Izraelské útoky na Írán v pátek a íránské sliby odplaty přiblížily tyto dva nepřátele z Blízkého východu na pokraj totální války, která hrozí zatáhnout do konfliktu i Spojené státy — alespoň částečně.
Jak si tedy armády Íránu a Izraele vzájemně stojí?
Írán se může pochlubit početnou stálou armádou a zároveň spoléhá na zástupné síly a tajné operace, které však byly v posledních měsících silně oslabeny americkými a izraelskými zásahy. Izrael naopak využívá jak utajených operací, tak silných a dobře vycvičených pravidelných pozemních a leteckých sil, které v regionu nemají konkurenci. I když mají obě země přibližně stejný počet vojáků, jejich taktika i palebná síla se výrazně liší.
Írán – vojenský profil
Na papíře má Írán výhodu v počtech: 88 milionů obyvatel a rozloha 1,6 milionu km² oproti 9 milionům obyvatel a 22 000 km² v Izraeli. Vojensky však tato čísla neznamenají mnoho.
Íránské síly se dělí na pravidelnou armádu (určenou pro obranu hranic a konvenční operace) a sbor Revolučních gard, do nějž patří elitní jednotka Quds, strategické raketové velení a kybernetické síly.
Pravidelná armáda má zhruba 600 000 vojáků s běžnou výzbrojí, zatímco Revoluční gardy čítají asi 200 000 lidí rozdělených do různých složek. Včetně svých spojeneckých milic byly však konvenční síly Íránu podle dostupných informací v posledním roce těžce zasaženy operacemi USA a Izraele.
Vojenská technika Íránu je různorodá – od sovětských a amerických dodávek před rokem 1979 až po novější ruské systémy. Íránské letectvo má asi 350 zastaralých letadel, což ho staví daleko za Izrael jak v počtu, tak v kvalitě. Na druhou stranu Írán dokáže vyrábět široké spektrum bezpilotních prostředků – typicky útočné drony Šáhed, které ve velkém prodává Rusku pro použití na Ukrajině.
Bezpečnost jeho nejvyšších velitelů je dlouhodobě problém: při pátečních úderech v Teheránu byli zabiti velitel Revolučních gard generál Hossein Salami, náčelník generálního štábu Mohammad Baghéri a několik jaderných vědců. Další vysocí velitelé byli zabiti při nedávných útocích v regionu.
Íránský jaderný program výrazně pokročil a podle odhadů má Írán dostatek uranu obohaceného téměř na zbraňovou úroveň, aby mohl vyrobit více jaderných hlavic během několika měsíců, pokud by se k tomu rozhodl. Vývoj funkční jaderné zbraně by ale trval déle. Izrael se však očividně nechce spoléhat na domněnky a už dříve udeřil na íránská zařízení na výrobu jaderného materiálu a balistických střel.
Izrael – vojenský profil
Izrael disponuje silnými pozemními, námořními a leteckými silami postavenými na nejmodernější americké a evropské technologii a vlastním obranném průmyslu, který zvládne celý cyklus vývoje a výroby zbraní.
I přes svou velikost má Izrael značné množství vojáků – kolem 170 000 v aktivní službě a dalších 400 000 v zálohách. Ač menší než Írán, izraelské jednotky mají výrazně více bojových zkušeností.
Jednou z možností íránské odvety je odpálení stovek balistických střel na Izrael, ale není jasné, jak dlouho by takový útok mohl Írán udržet. V říjnu 2024 Írán podnikl masivní raketový útok na Izrael, který však způsobil jen omezené škody, zejména díky pomoci USA při sestřelování střel.
Klíčovým faktorem byla izraelská vícestupňová protiraketová obrana. Tento systém, vyvíjený desítky let s podporou USA, dokáže detekovat přicházející střely a aktivuje se pouze, pokud míří na obydlené oblasti nebo citlivou infrastrukturu. I když není stoprocentně spolehlivý, izraelské vedení mu přičítá zásluhy za minimalizaci škod a ztrát na životech.
Izrael je považován za jedinou jadernou mocnost na Blízkém východě, ačkoliv to nikdy oficiálně nepotvrdil. Má také pevného spojence v USA, které hrály klíčovou roli v minulých konfliktech a pravděpodobně budou důležité i nyní.
Role Spojených států
USA se od izraelských útoků distancují, ale mohou se stát cílem íránské odvety. V regionu mají letadlovou loď se zhruba 60 letouny v Arabském moři, desítky dalších letadel na základnách v oblasti a tisíce vojáků.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že Izrael podnikl „jednostranný útok proti Íránu“ a varoval Írán, aby se neuchyloval k odvetě vůči americkým silám. V posledních dnech USA začaly stahovat některé diplomaty z Bagdádu a nabídly dobrovolnou evakuaci rodin vojáků rozmístěných na Blízkém východě.
Izrael už výrazně oslabil íránskou schopnost odporu – zdecimoval jeho zástupné síly Hamas a Hizballáh a těžce bombardoval íránské systémy protivzdušné obrany.
Před pátečními útoky Írán slíbil masivní odvetu nejen proti Izraeli, ale i proti americkým základnám v regionu – jeden z íránských představitelů tehdy uvedl, že cílem je „vyhnat Spojené státy z Blízkého východu zničením jejich vojenské infrastruktury“.
