Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý na svém profilu na sociální síti X zveřejnil příspěvek, který odkazuje na probíhající jednání o vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Stalo se tak po telefonickém rozhovoru s rakouským spolkovým kancléřem Christianem Stockerem, kterého informoval o třístranných setkáních mezi ukrajinskou, americkou a ruskou delegací. Předpokládaným rokem má být dle Zelenského rok 2027. S vizí však nesouhlasí řada představitelů členských zemí.
Ukrajinský prezident zaskočil v úterý některé evropské lídry, když na sociální síti X (Twitter) oznámil, dle svých úvah, datum, kdy bude Ukrajina připravena vstoupit do Evropské unie. Podle ukrajinského prezidenta by země měla být připravena v roce 2027 a členství v Evropské unii by mělo být jednou z bezpečnostních záruk po skončení války. Ve svém příspěvku napsal, že „vstup Ukrajiny do Evropské unie je jednou z klíčových bezpečnostních záruk nejen pro nás, ale i pro celou Evropu.“ Právě zmíněné záruky a vojenské otázky řešily ukrajinská, americká a ruská delegace na jednáních ve Spojených arabských emirátech, ze kterých vyplynul právě nadcházející rok 2027. Do konce letošního roku by totiž Ukrajina podle Zelenského měla být schopna splňovat technické požadavky pro vstup. I když slova znějí Volodymyra Zelenského vizionářsky a prezident předpokládá podporu spojenců, z dosavadních prohlášení se pro Ukrajinu zdá rok 2027 spíše utopií než realitou. Celý příspěvek si můžete přečíst zde.
Vstup cílený na rok 2027 zmiňoval Zelenskyj i o pár dnů dříve. V neděli vystoupil ukrajinský prezident na tiskové konferenci ve Vilniusu společně s prezidenty Litvy a Polska. Před novináři nastínil zmiňovanou druhou vrstvu záruk. „Druhou vrstvou bezpečnostních záruk pro Ukrajinu jsou evropské bezpečnostní záruky, Koalice ochotných a co je nejdůležitější – členství v Evropské unii. Jde o ekonomické bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Cílíme na rok 2027 s přesným datem, kdy bude Ukrajina připravena [na vstup do EU]. Technicky vzato bude Ukrajina připravena v první polovině roku 2026, pokud jde o otevření všech klastrů. Plně technicky vzato budeme podle našeho názoru připraveni v roce 2027. Chceme v naší smlouvě konkrétní datum ukončení války, aby všechny strany tyto dohody dodržovaly, včetně agresora, který v případě potřeby podepíše dvacetibodový plán, aby nás pak nikdo nemohl blokovat,“ řekl na tiskové konferenci Zelenskyj.
Reakce členských představitelů
Proti vizi Ukrajiny pro rok 2027 se staví nejen konzervativní a na východ orientovaní představitelé členských států, ale také někteří z řad západního křídla unie. Kupříkladu i sám kancléř Spolkové republiky Německo Friedrich Merz, který je dlouhodobým kritikem Ruské federace a ve válečném konfliktu stojí na straně Ukrajiny, uvedl po jednání s koaličními partnery v Berlíně podle tiskové agentury DPA, že „přistoupení k 1. lednu 2027 nepřipadá v úvahu. Není to možné.“ Hlavní překážkou se zdá být samotná byrokracie Evropské unie. I ve zrychleném jednání není možné přijmout zemi tak rychle. Každý potenciální člen musí totiž nejprve splnit kodaňská kritéria – soubor politických, ekonomických a legislativních podmínek – v procesu, který obvykle trvá roky. I když země od podání žádosti udělala velký pokrok, musí stále splnit další náležitosti. Rovněž je dosavadní snažení v některých aspektech stále nedostatečné. Nejčastěji zmiňovaným bodem v této oblasti je poté korupce v zemi. „Můžeme Ukrajinu postupně přibližovat k Evropské unii,“ řekl i přes veškeré výhrady kancléř Merz.
Ke slovům ukrajinského prezidenta se vyjádřil také poslanec maďarského Národního shromáždění Balázs Orbán. Ten ve své reakci na sociální síti X kritizuje jak slova ukrajinského prezidenta, tak bruselské elity, které mají na realizaci tohoto plánu již údajně pracovat. „Představuje to bezprostřední a přímou hrozbu pro Evropany i Maďary,“ uvádí na svém profilu Orbán a své tvrzení zakončuje vlastní vizí budoucího dění kolem členství Ukrajiny v Evropské unii v příštím roce: „proto se tomu vlastenecká vláda bude bránit.“
Dvoustupňový model přijímání do EU
Pro vstup Ukrajiny by byla potřeba desetiletí, pro rychlejší ukončení války je však pro Ukrajinu potřebná záruka, kvůli které apeluje na rychlejší jednání. K urychlení procesu by měla sloužit změna zaběhlého, přes třicet let fungujícího přijímacího procesu. Ten je sice zdlouhavý, ale také náročný a slouží tak jako bezpečnostní záruka pro členy unie a je pilířem hlavní myšlenky EU, že všechny členské země jsou si rovny. Údajný „dvoustupňový model přijímání do EU“, na který naráží také Balázs Orbán, by měl tuto myšlenku a celkovou hierarchii v Evropské unii změnit. Žadatelská země by se mohla stát členem s omezenými pravomocemi, dokud plně nesplní všechna kritéria pro členství. Nejedná se však o radikálně novou myšlenku. Snahy o zavedení dvoustupňového modelu se objevily již dříve, konkrétně v 90. letech minulého století po rozpadu Sovětského svazu.
Samotná slova prezidenta Zelenského o vstupu Ukrajiny do Evropské unie v příštím roce poté nejsou pouze vidinou jednoho muže. Se stejným konceptem pracoval také návrh mírového plánu, který ukrajinští a evropští představitelé předložili Washingtonu v prosinci minulého roku a který je nejspíš jedním z předmětů mírových jednání mezi Ukrajinou, Amerikou a Ruskem. Sama Evropská komise předpokládá, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude schopen akceptovat další aspekty možné mírové dohody, jako je vzdání se území Rusku, pokud bude mít záruku členství v EU. Informoval deník Financial times.
