Americký prezident Donald J. Trump opět projevil snahy o získání vlivu nad Grónským ostrovem. Jedná se o opakovaný pokus převzít moc nad ledovým ostrovem. Už při svém prvním volebním období nabídl nemalou sumu na odkup, nabídka však byla zamítnuta a Trump změnil rétoriku, s jakou přistupoval k jednáním. Již na začátku roku Grónsko prohlásil za slabé a neschopné odolávat plavidlům asijského kontinentu. Podle něj tak Grónsko představuje národní bezpečnostní hrozbu, kterou chce Trump eliminovat připojením největšího ostrova k USA. Grónsko i Dánsko vůči této iniciativě opakovaně vystupují.
Donald Trump na přelomu týdne opět rozvířil diplomatické vody kolem Grónska. V brzkých nedělních hodinách avizoval na své sociální síti jmenování zvláštního velvyslance pro Grónsko Jeffa Landryho a hned následujícího dne v rozhovoru pro novináře zopakoval svůj postoj ke Grónsku. Ostrov prý nehodlá anektovat kvůli nerostnému bohatství, nýbrž kvůli ohrožení národní bezpečnosti. Zemi totiž vnímá jako slabou a obklopenou nepřáteli. „Když se podíváte na Grónsko a podél jeho pobřeží, vidíte všude kolem ruské a čínské lodě,“ řekl v pondělí novinářům ve svém klubu Mar-a-Lago na Floridě. Dále uvedl, že „neutratili žádné peníze, nemají žádnou vojenskou ochranu, říkají, že tam Dánsko dorazilo před 300 lety na lodích – my jsme tam s loděmi byli taky, jsem si jistý. Budeme to muset všechno vyřešit.“ Jeho výroky však nejsou ničím novým, jelikož obdobné postavení měl Donald Trump už na začátku roku a rovněž ve svém volebním období. K novinářům v té době totiž pronesl podobný výrok: „Grónsko je nezbytné, ne pro nás, je nezbytné pro mezinárodní bezpečnost,“ k čemuž dodal, že „všude máte ruské lodě, všude máte čínské lodě – válečné lodě.“
Novým diplomatickým zřízencem pro Grónsko však Trump učinil zásadní krok. Jeff Landry na sociálních sítích sdělil, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. I když není zcela zřejmé, jakými způsoby toho hodlá dosáhnout a kam až budou jeho kompetence sahat, je pravděpodobné, že by v jeho zájmu mohly být dřívější návrhy zákonů Make Greenland Great Again Act a Red, White, and Blueland Act of 2025. Oba návrhy by umožňovaly prezidentu Trumpovi přímo jednat o odkupu Grónska nebo získání ostrova jiným způsobem s dánskou vládou. Jeff Landry rovněž uvedl, že jeho dobrovolnická činnost v souvislosti s Grónskem nebude mít žádný vliv na jeho post guvernéra státu Louisiana.
Dřívější konání administrativy
Jeff Landry však není první zvláštní vyslanec USA ke grónským břehům. Do země s rétorikou připojení arktického ostrova k USA již dříve přišel viceprezident James D. Vance. V březnu letošního roku navštívil americkou vojenskou základnu Pituffik. Jak uvádějí zdroje z té doby, Vance se ve svém prohlášení opřel do Dánska: „Nedostatečně jste investovali do obyvatel Grónska a nedostatečně jste investovali do bezpečnostní architektury této neuvěřitelné, krásné pevniny plné neuvěřitelných lidí,“ a dodal, že o ostrov projevuje zájem Čína a Rusko. „To se musí změnit, a protože se to nezměnilo, je to důvod, proč je politika prezidenta Trumpa v Grónsku taková, jaká je.“ Rovněž se objevila zmínka o použití vojenské síly. Postoj USA vůči Grónsku tehdy vyvolal řadu negativních reakcí a Dánsko jej vnímalo jako nepříjemný tlak ze strany Spojených států.
Reakce Grónska
Ostrovní stát a Dánsko, které jej spravuje, nevítají plán k upevnění národní bezpečnosti USA v arktických vodách s takovým nadšením. Oba státy se proti této iniciativě dlouhodobě brání a uvádějí, že Trump si Grónsko nemůže jen tak svévolně podmanit či odkoupit. Předseda vlády Grónska, Jens-Frederik Nielsen, vyjádřil smutek nad výroky Trumpa a dodal: „Grónsko patří grónskému lidu a územní celistvost musí být respektována.“ Společnou práci však nezavrhuje, ale musí se tak podle něj dít s respektem k národu a jeho hodnotám. Na stanovisko rovněž navazuje Nielsen ve společném prohlášení s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou: „Už jsme to říkali. Nyní to říkáme znovu. Státní hranice a suverenita států jsou zakořeněny v mezinárodním právu.“
Slova Jeffa Landryho o připojení Grónska k USA znepokojila také dánského ministra zahraničí Larse Løkkeho Rasmussena. Ten uvedl, že si v blízkých dnech nechá předvolat amerického velvyslance Kennetha Howeryho, aby objasnil nastalou situaci.
Evropská reakce
Jmenování Jeffa Landryho vyvolalo reakci také v Evropské unii, jejíž je Dánsko součástí. Hlavní představitelé vyjádřili podporu Grónsku a vyzvali celou unii k jednotnému postavení v nastalé situaci. Svůj nesouhlas s expanzivními touhami Spojených států projevila například evropská komisařka Ursula von der Leyenová. Na sociální síti X uvedla, že „Územní celistvost a suverenita jsou základními principy mezinárodního práva.“ Dodala také, že je „plně solidární s Dánskem a obyvateli Grónska.“
Podobné stanovisko zaujal také francouzský prezident Emmanuel Macron, který se tentýž den vyjádřil k situaci: „Grónsko patří svým obyvatelům. Dánsko je jejím garantem,“ a svůj příspěvek uzavřel slovy: „Připojuji se k hlasu Evropanů a vyjadřuji naši plnou solidaritu.“ K situaci se vyjádřil také Jean-Noël Barrot: „Grónsko patří Gróncům. Grónsko je evropské území,“ napsal v reakci na příspěvek Jeffa Landryho.
Je pravděpodobné, že stanovisko Evropské unie nezůstane bez odezvy ze strany USA, už kvůli dřívějším výrokům prezidenta Trumpa. „Myslím, že Evropané to chápou. A pokud ne, budeme jim to muset vysvětlit,“ pronesl Trump v letošním roce při setkání s novináři ohledně Vancovy cesty do Grónska.
