Páteční modlitba v jedné z šíitských mešit v Islámábádu skončila tragicky, když sebevražedný útočník odpálil výbušné zařízení. Podle agentury AFP s odkazem na tamní bezpečnostní složky usmrtil 31 lidí a přes sto jich zranil. K útoku se zatím nepřihlásila žádná z radikálních skupin.
Městem Islámábád dnes otřásl hrůzný čin. Podle nejnovějších zdrojů měla odpálení bomby předcházet také střelba, jak uvádí jeden ze svědků Syed Ashfaq pro BBC. „Když začal požár, utekl jsem z domova. Uvědomil jsem si, že se v bargahu něco stalo. Stráže před imambargou říkaly, že tam byli tři útočníci. Stráže byly také zraněny a jedna osoba byla hlášena mrtvá,“ řekl Syed Ashfaq. Na místo útoku se záchranáři dostali do dvanácti minut, do té doby měli vážně raněné do nemocnice dopravovat osobními automobily. Střelbu dokládá BBC rovněž tvrzením jednoho ze záchranářů, který měl přítomnému novináři sdělit, že oběti měly také střelná zranění. V hlavních nemocnicích v okolních městech byl kvůli útoku vyhlášen stav nouze. Policie a bezpečnostní složky rovněž uzavřely oblast, zatímco vyšetřovatelé shromažďují důkazy na místě činu. „Celkem přišlo o život 31 lidí. Počet zraněných převezených do nemocnic vzrostl na 169,“ uvedl ve svém prohlášení zástupce komisaře Islámábádu Irfan Memon.
K útoku se zatím nepřihlásila žádná militantní ani radikální organizace. Vláda země však předpokládá, že se mohlo jednat o Tehreek-e-Taliban Pakistan (TTP) nebo o teroristickou organizaci Islámský stát (IS), která byla obviňována z předchozích útoků na šíitské věřící, uvedla společnost Reuters. Zahraniční média rovněž uvádějí, že podle organizace ACLED, která monitoruje konflikty, měl tento útok nést „znaky Islámského státu“. Šíité byli rovněž v minulosti vystaveni útokům právě ze strany Islámského státu, motivovaným náboženským přesvědčením. Nutno podotknout, že za útoky často stojí radikální skupiny.
Ačkoli útoky v Islámábádu nejsou tak časté, v posledních měsících došlo v Pákistánu k nárůstu militantního násilí. Z něj jsou z velké části obviňovány balúčské separatistické skupiny a pákistánský Taliban, známý jako Tehreek-e-Taliban Pakistan, který je oddělený od afghánského Talibanu, ale zároveň s ním spojenecký. K výbuchu došlo v době, kdy se mluví o vojenské operaci v údolí Tirah v neklidné pákistánské pohraniční oblasti s Afghánistánem.
Útok ve svých samostatných prohlášeních odsoudili hlavní představitelé Pákistánu, kde se město Islámábád nachází. „Takový teroristický čin ve federálním hlavním městě není jen vážným selháním v ochraně lidských životů, ale také vyvolává závažné otázky ohledně práce úřadů a donucovacích orgánů,“ uvedl nejvyšší šíitský vůdce Raja Nasir Abbas Jafri. Zároveň vyzval občany, aby darovali krev, které má nemocnice v Islámábádu nedostatek.
Pákistánský prezident Ásíf Alí Zardárí označil útok za zločin proti lidskosti. Ve svém prohlášení uvedl, že „útočení na nevinné civilisty je zločinem proti lidskosti“, a dodal, že „národ v této těžké době stojí po boku postižených rodin“. Ten v současné době jedná s uzbekistánským prezidentem Šavkatem Mirzijojevem. Samotný útok se stal nedaleko místa, kde se jednání konají.
Zločinem proti lidskosti označil útok také pákistánský ministr zahraničí na platformě X. „Útoky na místa bohoslužeb a civilisty jsou ohavným zločinem proti lidskosti a do očí bijícím porušením islámských principů,“ uvedl Ishaq Dar a příspěvek ukončil slovy: „Toto barbarství nás nezastraší a extremisté budou pohnáni k plné odpovědnosti.“
Pákistánský ministr vnitra Talal Chaudhry ještě dnes uvedl pro tamní média, že útočník není občanem Afghánistánu, ale že jej měl opakovaně navštěvovat. Důkazem pro tato tvrzení má být forenzní analýza jeho orgánů, která odhalila podrobnosti o tom, kolikrát Afghánistán navštívil. V rozhovoru pro média v Islámábádu Talal Chaudhry rovněž uvedl, že při sebevražedném útoku v Islámábádu byl zabit také bratranec generálního inspektora Islámábádu. Zároveň pohrozil, že to, co se v květnu stalo Indii, se stane i jejím „zástupcům“.
Květnový incident
Jeho prohlášení a mířená výhružka odkazují na incident z minulého roku. Indie tehdy na začátku května podnikla koordinované letecké, raketové a dronové údery na území Pákistánu s cílem zasáhnout militantní skupiny. Pákistán však uvedl, že indické útoky zasáhly i civilní oblasti a došlo k obětem na životech civilistů a ke škodám na infrastruktuře, včetně zasažení několika náboženských objektů. To nakonec vedlo ke čtyřdennímu vyhrocenému vojenskému konfliktu, který skončil příměřím. V průběhu konfliktu se však uskutečnila řada vzdušných střetů, kdy obě země hlásily sestřelené stroje na opačné straně konfliktu. Jednalo se o válečný akt, který ochromil diplomatické vztahy, vyžádal si oběti z řad civilistů i armády a vedl k uzavření hranic i vzdušného prostoru.
