Florida, USA – Po více než padesáti letech se lidé znovu vydali na cestu k Měsíci. Mise Artemis II odstartovala 1. dubna v 18:35 místního času (2. dubna ve 0:35 středoevropského letního času). Raketa Space Launch System (SLS) a kosmická loď Orion úspěšně vzlétly z rampy Kennedyho vesmírného střediska a vyslaly čtyřčlennou posádku na desetidenní testovací let. Astronauti Reid Wiseman, Victor Glover, Christina Koch a Jeremy Hansen následně opustili oběžnou dráhu Země a zamířili k Měsíci, který během mise obletí v minimální výšce přibližně 7 400 kilometrů. Podívají se přitom i na jeho odvrácenou stranu. Jde o první pilotovanou misi mimo oběžnou dráhu Země od letu Apollo 17 v roce 1972. Posádka na Měsíci nepřistane – hlavním cílem mise je otestovat klíčové systémy kosmické lodi pro budoucí výpravy. Jaký je desetidenní plán, jak se posádce daří a proč je tato mise důležitá?

Sestavu posádky tvoří astronauti NASA, Reid Wiseman jako velitel, Victor Glover jako pilot, Christina Koch jako specialistka mise a kanadský astronaut Jeremy Hansen, rovněž jako specialista mise. Pro Hansena je to první mise, zároveň se stane prvním Kanaďanem, který se vydá mimo oběžnou dráhu.

Co má posádka už za sebou

1. den (1. dubna)

„A odstartovali jsme! Posádka mise Artemis II je nyní na cestě k Měsíci,“ řekl během přímého přenosu startu mluvčí NASA Derrol Nail. „Začíná další velká cesta lidstva,“ dodal.

Po úspěšném startu čtyřčlenné posádky a dosažení oběžné dráhy loď Orion rozvinula své čtyři solární panely, aby mohla přijímat energii ze Slunce. Poté během prvních 24 hodin ve vesmíru testovala systémy podpory života a manuální řízení plavidla. Loď testovala tzv. ukázky proximity operations (blízkých operací), kdy s lodí manévrovali v těsné blízkosti (až na 9 metrů) od odvozeného raketového stupně ICPS. 

Tato první fáze byla zásadní pro zajištění správného fungování kosmické lodi Orion a bezpečnosti astronautů během mise. Zároveň se během tohoto dne musela posádka vypořádat s drobnou krizí, kdy se rozsvítila chybová kontrolka u vesmírné toalety. Jeden z astronautů musel použít sáček. Nakonec se jim problém ve spolupráci se střediskem podařilo úspěšně vyřešit (The Times of India).

2. den (2. dubna)

Podle zprávy NASA ráno posádku probudila centrála v 7:06 ráno východního času písní Sleepyhead od Young & Sick. Po probuzení loď upravila nejnižší bod oběžné dráhy (tzv. perigeum). Poté přišel nejdůležitější okamžik celé úvodní části mise. Tím byl šestiminutový zážeh hlavního motoru, známého jako translunární injekce (TLI). Tento manévr loď zrychlil, definitivně ji vymanil z oběžné dráhy Země a nasměroval plavidlo přímo k Měsíci. Zároveň také proběhlo uvolnění nanosatelitů CubeSat z adaptéru rakety a komunikační systémy lodi se plynule připojily na celosvětovou síť Deep Space Network.

3. den (3. dubna)

Hned po probuzení si astronauti otestovali nový cvičební setrvačník ROCKY k udržování svalové hmoty, do kterého vložili cvičební zátěž a úspěšně zapnuli vědecký experiment AVATAR. Posádka během dne také pořídila několik snímků vzdalující se domovské planety. Podařilo se jim zachytit Zemi i se zelenou polární září. „Zastavte se na okamžik spolu s posádkou Artemis II, když se ohlížejí zpět na naši domovskou planetu, viděnou skrze okno kapsle Orion. To jsme my, společně, jak se díváme zpět na astronauty putující k Měsíci, pro celé lidstvo,“ napsala NASA na svém instagramovém účtu.

Třetí den zakončili prvním drobným zážehem, který jemně upravil jejich trajektorii k Měsíci.

Momentálně loď Orion s posádkou putuje prázdnotou k Měsíci. Měsíc by měli obletět v průběhu šestého letového dne, tedy v pondělí 6. dubna. O průběhu mise informoval server Space.com.

Co Orion ještě čeká?

4. den (4. dubna)

Během čtvrtého letového dne posádka již dosáhla mimořádného milníku. Překročila pomyslnou polovinu cesty a je nyní blíže k Měsíci než k Zemi. To kolem půlnoci amerického času (EDT) oznámila z houstonského řídicího střediska Jacki Mahaffey. 

