Právě probíhající Výroční zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu se nachází v polovině svého pětidenního programu. Zasedání se zúčastní světoví lídři z řad vlády, podniků, občanské společnosti a akademické sféry, aby se zapojili do progresivních diskusí s cílem řešit globální problémy a stanovit priority. Česko je rovněž na seznamu hostů a zastupuje je jej Andrej Babiš. Čeká ho řada bilaterálních jednání i setkání se zástupci podniků. Zasedání však také nabízí mnoho důležitých diskuzí na nejrůznější aktuální témata ve světě.
V Davosu právě pokračuje již třetím dnem jedno z nejdůležitějších setkání zástupců vlád, byznysu a akademické půdy. Hlavní představitelé se tak scházejí každoročně, aby diskutovali aktuální témata, která hýbou světem, a našli k nim společné postavení. Rovněž se jedná o propojení veřejného a soukromého subjektu v diskusi, což je jedinečnou příležitostí pro obě strany. Českou republiku zde bude zastupovat premiér Andrej Babiš (ANO). Na zasedání odletěl premiér v úterý a zdržet by se měl ve švýcarském Davosu až do středečních večerních hodin. „Mám tam různé schůzky. Jsem rád, že i velké nadnárodní firmy projevily zájem o schůzky se mnou, program bude intenzivní, připravuje se. Je určitě důležité, abychom tam byli přítomni,“ uvedl Andrej Babiš pro Český rozhlas.
Hlavními otázkami pro tento rok, který se nese v heslu „Duch dialogu“, jsou: jak můžeme spolupracovat ve světě plném konfliktů, jak můžeme odemknout nové zdroje růstu, jak můžeme lépe investovat do lidí, jak můžeme zavádět inovace ve velkém měřítku a zodpovědně, jak můžeme budovat prosperitu v rámci možností planety.
Otázky pak pod sebou skrývají různorodá témata od ekologie, přes technologii až po konflikty ve světě. Ty budou nejspíše v letošním roce dominovat, jelikož předchozí rok přepsal nejedny současné učebnice a letošní je nejspíše ještě přepíše. Už před samým začátkem a v první den si geopolitika a ekonomika strhly pozornost svým směrem. Vládní představitelé Evropské unie a Spojených států amerických vůči sobě začali vystupovat a poukazovat na rozdílné a těžko slučitelné postoje v těchto oblastech. Zatímco americký prezident Donald J. Trump míří na středeční zasedání s idejemi plnými geopolitických a ekonomických změn, evropští představitelé se drží spíše současných představ. Řeč je především o mezinárodní celní ekonomice a možné mířené intervenci USA směrem ke grónským břehům. Trump veřejně zastává názor, že Grónsko musí připadnout Spojeným státům. Proti tomuto názoru však už na zasedání vystoupila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Oznámila, že Evropská unie chystá nový bezpečnostní balíček na posílení Arktidy a navýšení investic přímo v Grónsku. S americkou administrativou chce vést jednání o společné spolupráci, předmětem však podle ní nesmí být suverenita jiné země, v tomto případě Grónska. Rovněž ve svém projevu uvedla, že „Evropa si vždy vybere svět a svět je připraven si vybrat Evropu“.

K neustále a čím dál rychleji se měnící geopolitické situaci se vyjádřil také francouzský prezident Emmanuel Macron a podpořil slova Ursuly von der Leyen. „Tváří v tvář brutalizaci světa musí Francie a Evropa bránit efektivní multilateralismus,“ a dodal, že „slouží našim zájmům a zájmům všech, kteří se odmítají podřídit vládě síly.“ Jeho výroky přicházejí v době, kdy Donald Trump vyhrožuje Francii uvalením 200% cla na dovoz vína a šampaňského z Francie, jestli nepřijme členství v nově vznikající „Radě míru“. Ta se prozatím týká pouze oblasti Pásma Gazy a členský status v ní nejspíše zaujmou kupříkladu Izrael nebo Rusko v čele se svými prezidentskými představiteli. Na letošní konferenci v Davosu by však podle zdrojů blízkých Trumpovy administrativě měla být oznámena rovněž „Rada míru“ pro Ukrajinu, jak informuje americký deník Financial Times.
Další témata
I když se geopolitika a ekonomika staví do popředí a jsou zmiňovány v nejužších centrech dění, Výroční zasedání Světového ekonomického fóra není pouze o těchto dvou tématech. Dalším hybatelem je umělá inteligence. Na zasedání se mají řešit kupříkladu její možné budoucí hrozby, postavení na trhu či dokonce čínská ekonomika a AI. Samotné fórum totiž uvádí, že 87 % čínských firem plánovalo v roce 2025 zvýšit investice do umělé inteligence a více než polovina z nich hlásila rychlejší pokrok, než očekávala. Státní rada tak skrze plán „AI+“ podporuje zavádění AI v prioritních odvětvích, a to od výroby a energetiky přes zdravotnictví a finance až po maloobchod. Řečníci tak představí, jak se vyvíjí architektura AI v Číně a jaká ponaučení může čínský přístup „AI+“ nabídnout pro globální strategie v oblasti umělé inteligence.
Dalším velkým tématem je také kybernetická bezpečnost. Vzhledem k tomu, že se kybernetická a fyzická rizika stále více prolínají, může narušení v jedné oblasti kaskádovitě ovlivnit všechny ostatní. Více než 50 % velkých organizací uvádí problémy v dodavatelském řetězci jako největší překážku kybernetické odolnosti, zranitelnosti nyní sahají daleko za hranice tradičních sítí a zasahují do samotných systémů, které udržují globální obchod a kritickou infrastrukturu. Diskuse veřejných řečníků tak má směřovat k závažné otázce: „Jak mohou vedoucí pracovníci předvídat a omezovat další generaci vzájemně propojených hrozeb?“
Diskuse však pokrývají také jiná globální témata a živé přenosy či záznamy z Davosu můžete sledovat přes oficiální web Světového ekonomického fóra.
