Nový den, nové nepokoje ve světě. Tentokrát se konflikt rozhořel mezi občany a vládou severozápadní země Jižní Ameriky, Peru. To se opětovně potýká s výraznými nepokoji. Významným prvkem je nyní generace Z, podobně jako u nedávných, světem sledovaných nepokojů v Nepálu. Demonstrující volají po odvolání vlády a „novém začátku“. Podnětem nepokojů měla být penzijní reforma, nedostatečný boj proti kriminalitě v zemi, málo pracovních příležitostí a korupce ve vedení státu. Střety si vyžádaly stovky zraněných a první oběti.


Peru se dlouhodobě potýká s vládní nejistotou a nestálostí. Ta v zemi převládá od roku 2020 a jen za pět let se zde vystřídalo pět prezidentů. Většinou byli odvoláni kongresem. Důvody byly různé, ale minimálně u dvou se můžeme bavit o pokusu o převzetí úplné moci nad zemí a nastolení nového režimu. Takové chování politiků nemohlo zůstat bez odezvy občanů, a tak se země opakovaně potýká s protesty napříč časem. Jeden takový zachvacuje zemi i v dnešních dnech.

Nepokoje začaly formovat svou první podobu 13. září, kdy se konaly menší pochody v centru hlavního města Limy. Důvodem byla penzijní reforma, která byla později schválena. To vyvolalo bouřlivou reakci mezi obyvatelstvem a o pár dnů později se uskutečnily první masové protesty. V zemi zároveň začala vznikat menší ohniska nepokojů z různých důvodů.

Kupříkladu v polovině září byly stovky turistů uvězněny v okolí Machu Picchu. Důvodem byly právě probíhající demonstrace způsobené změnou v autobusové dopravě. Vláda tehdy neprodloužila smlouvu se společností Consettur, která v oblasti funguje už od roku 1995 a poskytuje práci mnoha tamním obyvatelům. Obyvatelé rovněž poukazovali na to, že výběrové řízení není „férové a transparentní“.

Tyto a další obdobné protesty napříč zemí se pak začaly formovat v jedno velké občanské hnutí. To sice nebylo nijak centralizované ani nemělo jasné vedení, občané však sdíleli názory a navzájem si projevovali podporu. Společně také začali volat po odvolání tehdejší prezidentky Diny Boluarteové. Ta se do úřadu dostala v prosinci 2022 po neúspěšném převratu svého předchůdce Pedra Castilla, v jehož vládě zastávala post viceprezidentky.

Oblíbenost Diny Boluarteové se pohybovala mezi dvěma až pěti procenty. Lidé i kongres ji obviňovali z korupce, které se měla dopouštět i před zvolením do vedení státu, a ze selhání v boji se zločinem. Jen od ledna do poloviny srpna bylo v zemi zabito na 6000 lidí, což je nejvíce od roku 2017. Lidé mířící do ulic tak šli se slogany „Už žádná další mrtvá těla!“, odkazujícími na míru kriminality v zemi.

Eskalace konfliktu

Protesty začaly nabírat na intenzitě po 22. září, kdy bylo při nich zraněno osmnáct demonstrantů a šest novinářů z řad Národní asociace peruánských novinářů. Policie tehdy proti účastníkům použila gumové projektily. Ty nejsou nutně smrtící, ale dokážou způsobit rozsáhlá zranění. Protestující tehdy začali volat po přímém odvolání prezidentky a po zodpovědnosti za její činy. Rovněž se řady protestujících začaly rozšiřovat a protestující podpořil také kardinál a peruánský římskokatolický kněz Carlos Castillo se slovy: „Zde nejsou žádní teroristé, jsou zde lidé s důstojností.“

K protestujícím se v této době rovněž přidala hackerská skupina Deface Perú. Ta podnikala útoky na vládní média a webové stránky a opakovaně zveřejňovala údaje o veřejných činitelích. Rovněž zanechávala protestujícím vzkazy napříč městy.

Na začátku října se situace ještě více vyostřila. Na pochodu proti nejistotě v Limě policie již zatýkala a výsledkem bylo sedmnáct zadržených, z toho jeden nezletilý. Zároveň v dalších dnech kongres odvolal prezidentku Dinu Boluarteovou a nahradil ji prezident senátu José Jerí. S tím však protestující nebyli spokojeni a označili prozatímního prezidenta José Jerího za násilníka. Označení souvisí se žalobou z roku 2024, kdy se měl dopustit znásilnění mladé ženy. Protestující proto požadují jeho odvolání a zároveň nové složení kongresu.

Na sociálních sítích je také možné vidět radikalizace protestujících. Ozbrojují se kameny, zábavní pyrotechnikou či dokonce zápalnými lahvemi. V této chvíli se protestů účastní tisíce lidí.

Reakce vlády

Vládní složky se pak začaly k demonstrujícím stavět chladně a jen krátce před osudným protestem 15. října prohlásil velící generál peruánské národní policie Óscar Manuel Arriola Delgado: „Budeme jednat s použitím síly.“ Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat – právě 15. října si protesty vyžádaly svou první oběť. Jednalo se o mladého hiphopového tvůrce známého jako Trvko, který byl zabit střelou do hrudi. Okolnosti se stále vyšetřují. Tamní ministr vnitra Vicente Tiburcio ke smrti tehdy uvedl: „Pro mě to rozhodně neznamená žádnou politickou cenu, protože jsme v první řadě vše naplánovali tak, aby se to mohlo od začátku do konce odehrát pokojně, za přísného respektování lidských práv každého občana.“ Po svém neobratném prohlášení však později dodal, že nařídil přísné interní vyšetřování celé situace. „Žádám o provedení důkladného vyšetřování, které by definitivně potvrdilo smrt tohoto občana,“ doplnil. Na protestech bylo rovněž zraněno přes 80 lidí, a to převážně gumovými projektily, ale také slzným plynem či ostrými náboji.Rovněž se začaly objevovat zmínky o „tajných policistech“ nebo „policistech v civilu“ na protestech. To však vláda striktně popírá a ministr vnitra, Vicente Tiburcio, ve svém projevu zdůraznil: „Těchto akcí se neúčastní žádní zaměstnanci společnosti Terna (pozn. speciální jednotka v civilu) ani nás nedoprovázejí. Nevím, odkud se tato informace vzala.“

Prezident José Jerí na svém účtu na platformě X k incidentu napsal: „Prosím, dejte v této době sílu jeho rodině.“

K dnešnímu dni stále platí výjimečný stav, který prezident José Jerí vyhlásil v hlavním městě Limě a v přístavu Callao. Ten omezuje shromažďování, volný pohyb a zakazuje demonstrace. Naopak umožňuje nasazení vojenských a speciálních sil. Výjimečný stav by měl platit po dobu třiceti dnů od vyhlášení 22. října.