kilometrů. V našem měřítku se to může zdát hodně, ale pro představu, Mars a Zemi dělí v průměru 220 milionů kilometrů. Sonda tak mohla poskytnout nové poznatky o kometě. Díky sondě na orbitě Marsu dokázali vědci lépe určit trajektorii. Rovněž z pořízených snímků byla NASA schopna blíže poznat stav komety, jak uvádí Hvězdárna a planetárium Brno: „Na pořízené sekvenci je vidět neostré bílé světélko – jádro komety obklopené komou, tedy oblakem plynu a prachu, který vzniká, když se kometa zahřívá slunečním zářením. Samotné jádro však z této vzdálenosti rozlišit nelze.“ Pozorování rovněž vedlo ke zjištění, že kometa uvolňuje oxid uhličitý, vodu, oxid uhelnatý, karbonylsulfid a vodní led, což poukazuje na už více typické chování komet, u kterých se tento jev běžně objevuje při zahřívání. Rovněž měla kometa ztratit na hmotnosti při bližším průletu kolem Slunce.

Nicola Foxová z vedení NASA však nevidí spekulace jako nutně špatné a k situaci uvádí: „Je přirozené ptát se, co to je. Jsme rádi, že svět o tom přemýšlel spolu s námi.“