Členka posádky Christina Kochová reagovala se slovy, že to v posádce vyvolalo společnou vlnu radosti. Zároveň potvrdila, že Měsíc již mohou přímo pozorovat z průzoru a začínají detailněji vidět stále větší část z jeho odvrácené strany.  

Astronauti se začali intenzivně připravovat na vrcholnou fázi mise a to na lunární průlet, který proběhne 6. dubna. Během večera posádka sestavovala a konfigurovala potřebné vědecké vybavení. Kromě toho dojde k druhému drobnému korekčnímu zážehu, který má za cíl ještě zpřesnit nasměřování lodi Orion k Měsíci.

5. den (5. dubna)

NASA ve své zprávě informuje, že během pátého dne Orion vstoupí do gravitační sféry vlivu Měsíce, kdy gravitace Měsíce začne působit silněji než gravitační vliv Země. Posádka se zaměří na bezpečnostní procedury a zkoušku záchranných skafandrů (tzv. Orion Crew Survival System). Astronauti si vyzkouší jejich rychlé oblékání, natlakování a konzumaci stravy a tekutin přes speciální porty. Odpoledne proběhne finální korekční zážeh před finálním průletem.

6. den (6. dubna)

Pondělí 6. dubna přinese vrchol celé mise. Posádka se ocitne nejblíže povrchu Měsíce (přibližně ve vzdálenosti 6 440 až 9 650 kilometrů). Zároveň dosáhne nejvzdálenějšího bodu od Země, čímž by měla překonat rekord mise Apollo 13 z roku 1970. Měsíc by měl zhruba napodobit basketbalový míč držený na délku paže. Posádka většinu času stráví pořizováním fotografií a videí. Budou patřit k malé skupině lidí, kteří měli možnost vidět odvrácenou stranu Měsíce na vlastní oči. 

Při obletu odvrácené strany astronauti využijí své geologické znalosti k detailnímu průzkumu. Plavidlo navíc vstoupí do umbrálního stínu Měsíce, díky čemuž zažije posádka téměř hodinu trvající úplné zatmění Slunce.

7. den (7. dubna)

Ráno Orion opustí gravitační sféru vlivu Měsíce a astronauti provedou první zážeh, který upraví trajektorii pro návrat k domovské planetě.

8. den (8. dubna)

Během osmého dne loď poletí volným prostorem zpět k Zemi. V průběhu toho se astronauti zaměří na nácvik krizových situací. Například budou trénovat ochranu před radiací nebo manévrovatelnost lodi.

9. den (9. dubna)

V poslední plnohodnotný den ve vesmíru budou pokračovat přípravy na návrat. Loď provede finální korekční zážeh a astronauti si vyzkoušejí kompresní oděvy, které mají po přistání zajistit adaptaci na gravitaci a pomoci s krevním oběhem. Koncem 9. dne bude posádka mít připravené veškeré vybavení pro náraz při přistání.

10. den (10. dubna)

Desátým dnem mise plavidlo vstoupí do zemské atmosféry extrémní rychlostí kolem 40 000 kilometrů za hodinu. Uvolní se trojice obřích padáků, které loď zpomalí z 200 kilometrů za hodinu na pouhých 27 kilometrů za hodinu. Orion přistane ve vodách Tichého oceánu, poblíž kalifornského San Diega. Zde bude na astronauty čekat záchranný tým amerického námořnictva.

Jaký je dlouhodobý výhled mise Artemis

Program Artemis je mise společnosti NASA s jasným cílem, a to je návrat lidstva na Měsíc. Dlouhodobým výhledem je založení fungující základny, která by umožnila budoucí mise na Mars. NASA rozdělila program celkově do pěti misí Artemis I (2022), Artemis II (2026), Artemis III (2027), Artemis IV (začátek 2028) a Artemis V (konec 2028). 

Mise Artemis I byl první nepilotovaný testovací let z roku 2022. Trval 25 dní a úspěšně vynesl kosmickou loď Orion na oběžnou dráhu Země. Operace poskytla tak klíčová data pro Artemis II, jejíž hlavním úkolem je testování systému lodi Orion v hlubokém vesmíru. Program tak přímo otevírá cestu pro let Artemis III, při kterém posádka zůstane na nízké oběžné dráze Země. Tam proběhne historicky první zkušební dokování komerčními lunárními přistávacími moduly (Human Landing System) od společnosti SpaceX a Blue Origin. 

Úspěch těchto zkoušek následně umožní mise naplánované na rok 2028 – Artemis IV a Artemis V. Pro Artemis IV je naplánováno dopravit astronauty přímo na povrch Měsíce. Artemis V má zahájit samotnou výstavbu dlouhodobé infrastruktury a vesmírné stanice Gateway pro dosažení rudé planety.

Zdroje: Space.com, NASA, CNN, Al Jazeera

Foto:  NASA/Reid Wiseman