Spojené státy v posledních týdnech výrazně zvyšují tlak na Kubu, kterou označují za bezpečnostní hrozbu kvůli spolupráci s Čínou, Ruskem a Íránem. V Karibiku zároveň posilují svou vojenskou přítomnost a kubánští představitelé varují před scénářem podobným nedávnému vývoji ve Venezuele.
Administrativa Spojených států amerických by se mohla chystat započít již třetí mezinárodní konflikt s využitím vojenských sil. Poté, co svrhla venezuelský režim pod vedením prezidenta Nicolase Madura a vstoupila po boku Izraele do dlouhotrvajícího válečného sporu s Íránskou islámskou republikou, to nyní vypadá, že by se pozornost USA mohla opět zaměřit na latinskoamerický kontinent. Problematickou pro americkou národní bezpečnost má být totiž v současné době Kubánská republika.
Rizikem má být poté především kvůli spolupráci s globálními mocnostmi, které jsou nepřáteli Ameriky. Jmenovitě administrativa uvádí Čínu, Rusko či Írán. Od nich měla Kuba také v květnu nakoupit stovky dronů, které mají být schopné zaútočit až na území Spojených států. Země měly rovněž instalovat na území Kuby sledovací zařízení za účelem shromažďování informací o USA pro zpravodajské účely. Aby spolupráci Kuby s těmito zeměmi přerušila, uvalila již dříve v tomto roce na ostrovní stát řadu cel a omezení pro import. Vytvořila tím tak vakuum, kdy země mohla obchodovat pouze s partnery, kteří již obdobným clům čelili.
Hlavním importem do země se tak stala Venezuela. Po svržení prezidenta Nicolase Madura však Kuba zůstala v regionu sama a po vztyčení takzvané „energetické blokády“ se začala potýkat s ekonomickou, hospodářskou a energetickou krizí. Výhradní místo pomoci Kubě si poté vymezily Spojené státy a ostatním státům hrozily zavedením cel, pokud podniknou jakoukoliv dodávku od potravin po ropu do země. Souběžně s blokádou vedly obě země společná jednání o stavu a směřování Kuby. Tamní politici tyto kroky označili jako pokrytecké a manipulativní.
„Je dost pokrytecké uplatňovat drakonická donucovací opatření, která milionům lidí odepírají základní ekonomické podmínky, a pak oznámit polévku a konzervy jen pro několik málo z nich. USA oznámily pomoc Kubě ve výši 6 milionů dolarů, zatímco vůdce ostrova ji obviňuje ze zavedení energetické blokády,“ uvedl tehdy na sociální síti X k situaci náměstek ministra zahraničních věcí Kuby Carlos F. de Cossío.
I právě díky námořní blokádě mohlo americké námořnictvo bez problému rozmístit v blízkosti ostrova řadu válečných plavidel společně s pěchotou a další technikou. Jak informuje deník Financial Times, v oblasti se nachází letadlová jaderná loď USS Nimitz, bojový křižník USS Gridley a zásobovací tanker USNS Patuxent. Plavidla poté slouží jako základny pro řadu operací Spojených států, kdy vysílají k břehům Kubánské republiky průzkumné letouny či kontrolují dodržování obchodního embarga, jak informoval server Politico.
Americké úřady rovněž zvýšily tlak na Kubu 20. května, kdy obvinily bývalého prezidenta Raúla Castra ze čtyř vražd za sestřelení civilního letadla provozovaného exulanty z Miami v roce 1996. Zemi Spojené státy rovněž při nedávném slyšení opět označily jako nebezpečnou. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil aktuální dění na Kubě za selhání tamního systému a poukázal na riziko rozpadajícího se státu. „Je to 90 mil od našich břehů, takže budeme ovlivněni migrační krizí, jakýmkoli násilím a nestabilitou. To přímo ovlivňuje národní zájmy USA. Budoucnost Kuby patří kubánskému lidu, ale hrozba pro národní bezpečnost je něco, na co se stoprocentně zaměříme – protože to se týká Ameriky,“ uvedl v rozhovoru pro BBC.
Bývalý ministr zahraničí a kancléř Ekvádoru Guillaume Long označil Rubiova slova za cynická. „Rubiův cynismus se nedá slovy popsat. USA dělají vše, co je v jejich silách, aby z Kuby udělaly „zhroucený stát“. Je to ničení a devastace ostrova ze strany USA, která vytváří „hrozbu pro národní bezpečnost“ USA. Pokud se to nezastaví, povede to k humanitární krizi nevyčíslitelných rozměrů ve Floridském průlivu,“ uvedl Long na sociální síti X.
Zvyšující se tlak
Kuba se tak kvůli dlouhodobému tlaku ze strany USA obává obdobného scénáře, který nastal ve Venezuele. Spojené státy tehdy formálně obvinily tehdejšího prezidenta země a jeho manželku z podílení se na vývozu narkotik ze země a organizovaného zločinu, což představovalo podle administrativy Donalda Trumpa hrozbu pro národní bezpečnost. Na základě obvinění byl poté při bleskové vojenské akci zajat a souzen. Trump poté sám avizoval, že „další na řadě je Kuba“.
Ostrovní stát nyní čelí podobným obviněním, která tamní vláda označuje za vykonstruovaná. „Ministr zahraničí USA opět lže, aby podnítil vojenskou agresi, která by vedla ke krveprolití mezi Kubánci a Američany,“ uvedl kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez Parrilla na sociální síti X. V dalším příspěvku Parrilla rovněž odsoudil obvinění bývalého prezidenta a označil jej za „přepisování historie“.
Obdobně reagovala také náměstkyně kubánského ministra zahraničí Josefina Vidal. Ta při čtvrtečním legislativním slyšení v Národním Kapitolu obvinila Washington z vymýšlení záminek, aby vykreslil Kubu jako hrozbu pro národní bezpečnost USA a ospravedlnil tak agresi. Rovněž připomněla rostoucí riziko konfliktu, jelikož jednání mezi zeměmi stagnují. „Kanál výměny názorů mezi oběma vládami zůstává otevřený, ale nedošlo k velkému pokroku. Máme důvod pochybovat o vážnosti a odpovědnosti vlády Spojených států,“ citovala Josefinu Vidal agentura Reuters.
V době zvyšujícího se rizika intervence Spojených států na Kubu se o slovo přihlásili také „spojenci“ ostrovního státu. Rusko ve čtvrtek slíbilo, že bude Kubě i nadále poskytovat „aktivní podporu“ a vyjádřilo „úplnou solidaritu“ s ostrovním státem poté, co USA obvinily jeho bývalého prezidenta z vraždy a nasadily do Karibiku údernou skupinu námořních letadlových lodí. „Budeme i nadále aktivně podporovat bratrský kubánský lid v této neuvěřitelně náročné době. Havana již byla informována o konkrétních detailech a klíčových aspektech této podpory,“ uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve svém prohlášení.
K podpoře Kuby se připojilo rovněž Bělorusko, které hodlá podpořit Kubu, jak jen bude moct. „Jsme připraveni udělat pro Kubu vše, čeho jsme schopni a co nám situace dovolí. Alespoň to, na čem jsme se dohodli, budeme věrně plnit. Pokud máte další návrhy, jsme připraveni je zvážit,“ uvedl prezident země Alexandr G. Lukašenko. Těchto slibů však již dříve Ruská federace ani Bělorusko nebyly schopny naplnit. Obdobně totiž vyjadřovaly podporu a ochranu Venezuele, které nakonec záruky obou spojenců nepomohly.
