Oslavy čínského Nového roku letos zasáhly i digitální svět. Společnosti zaměřené na umělou inteligenci se rozhodly tento zvyk využít a proměnit ho ve strategii pro získání nových uživatelů. Během února tak mezi lidi rozdělily dárkové kupony v celkové hodnotě přibližně 1,2 miliardy dolarů, tedy více než 25 miliard korun. Nešlo však jen o štědrost bez podmínek. Každý, kdo chtěl na odměnu dosáhnout, si musel stáhnout jejich aplikace a zapojit se do jejich každodenního používání.
Čínské technologické společnosti v oblasti umělé inteligence rozjely nezvykle štědrou kampaň, aby přilákaly nové uživatele. V období kolem lunárního nového roku začaly ve velkém rozdávat dárkové kupony, jejichž celková hodnota dosáhla zhruba 1,2 miliardy dolarů, tedy více než 25 miliard korun. Nejde přitom jen o marketingovou akci, ale o součást tvrdého konkurenčního boje mezi jednotlivými hráči na rychle rostoucím trhu s AI aplikacemi. Firmy se snaží co nejrychleji vybudovat silnou uživatelskou základnu, která je klíčová pro další rozvoj i monetizaci jejich služeb.
Válka “chung pao”
V Číně se pro tento jev rychle vžil název „války chung-pao“. Ten odkazuje podle Aktuálně.cz na tradiční červené obálky s penězi, které si lidé předávají během oslav lunárního Nového roku, letos připadajících na 17. února. Zatímco ještě nedávno nabízely technologické firmy své AI nástroje převážně zdarma, nyní posouvají tuto strategii dál a uživatelům za jejich aktivitu fakticky vyplácejí odměny. I tím se snaží urychlit jejich návyk na nové služby a zároveň si zajistit náskok před konkurencí.
Digitální podoba těchto „obálek“ přitom není v Číně novinkou. Už před více než deseti lety ji zpopularizovala společnost Tencent, která umožnila posílání finančních darů v online prostředí. Postupně se z toho stal běžný nástroj, jak během svátků podpořit spotřebu a přilákat zákazníky. Letos se však tento model výrazně přesunul do oblasti umělé inteligence, kde mají finanční pobídky pomoci rychleji rozšířit generativní AI aplikace mezi širokou veřejnost.
Vylepšené chatboty
Nejnovější generace těchto nástrojů už přitom výrazně posouvá hranice toho, co si pod pojmem Chatbot běžně představíme. Díky takzvaným agentským funkcím zvládnou nejen odpovídat na dotazy, ale i samostatně vykonávat konkrétní úkoly, například objednat jídlo na základě hlasového zadání. Právě na tento typ služeb nyní firmy sází a dlouhodobě do jejich vývoje i propagace investují obrovské prostředky.
Tento posun se naplno projevil v polovině února, kdy AI aplikace Alibaba a ByteDance uvedly vylepšené verze svých chatbotů schopné zvládat více úkolů současně. Během oslav lunárního Nového roku se tak například přes nástroj Qwen od Alibaby prodaly více než sto milionů nápojů. Chatbot Doubao od ByteDance zase během sponzorovaného televizního galavečera odbavil téměř dvě miliardy dotazů, což dobře ilustruje prudký nárůst zájmu o tyto služby.
Právě schopnost přivést uživatele přímo k nákupům a dalším online službám dělá z chatbotů klíčový nástroj pro celý byznys model těchto firem. Obrovský nápor, který kampaně vyvolaly, ale zároveň ukázal i odvrácenou stranu tohoto boomu. Miliony objednávek přicházely ve velmi krátkém čase, což vedlo k přetížení systémů a v některých případech i k jejich výpadkům. Tlak na provoz byl natolik silný, že někteří pracovníci v zasažených podnicích se rozhodli svou práci opustit hned následující den.
Závislost na USA trvá
Čínské AI společnosti se navíc potýkají i s dalšími omezeními, zejména v oblasti hardwaru. Významná část jejich technologií je totiž stále závislá na dovozu čipů od americké společnosti NVIDIA, což v posledním roce zkomplikovala nová obchodní a celní opatření spojená s politikou administrativy Donalda Trumpa. I proto by podle představ čínských úřadů měly firmy věnovat více pozornosti podpoře domácí výroby čipů a méně se soustředit na spotřebitelské internetové služby.
