Zatímco v pátek ještě americký prezident Donald J. Trump na svém profilu na sociální síti Truth uvažoval, že by USA zmírnily útoky na Írán vzhledem k dosaženým cílům, už v sobotu večer dal Íránu ultimátum pod pohrůžkou dalších útoků. Do stále více eskalujícího konfliktu se nyní přidávají také další země, mezi nimiž je také Česká republika. Řada států odpověděla na Trumpovo mobilizační volání k obraně a znovuotevření hormuzského průlivu s tím, že iniciativu politicky podpoří.
Jak jsme vás už v úterý informovali, americký prezident Donald Trump vyzval řadu dosud nezúčastněných států v izraelsko-íránském konfliktu, aby se připojily k obraně a znovuotevření Hormuzského průlivu. Velká část zemí a mezinárodních organizací však své jakékoliv zapojení do konfliktu odmítla. Vlna negativních odpovědí značně pobouřila amerického prezidenta, který se k celé situaci hojně vyjadřoval na sociálních sítích. „Spojené státy byly většinou našich „spojenců“ v NATO informovány, že se nechtějí zapojovat do naší vojenské operace proti teroristickému režimu Íránu na Blízkém východě,“ napsal v jednom ze svých příspěvků na sociální síti X s tím, že NATO považuje za „jednosměrnou ulici“ a žádnou pomoc od nikoho více nepožaduje.
Myšlenka, že by měly být Spojené státy jediným potlačovatelem íránských aktivit v oblasti, se však americkému prezidentu Donaldu Trumpovi příliš nezamlouvala. Země, které přes Hormuzský průliv dovážejí velkou část své ropy a nechtějí se podílet na jeho obraně, označil ve svém pátečním příspěvku na sociální síti Truth za zbabělce a NATO za „papírového tygra“. „Bez USA je NATO papírový tygr!“ uvedl Trump ve svém příspěvku, který poté ukončil slovy „Je to pro ně tak snadné udělat, s tak malým rizikem. ZBABĚLCI, a my si to BUDEME PAMATOVAT!“. Zanedlouho po zveřejnění tohoto příspěvku se začaly ozývat první státy, které hodlaly přistoupit na pomoc Spojeným státům v hormuzském průlivu.
Jako první se ozvalo Spojené království Velké Británie s tím, že vládní prohlášení objasnilo, že dohoda nyní zahrnuje obranné operace USA zaměřené na raketová zařízení a kapacity používané k útokům na plavidla v regionu jako součást kolektivní sebeobrany v oblasti. Současná spolupráce tak naváže na již předchozí spojení sil Spojených států a Velké Británie. Britská vláda totiž již dříve povolila americkým silám využívat jejich základny v regionu pro operace zaměřené na zabránění Íránu v odpálení raket, které by mohly ohrozit britské životy nebo zájmy. Británie se však nehodlá přímo účastnit jakýchkoliv útoků a vyzvala k deeskalaci konfliktu.
Na tuto zprávu reagoval Írán obdobně jako v prvních dnech konfliktu, kdy zaútočil na americké základny v okolních státech. Cílem útoku se stala americko-britská letecká základna Diego Garcia, která je součástí Chagoských ostrovů a leží přibližně 2 790 kilometrů od Íránu. O útoku informoval The Wall Street Journal s odkazem na blíže nespecifikované úředníky, kteří rovněž uvedli, že útok byl neúspěšný. Mělo se jednat o dvě balistické rakety, kdy jedna byla sestřelena americkou bitevní lodí a druhá selhala při letu. K útoku se také nepřímo vyjádřil ministr zahraničních věcí Íránu Seyed Abbas Araghchi ve svém příspěvku na sociální síti X. „Pan Starmer ignoruje svůj vlastní lid a ohrožuje britské životy tím, že umožňuje využívat britské základny k agresi proti Íránu. Írán uplatní své právo na sebeobranu,“ uvedl Araghchi. O samotném útoku a reakci si můžete více přečíst zde.
I přes neutichající konflikt se k Velké Británii připojilo dalších 21 států společně s Českou republikou. „Vyjadřujeme hluboké znepokojení nad eskalací konfliktu. Vyzýváme Írán, aby okamžitě ukončil své hrozby, kladení min, útoky dronů a raket a další pokusy o zablokování průlivu pro komerční lodní dopravu a aby dodržoval rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2817,“ uvedla britská administrativa ve společné čtvrteční tiskové zprávě. V prohlášení rovněž upozornila Írán na „připravenost přispět k odpovídajícímu úsilí k zajištění bezpečného průlivu. Vítáme závazek států, které se zapojují do přípravného plánování.“ Státy, které se pod veřejné prohlášení podepsaly ještě v den vydání, byly Velká Británie, Francie, Německo, Itálie, Nizozemsko a Japonsko. V pátek se poté kromě České republiky přidaly také Dánsko, Norsko, Švédsko, Finsko, Lotyšsko, Litva, Estonsko, Rumunsko, Kanada, Jižní Korea, Nový Zéland a Bahrajn.
I přes možné závazné znění dokumentu však řada představitelů signatářských států upozorňuje, že se jedná spíše o politické projevení podpory Spojeným státům než o přímé vojenské zapojení do konfliktu. „Samotná iniciativa vznikla prostřednictvím ministerstev zahraničí, nikoli v rámci vojenských struktur, což podtrhuje její diplomatický charakter. Nejedná se o konkrétní závazky či operativní opatření, ale o zřetelný politický signál, že nám situace není lhostejná a že se chceme podílet na jejím uklidnění,“ informovalo ČT24 o vyjádření mluvčího diplomacie České republiky k iniciativě.
Spolu s postojem spojenců se také mění přístup amerického prezidenta Donalda Trumpa ke konfliktu. Zatímco v pátek ještě zvažoval možné zmírnění útoků na Írán a tím případnou deeskalaci konfliktu, v sobotních večerních hodinách dal Íránu ultimátum. „Pokud Írán do 48 HODIN od tohoto okamžiku PLNĚ NEOTEVŘE Hormuzský průliv BEZ OHROŽENÍ, Spojené státy americké zasáhnou a zničí jejich různé ELEKTRÁRNY, POČÍNAJE TOU NEJVĚTŠÍ!“ uvedl Trump v příspěvku na sociální síti Truth. V dřívějším příspěvku již Íránu také pohrozil, že pokud bude blokovat námořní dopravu přes hormuzský průliv, zaútočí na cíle, které znemožní Íránu znovu se vybudovat jako národ. Příspěvek také doplnil slovy, že bude panovat pouze smrt, oheň a zuřivost. Ultimátum se tak vzdálilo představám o možném urovnání konfliktu, o kterém Trump mluvil v pátek. „V tuto chvíli zvažujeme možné utlumení našich vojenských operací v regionu. Naším cílem vždy bylo chránit americké zájmy, zajistit stabilitu a zabránit dalším hrozbám – a těchto cílů jsme téměř dosáhli,“ uvedl v příspěvku na sociální síti Truth Trump.
