Po krátkém klidu zbraní na Středním východě vyvolal sobotní raketový útok další ozbrojený konflikt. Ten pocítili nejen Izrael a Írán, které v něm proti sobě stojí, ale také okolní země. Při útocích byl zabit také iránský náboženský vůdce ajatolláh Alí Hosejní Chámeneí, nejvyšší představitel země. Situace zvýšila ceny ropy a vyvolala obavy ve světě.
V posledních dnech minulého měsíce spustila izraelská armáda za podpory Spojených států rozsáhlé vojenské operace mířené proti Íránu. Důvodem měl být tamní jaderný program, který byl dle představitelů USA a Izraele hrozbou pro svět. Vojenské operace se však nezaměřily pouze na výzkumná a uran obohacující střediska, nedílnou součástí ofenzívy byly také politické cíle a vládní představitelé. Těmi byli tamní ministr obrany, náčelník generálního štábu íránské armády, velitel Islámských revolučních gard (IRGC), předseda íránské bezpečnostní rady, vedoucí vojenské kanceláře nejvyššího vůdce, zpravodajský úředník, výzkumní pracovníci, šéf policejní rozvědky. Zemí však nejvíce otřásla smrt náboženského vůdce země ajatolláha Alího Chámeneího. Ten byl zabit ve své rezidenci společně s členy své rodiny jedním z raketových útoků, jak informuje Jerusalem post s odkazem na íránská média. Zatímco v západních zemích situaci oslavovali jako předzvěst pádu režimu, v městech vyvolala smrt ajatolláha Alího Chámeneího řadu nepokojů a demonstrací. Ty vyústily až k útoku na americké velvyslanectví v bagdádské Zelené zóně, který byl potlačen bezpečnostními složkami. Při proíránských protestech v Pákistánu, kde se dav pokusil vniknout na americký konzulát, bylo poté zabito přes dvacet lidí, jak informuje The Guardian. Nepokoje způsobené smrtí ajatolláha Alího Chámeneího poté nejvíce zasáhly zejména jižní provincie Dhi Qar a Basra.
Samotné útoky si k dnešnímu dni vyžádaly přes 500 obětí, jak uvádí íránský Červený půlměsíc (národní humanitární organizace Íránu). Írán odpověděl útoky nejen na samotný Izrael, ale také na Spojené arabské emiráty, Katar, Omán, Bahrajn a Sýrii. Svou odvetnou palbu mířenou také proti okolním státům odůvodnil tím, že se na jejich územích nacházejí americké vojenské základny a že zpřístupňují svá území pro americké operace. Podle Íránu se nejednalo o útoky na území států jako takových, nýbrž na „americkou půdu“. Sirény protivzdušné obrany se rozezněly dokonce také na Kypru, kde se nachází základna britského královského letectva. Bezpilotní letoun zde poškodil runway a další byly zničeny, než dosáhly svého cíle. I když oficiálním íránským cílem údajně nebylo ohrozit tamní obyvatelstvo, v regionu byly hlášeny desítky zranění způsobených šrapnely ze sestřelených raket nad obydlenými oblastmi. Tři lidé byli zabiti ve Spojených arabských emirátech a jeden v Kuvajtu, jak informuje web National.
Proti útokům se tak ostře postavila Rada pro spolupráci arabských států v Perském zálivu i další státy regionu. Rada útoky odsoudila jako zásah do suverenity státu a porušení mezinárodního práva společně s Chartou OSN. „Tyto nepřátelské útoky proti civilním objektům, včetně obytných oblastí, letišť, přístavů a servisních zařízení, ohrožují nevinné civilisty v rámci vážné a nezodpovědné eskalace a představují flagrantní porušení národní suverenity, jakož i jasné porušení mezinárodního práva a Charty Organizace spojených národů,“ uvedlo ve svém prohlášení ministerstvo zahraničních věcí Spojených arabských emirátů. Rada pro spolupráci arabských států v Perském zálivu (GCC) rovněž vyzvala k okamžitému zastavení útoků a zdůraznila zásadní význam udržování bezpečnosti regionálních vodních cest. Rada tak reagovala na dřívější prohlášení velitelství národních gard, ve kterém vyzvalo lodě mířící k Hormuzskému průlivu, aby změnily kurz. „Hormuzský průliv je uzavřen. Pokud se ho někdo pokusí proplout, hrdinové Revolučních gard a námořnictva tyto lodě zapálí,“ uvedl v projevu Ebrahim Džabarí, hlavní poradce vrchního velitele gard, jak informuje Reuters.
Právě pohrůžka zablokování Hormuzského průlivu zvedla celosvětově ceny ropy a zemního plynu. Jedná se totiž o jednu z největších energetických tepen, kde se přepraví až pětina celosvětových dodávek ropy, a Katar, který je jedním z největších vývozců zkapalněného zemního plynu na světě, přes něj vyváží téměř všechen svůj zkapalněný zemní plyn (LNG). Rovněž je pro většinu producentů těchto nepostradatelných hmot jedinou námořní cestou z Perského zálivu do otevřeného moře. Samotný průliv má na šířku asi 33 kilometrů, přičemž plavební dráhy mají přibližně jen 3 kilometry v každém směru. Írán, který kontroluje severní pobřeží, tak může relativně snadno tuto obchodní trasu zablokovat. I když americká armáda pro Fox News uvedla, že Hormuzský průliv uzavřen nebyl, cena ropy za jeden barel se zvedla z původních 72 dolarů na 82 dolarů. Cenový šok zatím nejvíce ohrožuje Evropu, která většinu zmíněných hmot přebírá právě z oblasti Středního východu. „Pokud by cena ropy zůstala takto vysoká po několik měsíců, teoreticky by to zvýšilo inflaci v eurozóně o více než jeden procentní bod a snížilo by to hospodářský růst o několik desetin procentního bodu,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Commerzbank Jörg Krämer pro DPA, informuje ČTK.
Ceny ropy však nejsou jedinou mezinárodní hrozbou. Západní státy se v reakci na zhoršující se situaci obávají zvýšené agrese vůči menšinám. Česko na základě obav posílí policejní jednotky v ulicích, nejvíce pak v okolí pražských synagog nebo u americké a izraelské ambasády. Tato opatření jsou běžná, jedná se tedy o preventivní navýšení přítomných policistů. Česku by žádné bezprostřední riziko hrozit nemělo. „My jsme tato opatření začali přijímat během víkendu, kdy na krajská ředitelství odešla informace o tom, aby se spojila s provozovateli hlavně židovských objektů. Zvýšený počet hlídek se může objevit i v místech s větší koncentrací osob,“ uvedl mluvčí Policejního prezidia Jozef Bocán pro TNCZ. I když v České republice zůstává riziko teroristického útoku poměrně nízké, Německo varuje před takzvanými „spícími buňkami“ napojené na Írán. Důvodem obav je nedávno vydaná fatva dvou vysoce postavených šíitských náboženských autority, velkého ajatolláha Hosejna Núríha Hamedáního a velkého ajatolláha Násira Makaréma Šírázího. Fatva prohlašuje, že všichni muslimové jsou povinni pomstít „krev mučedníků“ a označila USA a Izrael za „hlavní pachatele tohoto zločinu“, jak informoval web Iran internacional.
