Počet případů kybernetického útoku po celém světě stále prudce roste. Například ve Spojených státech se od roku 2015 více než ztrojnásobil. V loňském roce jich bylo přes milion, což je podle FBI rekordní hodnota. 

S tím se také pojí nezanedbatelné finanční dopady. FBI uvádí, že celkové následné finanční ztráty pro americké firmy a další organizace v roce 2025 dosáhly astronomických 20,8 miliardy dolarů (cca 480 miliard korun). V předchozím roce to přitom bylo podstatně méně – 16,6 milardy dolarů (cca 380 miliard korun). 

Spojené státy nejsou jedinou zemí, která se potýká s nárůstem kybernetických útoků. Podobný trend sledujeme také ve Velké Británii. I tam podle dostupných dat dosáhly v minulém roce dosavadního maxima.

Přichází nový fenomén

Postup hackerů je vždy v podstatě stejný. Různými způsoby se snaží proniknout do interních IT systémů firmy, aby ji následně připravili o citlivá data. Případně chtějí získat kontrolu nad jejími systémy, aby ji ochromili. V obou případech pak požadují výkupné. 

V poslední době jde ale stále více hackerů v honbě za penězi ještě dál a obětem vyhrožují skutečným násilím. Znovu jde o trend podložený daty – podle výroční zprávy FBI se počet takových fyzických hrozeb v USA loni více než zdvojnásobil.

Ovšem nejen data FBI ho prokazují. Americká IT společnost Semperis, která se zabývá kybernetickou bezpečností, v této oblasti realizovala vlastní výzkum. Ten zjistil poměrně znepokojivý nový fenomén – zločinci zaměstnancům vyhrožovali fyzickým násilím až ve 40 % případů globálních ransomwarových útoků provedených loni. V USA to bylo dokonce ještě více – výhrůžky fyzického násilí obsahovalo až 46 % případů. 

„Vždy to tu někde v pozadí bylo, ale teď se to stává spíš realitou, pomalu se to posouvá čím dál výš,“ říká Tim Beasley z organizace Semperis.

Hackeři vyhrožují zaměstnancům poté, co získají přístup k jejich osobním údajům, včetně adres jejich bydlišť. Přesně takový případ zažil i Zac Warren z americké bezpečnostní firmy Tanium, který zde zastává pozici hlavního bezpečnostního poradce pro Evropu a Blízký Východ. Cílem hackerského útoku byla nemocnice. 

Pocit, že je doopravdy sledují

„Začali jsme dostávat hlášení, že zaměstnanci v nemocnici dostávali telefonáty. Takže jsme tam volali a ptali se na konkrétní zdravotní sestry jménem. A pak s nimi mluvili a říkali jim, že vědí, kde bydlí,“ vysvětluje.

Podle něj šlo o velmi sofistikované a systematické zastrašování.

„Dávali jim adresy ulic, aby v lidech vyvolali pocit, že je doopravdy sledují. Všechny ty informace měli, takže docházelo k velmi silné úrovni zastrašování zdravotnického personálu,“ popisuje bezpečnostní specialista Zac Warren.

Někdy je hrozba fyzického ublížení méně přímá — ale to neznamená, že je i méně potenciálně nebezpečná. V některých případech například útočníci dokázali převzít kontrolu nad výrobními stroji a demonstrovat svou moc tím, že zapínali a vypínali zařízení, jako jsou roboti a dopravní pásy — což by snadno mohlo vést ke zranění nebo dokonce smrti.

Mnoho hackerských skupin má podporu od vlády země, ze které pochází. Násilím vyhrožovali také hackeři z Ruska, Číny, Íránu nebo ze Severní Koreje.

Většina fyzických hrozeb ale pochází od zločineckých skupin motivovaných čiště penězi. Často jde o mladé lidi. Profil FBI jednoho takového gangu ukázal věkové rozmezí většinou mezi 17 a 25 lety. Nejde však jen o výhrůžky. Existují případy, kdy si hackeři platí další skupinu lidí, kteří mají pak případné násilí vykonávat.

„Oni sami [hackeři] si v mnoha případech nechtějí ušpinit ruce. Takže místo toho zveřejňují na diskusních fórech nebo sociálních sítích výzvy k náboru, nabízejí peníze a pak dochází k útokům nebo sledování lidí,“ říká Beasley.

Násilí jako služba 

Některé z nejzávažnějších hrozeb násilí — a skutečných fyzických útoků — se objevují v temném světě investic do kryptoměn. Loni v květnu například francouzská policie zachránila otce kryptoměnového milionáře, který byl unesen a držen proti své vůli na předměstí Paříže kvůli výkupnému.

Loni v Evropě, včetně Spojeného království, bezpečnostní složky zaznamenaly více než 18 takových případů. Studie uvádí, že došlo k dramatickému nárůstu kyberkriminality zahrnující fyzické útoky.

Europol, policejní agentura Evropské unie, tyto zločiny vyšetřuje jako součást širšího úsilí o dopadení pachatelů násilí jako služby, kdy jednotlivci provádějí útoky za úplatu.

Ve Spojených státech vydalo FBI minulý rok v létě veřejné varování, ve kterém upozornilo na zvýšené riziko násilí ze strany zločinců propojených on-line – sítě nazývané „In Real Life Com“. Podle nich jsou tito pachatelé stále agresivnější. Zároveň spadají do kategorie násilníků, kteří fyzické útoky nabízejí jako placenou službu někomu jinému.

„Pokud chcete, aby se někomu stalo něco špatného, můžete v rámci ‚The Com‘ najít někoho, kdo je ochoten tu akci pro vás vykonat,“ říká Adam Meyers, senior viceprezident pro operace proti protivníkům v americké kyberbezpečnostní společnosti CrowdStrike.

Podle něj umí být zločinci i v otázkách fyzického násilí vynalézaví. 

„Může to být házení cihel do okna, může to být zapálení něčeho, může to být střelba nebo únos. Méně technicky zdatní lidé se pravděpodobně více přiklánějí k násilí jako službě, protože násilí je často to jediné, co mohou nabídnout,“ dodává Meyers.

Meyers uvádí, že v případě kryptoměn si oběti pravděpodobně samy na sebe přitáhly pozornost tím, že byly neopatrné v tom, co zveřejňují na sociálních sítích, když se chlubily  svým úspěchem.

„Lidé z kryptoměnového prostředí o tom mají tendenci mluvit způsobem, který u lidí, kteří třeba drží zlato, nevidíte. Jsou online, mluví o obchodování s kryptoměnami a o tom, kolik vydělali peněz, snaží se získat sledující a pozornost. A tím na sebe tu pozornost přitahují,“ říká.

Podle něj hrozby násilí spojené s kyberkriminalitou budou i nadále růst. 

 

 

Zdroj: BBC, autorský článek

Foto: Unsplash (ilustrační)