Americký prezident Donald J. Trump přešel od slov k činům. V předchozím roce často naznačoval, že má s Venezuelou vlastní plány. V zájmu zachování národního a mezinárodního bezpečí tak podnikal výpady proti údajným pašeráckým lodím, které měly do států pašovat návykové látky. Právě válka proti drogám dnešním dnem přerostla v otevřený konflikt mezi USA a Venezuelou, když nechal americký prezident v ranních hodinách středoevropského času bombardovat území jihoamerického státu. Nový rok tak začíná novým světovým konfliktem.
„Spojené státy americké úspěšně provedly rozsáhlý úder proti Venezuele a jejímu vůdci, prezidentovi Nicolásovi Madurovi, který byl spolu se svou manželkou zajat a letecky deportován ze země. Tato operace byla provedena ve spolupráci s americkými donucovacími orgány. Podrobnosti budou následovat. Dnes v 11 hodin se v Mar-a-Lago bude konat tisková konference. Děkujeme za pozornost, kterou jste této záležitosti věnovali! Prezident DONALD J. TRUMP,“ takto Trump otevřel ve čtyři hodiny ráno středoevropského času třetí leden nového roku.
Podle zdrojů ze CBS se na zatčení prezidenta měla podílet také známá Delta Force, která operovala i v souvislosti se saúdským radikálním vůdcem al-Káidy Usámou bin Ládinem. I když měl být prezident Maduro se svou ženou transportován do USA, venezuelské administrativě není znám přechodný pobyt jejich zákonodárce. Viceprezidentka Venezuely Delcy Rodríguez potvrdila, že netuší, kde se prezident a jeho žena nacházejí, a vyzvala k předložení „okamžitého důkazu, že jsou oba naživu“. Těch by se venezuelská administrativa mohla dočkat dnes v 17:00 (SEČ) na Trumpem plánované tiskové konferenci.
Zasažené oblasti
Zatčení tamního prezidenta však nebylo to jediné, co toho dne otřáslo Venezuelou. Trump totiž rovněž započal rozsáhlé útoky na pozemní cíle, jejichž centrem se stal Caracas, hlavní město Venezuely. Jedná se o hustě zalidněné město, jehož počet obyvatel přesahuje tři miliony. Pro představu, Praha má něco přes jeden milion. Podle svědků a videí na sociálních sítích měly útoky zasáhnout vojenskou základnu Fuerte Tiuna, kde se předpokládalo, že má pobývat právě Maduro. Bombardována měla být rovněž letiště La Carlota a Higuerote. Kolumbijský prezident Gustavo Petro na sociálních sítích dokonce sdílel částečný seznam zasažených objektů. Jsou mezi nimi nejen letiště La Carlota, ale i řada dalších objektů – od vojenských až po civilní cíle.
Po základně La Carlota měly být cílem útoků v Caracasu také kasárny Cuartel de la Montaña, místo, které převažuje svou vojenskou významností nad tou společenskou. Nachází se zde mauzoleum s ostatky Madurova mentora Huga Cháveze a je to také jedno z významných center tamního politického hnutí chavismo. Bombardovaným místem významu byla rovněž budova Národního shromáždění v Caracasu z 19. století. Jedná se o politické centrum dění, kde rovněž zasedá zákonodárný sbor. Tamní vláda rovněž hlásí, že útoky dopadly také na civilní cíle. Počet zraněných či dokonce mrtvých z řad civilního obyvatelstva však zatím není znám. Útoky na svém území rovněž hlásily státy Aragua, La Guaira a Miranda. Na sociálních sítích se objevují videa a svědectví z osudných brzkých sobotních hodin ze zasažených oblastí.
Mezinárodní organizace
Napadená území vyzývají k mezinárodnímu odsouzení těchto činů. Rovněž venezuelská vláda vyzvala všechny sociální a politické síly k aktivaci mobilizačních protokolů. Kolumbijský prezident Gustavo Petro dokonce vyzval k zasedání Rady bezpečnosti OSN a k reakci Organizaci amerických států (OAS). „Organizace amerických států a Organizace spojených národů by se měly okamžitě sejít,“ prohlásil Petro.
Ke snížení napětí a vytvoření prostoru pro diplomatická jednání vyzvala také španělská diplomacie, která se rovněž nabídla jako prostředník jednání. „Španělsko vyzývá ke snížení napětí, umírněnosti a k jednání vždy v souladu s mezinárodním právem a zásadami Charty OSN,“ uvedla diplomacie na svém oficiálním webu. „Španělsko je připraveno poskytnout své dobré služby pro dosažení mírového a dojednaného řešení současné krize,“ uvedlo ministerstvo zahraničí, jak informuje Aktuálně.
Na sociálních sítích se objevilo také video venezuelského ministra obrany. Vladimir Padrino v něm ostře kritizuje útok USA na Venezuelu a rovněž vybízí k řešení nastalé situace prostřednictvím OSN. „Tváří v tvář tomuto podlému a zbabělému útoku, který ohrožuje mír a stabilitu regionu, podáváme nejdůraznější stížnost mezinárodnímu společenství a všem multilaterálním organizacím, aby odsoudily vládu Spojených států za flagrantní porušení Charty OSN a mezinárodního práva,“ a později ve videu dodává: „V souladu s Ústavou Bolívarské republiky Venezuela, Organickým zákonem o stavech výjimečného stavu a Organickým zákonem o bezpečnosti národa plně podporujeme Dekret o stavu vnějšího ohrožení na celém území republiky.“ Tímto uvádí Vladimir Padrino zemi do nejvyšší pohotovosti a mobilizace.
Mezinárodní důsledky
Není tajemstvím, že při stupňování tlaku amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Venezuele se prezident Nicolás Maduro značně přiklonil k Ruské federaci. Vladimir Putin měl dokonce Venezuele přislíbit ochranu v případě „vpádu cizích vojsk“. Kreml se však zatím k situaci nijak nevyjádřil. Není tak zřejmé, zda svého slibu dodrží. V oblasti má však také své rozsáhlé zájmy, počínaje spojenectvím se zemí na jihoamerickém kontinentu a konče nerostným bohatstvím, zejména ropou.
V poslední čtvrtině roku měl Kreml taktéž poskytnout zemi neurčitou vojenskou pomoc. Odpovídal tak na volání Venezuely po pomoci s vyzbrojením země. Alexej Žuravljov tehdy k situaci pronesl: „Nevidím žádné překážky pro dodávky nových systémů, jako je Orešnik, spřátelené zemi. Informace o objemech a přesných názvech toho, co se z Ruska dováží, jsou utajované, takže Američany by mohla čekat nějaká překvapení.“ Orešnik měl tehdy sloužit jako odstrašující prvek pro USA, jelikož se jedná o raketu středního doletu, teoreticky schopnou zasáhnout cíle ve Spojených státech. Blíže jsme o tom informovali na začátku listopadu minulého roku zde.
Zda však Venezuela těmito systémy skutečně disponuje, není zcela jasné, stejně jako to, zda se tehdy vůbec dočkala nějaké reálné pomoci s vyzbrojením země. Ta však neměla přijít pouze z Ruska. Venezuela měla také obdržet zakázku dronů od izraelské vlády a o pomoc žádala rovněž Čínu. Čím skutečně země disponuje a zda odpoví silou, případně za doprovodu svých spojenců, se ukáže v následujících hodinách až dnech.