Napětí v oboru se ale neprojevuje jen na úrovni státu a firemních strategií. Rostoucí tlak na rychlou komercializaci a návratnost investic začíná dopadat i na samotné odborníky. Naznačuje to například odchod Lin Ťün-janga, hlavního inženýra chatbotu Qwen, který na začátku března nečekaně opustil společnost Alibaba. V zákulisí se objevují úvahy, že jedním z důvodů mohla být právě sílící orientace na komerční výsledky, která podle některých hlasů může jít na úkor dlouhodobějšího technologického vývoje.
Válka o slevy
Čínské regulační orgány se na současný souboj o uživatele v oblasti umělé inteligence pravděpodobně dívají spíše s odstupem. Podobné obavy už se objevily dříve i v jiných oblastech trhu. Bylo tomu tak například u doručovacích platforem, kde mezi firmami v roce 2025 vypukla cenová válka založená na výrazných slevách. Ty sice krátkodobě přilákaly zákazníky, zároveň ale vedly k významným finančním ztrátám. Právě proto následně zasáhla Státní rada, která zahájila šetření s cílem podpořit férové konkurenční prostředí a omezit podobné agresivní dotační praktiky.
Současně musejí společnosti působící v oblasti umělé inteligence počítat s přísným regulačním rámcem, který se dál zpřísňuje. Čínská vláda například v prosinci představila návrh nových pravidel pro vývoj AI. Vedle již existujících požadavků, jako je nutnost trénovat chatboty výhradně na datech schválených státními orgány, nově vývojářům ukládá i povinnost dbát na to, aby jejich systémy nepodporovaly nahrazování mezilidské komunikace.
Dlouhodobé soupeření mezi firmami
Za štědrou nabídkou stojí poměrně promyšlený tah. Aby lidé na kupony dosáhli, museli si aplikace stáhnout a skutečně je začít používat. Firmy si tak během krátké doby zajistily příliv nových uživatelů a zároveň cenná data, která slouží k dalšímu vývoji a vylepšování jejich nástrojů. Zároveň tím zvyšují šanci, že si lidé na jejich služby zvyknou a budou se k nim vracet.
Celé dění je součástí širšího soupeření mezi čínskými technologickými firmami, které chtějí uspět na rychle rostoucím trhu s umělou inteligencí. Moderní AI aplikace už přitom neslouží jen ke konverzaci, ale zvládají i běžné každodenní úkoly, například pomoc s nákupy nebo službami. Právě proto jsou společnosti ochotné investovat obrovské částky, protože věří, že si tak zajistí věrné uživatele i silnou pozici do budoucna.
Nejistoty ohledně agentních nástrojů
Zajímavé je i to, jakým směrem se celý trh posouvá. Podle The Economist.com čínské firmy neinvestují do těchto kampaní jen kvůli krátkodobému zájmu, ale hlavně proto, že chtějí prosadit novou generaci takzvaných „agentních“ AI nástrojů, které za uživatele zvládnou vykonávat úkoly. Nejde tedy jen o to, aby si lidé s chatbotem povídali, ale aby přes něj rovnou nakupovali, objednávali služby nebo řešili běžné denní potřeby. Právě schopnost stát se jakýmsi rozhraním pro každodenní fungování na internetu je to, o co firmy ve skutečnosti soupeří.
Zároveň se ale ukazuje, že za masivním rozdáváním stojí i určitá nejistota. Jak upozorňují analytici, firmy zatím stále hledají způsob, jak na podobných službách dlouhodobě vydělávat. „Byznys modely v této oblasti zatím nejsou vyřešené,“ uvedl jeden z expertů z Trivium China. I proto se nyní soustředí hlavně na rychlé rozšíření mezi uživateli, i za cenu vysokých nákladů, s tím, že otázku ziskovosti budou řešit až v další fázi.
Náhledová fotografie: Pexels
