Jihoamerický kontinent si prochází nelehkým obdobím jak ekonomickým, tak politickým. Spojené státy, které nedávno podnikly pozemní operace ve Venezuele, oznámily, že zemi povedou do doby, než bude bezpečné předat moc. Rovněž vznikla nová ropná dohoda mezi USA a Venezuelou, která klade řadu podmínek. Na kontinentu také USA otevřely řadu dialogů se sousedními státy. Donald J. Trump oznámil nová jednání se svým kolumbijským protějškem Gustavem Petrem.

Americká administrativa oznámila, že bude spravovat Venezuelu do doby, než bude možné bezpečně a řádně předat moc. Americký diplomat a ministr zahraničí Marco Rubio však uvádí, že by se nemělo jednat o řízení země jako takové, nýbrž o dohled nad jejím budoucím směřováním. Stále však přetrvává, že Spojené státy odmítají, aby zemi řídil kdokoliv z Madurova kabinetu. Zmínka je především o viceprezidentce Delcy Rodríguezové, která měla být dle slov Donalda J. Trumpa dosazena do pozice hlavy státu poté, co byl prezident Venezuely Nicolás Maduro transportován do Spojených států kvůli podezření z podílení se na obchodu s drogami a jejich distribuci do USA. Rodríguezová však tato tvrzení odmítá a uvádí, že jediným vůdcem země zůstává Maduro a její post je pouze prozatímní. Rovněž také popírá zapojení Madura do nelegálních aktivit.

Americké spravování

Dohled nad Venezuelou však nebudí odpor pouze mezi tamními představiteli. Americký Kongres také plně nesouhlasí s postavením Spojených států při řízení země. Po pondělním slyšení před zákonodárci řadí Kongres mezi hlavní důvody nejasné plány, které mají zajistit budoucnost Venezuely. „Tento briefing, ačkoliv byl velmi rozsáhlý a dlouhý, vyvolal mnohem více otázek než odpovědí,“ uvedl po schůzi zástupce státu New York Chuck Schumer. Republikánský představitel a ministr zahraničí Marco Rubio však uvádí, že vláda má třífázový plán. Jeho částmi jsou stabilizace, oživení a přechod. Právě přechod je však stále nejasný, i když by se mělo jednat právě o dlouhodobé spravování země a sporný bod v Kongresu. Demokraté uvádějí, že na uzavřených setkáních ve Sněmovně reprezentantů a Senátu nebyli vládou přesvědčeni a rovněž nebyl jasně definován třetí bod, který se má týkat dlouhodobého spravování Venezuely. „Neslyšel jsem žádný podrobný plán,“ řekl senátor Tim Kaine, demokrat za Virginii.

I když třetí fáze není řádně definována a je známa pouze jako „přechod“, předchozí dvě fáze už svou podobu mají. První fází je stabilizace země a zabránění chaosu, čehož by podle Marca Rubia mělo být dosaženo převážně skrze kontrolu USA nad vývozem ropy z Venezuely. Jelikož je venezuelská ropa stále pod embargem USA, je to jediný způsob, jak ji prodat na světovém trhu a za plnou cenu. Jinak je možný odkup mimo běžný trh a za nižší cenu. V rámci této iniciativy by měly Spojené státy prodat 30 až 50 milionů barelů ropy. „Právě teď se nacházíme uprostřed dění a ve skutečnosti se chystáme uzavřít dohodu o odebrání veškeré ropy, kterou mají a která uvízla ve Venezuele. Kvůli našim sankcím ji nemohou přesunout,“ uvedl Rubio. Následný výdělek by pak měl být přerozdělen americkou administrativou. „S těmito penězi se pak bude nakládat tak, abychom kontrolovali jejich rozdělování způsobem, který bude prospěšný venezuelskému lidu, nikoli korupci, nikoli režimu.“ Peníze, které však Venezuela získá, nebude moci utratit za jiné produkty než ty z USA.

Druhá fáze, která je popsána jako oživení, by pak měla zahrnovat otevření venezuelského ropného trhu pro americké a další západní společnosti. Při vládě Madura zde mohly působit firmy pouze ze spřátelených zemí. Dále by se v této fázi mělo dočkat propuštění z vězení množství odsouzených. Propuštěni by měli být všichni političtí vězni a rovněž by měla být udělena široká amnestie. Zbavení viny by se dočkali také politici v exilu, kteří by se tak mohli vrátit do země. Součástí fáze je pak také obnova občanské společnosti. Obdobný krok již podnikla venezuelská administrativa v současných dnech. Ve čtvrtečních pozdních odpoledních hodinách opustilo brány věznice v Caracasu devět odsouzených, mezi kterými byli také dva opoziční politici. „Je to jednostranné mírové gesto, které nebylo dojednáno se žádnou stranou,“ uvedla Rodríguezová.

Konečná třetí fáze by se poté měla zaměřit na politické změny a směřování země. Jak toho však chce americká administrativa docílit, není zcela jasné. John Thune, lídr senátní většiny, však ve svém úterním prohlášení nastínil, že by měla být známa „struktura vlády Venezuely a její ochota spolupracovat s USA“ v blízkých dnech. Situaci však neosvětluje ani sám prezident Donald Trump. Na otázky novinářů, jak dlouho by mohl trvat dohled Spojených států nad Venezuelou, jen odpověděl: „To ukáže až čas.“ Na doplňující otázky, zda si myslí, jestli to budou měsíce či rok, doplnil: „Řekl bych, že i mnohem déle.“ Na sociální síti Truth však Trump uvedl, že „USA a Venezuela dobře spolupracují, zejména pokud jde o obnovu své ropné a plynárenské infrastruktury v mnohem větší, lepší a modernější podobě“. Rovněž také zmínil, že se do budoucna nechystá druhá vlna útoku, kterou dříve nevyvracel.

Americký vliv

Americká přítomnost je znatelná také v dalších státech jihoamerického kontinentu. Donald J. Trump již dříve naznačil, že by se měla mít na pozoru také Kolumbie, u které rovněž nevyloučil pozemní operace. Měla totiž přispívat k nelegálnímu obchodu s drogami a jejich distribuci do Spojených států. Tvrzení pronesl Trump na sobotní tiskové konferenci jen pár hodin poté, co pozemní operaci odsoudil právě kolumbijský prezident Gustavo Petro a nazval ji „odporným porušením suverenity Latinské Ameriky“. Nyní to však vypadá, že mezi zeměmi probíhají určitá jednání, jak uvedl Trump na své síti Trump’s TRUTH. „Probíhají jednání mezi ministrem zahraničí Marcem Rubiem a ministrem zahraničí Kolumbie. Setkání se uskuteční v Bílém domě ve Washingtonu, D. C.“ Ve svém příspěvku rovněž uvádí, že se s ním tamní prezident telefonicky spojil a rozhovor měl trvat asi hodinu, jak uvádí deník Washington Post. Gustavo Petro chtěl americkému prezidentovi objasnit situaci kolem obchodu s drogami a jak sám uvedl pro kolumbijská média v Bogotě, v kolumbijské politice jsou lidé, kteří chtějí poštvat Trumpa proti němu. „Tito lidé jsou zodpovědní za nastalou krizi, nazvěme ji prozatím diplomatickou, která vypukla mezi USA a Kolumbií,“ uvedl Petro v rozhlasovém vysílání. I když je smír vítaný, je rovněž překvapivý kvůli přechozímu postavení obou stran.