Výroční zasedání Světového ekonomického fóra s sebou přineslo mnoho nových vyhlídek do budoucna. Jednou z nich je také oficiální sestavení Rady míru a její stvrzení zakladatelem Donaldem J. Trumpem společně s dalšími signatáři. Rada míru, která původně měla být nezbytnou součástí plánu pro ukončení válečného konfliktu v Pásmu Gazy, teď však nabírá nových rozměrů. Trump si od organizace slibuje vyšší efektivitu, než které dosáhlo OSN. Tento krok však budí řadu negativních reakcí. I přes ně své členství již řada zemí potvrdila. Pozvánku od amerického prezidenta obdržela také Česká republika.
Výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) je každoročně místem, které určuje směr budoucnosti, i přes to, že samo nevydává nařizující dokumenty. Jedná se o jedinečnou možnost, kde se mohou setkat hlavní představitelé vlád, firem a akademické obce z celého světa za spoluúčasti médií. Prostřednictvím diskusí a jednání nabývají poznatků využitelných pro své další jednání. Nezřídka se však stává, že prostor a pozornost věnovaná zasedání WEF je využita k oznámení nových iniciativ. Více si o něm můžete přečíst v našem předchozím článku zde.
V letošním roce této skutečnosti využil americký prezident Donald J. Trump a v úterý 22. ledna oznámil vznik nové mezinárodní organizace Rada míru (Board of Peace). Jakožto její zakladatel a předseda slavnostně ve čtvrtek podepsal s dalšími signatáři zakládací chartu. Dle jejího znění je hlavním cílem organizace „usilování o podporu stability, obnovení spolehlivé a zákonné správy věcí veřejných a zajištění trvalého míru v oblastech postižených nebo ohrožených konfliktem“. Činnost Rady míru měla být původně centralizovaná na východě, přesněji v Pásmu Gazy. Zde měla dohlížet na plnění dvacetibodového mírového plánu sestaveného Donaldem J. Trumpem a dohodnutého mezi aktéry konfliktu. I za tímto účelem byla původně Rada míru schválena Radou bezpečnosti OSN v listopadu minulého roku. K nově vznikající organizaci, v jejímž čele stojí Spojené státy americké, se připojilo už 19 států a řada dalších připustila budoucí zapojení.
Postavení států
Aby se stát mohl stát členským, musí splnit řadu podmínek. První a tou nejdůležitější je, že musí obdržet pozvání právě do Rady míru. Pozvání uděluje předseda rady, aktuálně Donald Trump, a může jej také zrušit. Než však oslovená země zaujme dlouhodobé místo v Radě míru, musí si zvolit zaplatit vstupní poplatek ve výši jedné miliardy dolarů, což je přibližně 21 miliard korun. Pokud však země danou sumu nezaplatí, má možnost podílet se na jednáních po dobu tří měsíců.
Zemí, které zatím oficiálně přijaly pozvání, je devatenáct a jedná se převážně o státy z oblasti jihozápadní Asie. Mezi členy jsou však také dva evropští zástupci. Dvacátým členem jsou poté samotné zakládající Spojené státy. Silnými zástupci Blízkého východu jsou kupříkladu Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie nebo Pákistán. Ze států Jižní Ameriky se zatím připojily pouze Argentina a Paraguay. Ostatními významnými členy jsou poté Turecko, Maďarsko a Bulharsko.
Jak Donald J. Trump už na začátku měsíce sdělil novinářům, rada bude složena z „nejdůležitějších vůdců, nejdůležitějších národů“. Těmi však po čtvrtečním stvrzení členství a deklarování Rady míru nakonec není nikdo z větších evropských spojenců. Své místo zatím zaujaly Maďarsko a Bulharsko, na seznamu se neobjevily státy jako Francie, Německo či Itálie. Francie již dříve členství odmítla, jelikož dlouhodobě nesouhlasí se zahraniční politikou americké administrativy. Mluvčí francouzské diplomacie rovněž uvedl, že dokument je v rozporu s Chartou OSN. Členství taktéž nepřijaly ani Británie, Švédsko, Norsko či Slovinsko.
Německo zaujalo neutrálnější postoj a uvedlo, že se prozatím nabídky zdrží. Důvodem je aktuální podoba organizace. Země je však otevřena diskusím. Podobně je na tom Polsko. Prezident země Karol Nawrocki vidí nabídku jako velmi prestižní, sám však členství nepotvrzuje a uvádí, že by jej musela přijmout vláda a parlament. Jak to bude s Českou republikou, není zatím zcela jasné. Česká republika sice pozvánku obdržela, ale nevyjádřila se, zda místo v Radě zaujme, či nikoliv. Tento krok bude záviset na vyjádření ministra zahraničí Petra Macinky a předsedy vlády Andreje Babiše.
Budoucí zapojení však potvrdilo dalších šest států. Jsou mezi nimi Vietnam, Izrael, Albánie, Jordánsko, Bělorusko a Egypt. Dalšími pozvanými, kteří se ještě nevyjádřili, jsou kupříkladu také Rusko, Ukrajina, Indie, Čína či dokonce Vatikán. Americký prezident Donald Trump již také stihl jednu pozvánku zrušit. Kanada o svou příležitost připojit se k Radě míru přišla poté, co ostře zkritizovala konání americké administrativy a samotného prezidenta v zahraniční politice.
Reakce veřejnosti
I když se počet zemí v Radě míru pomalu rozrůstá, sklízí organizace také vlnu kritiky. Zatímco Donald Trump vidí v Radě míru novou organizaci pro řešení konfliktů ve světě, zahraničními médii a analytiky je brána spíše jako nově založený, záměrně vytvořený konkurent již existující Rady bezpečnosti OSN. Tato tvrzení nejčastěji opírají o dlouhodobou kritiku Trumpa mířenou proti OSN, v níž americký prezident nejčastěji zmiňuje neschopnost mezinárodní organizace. Rovněž v minulém roce Trump dokonce na Valném shromáždění obvinil OSN, že války spíše financuje, než aby je ukončovala. Řada států i veřejnosti tak přistupuje k Trumpově organizaci skepticky až kriticky.
Server The Times of Israel dokonce ve svém zveřejněném přepisu charty poukazuje na fakt, že v dokumentu není „žádná zmínka o Gaze“ a naopak má údajně naznačovat, že USA se chtějí vložit do řešení i dalších mezinárodních konfliktů. To je však v rozporu s uznanou rezolucí z listopadu minulého roku. Činnost Rady míru by totiž měla být zaměřena pouze na Pásmo Gazy, nikoliv celosvětově, a to navíc pouze do roku 2027.
