Nová legislativa platná od ledna způsobila v zemi značný rozruch. Všichni zletilí muži musí zároveň vyplnit dotazník pro posouzení své způsobilosti sloužit v ozbrojených silách.  Německý ministr obrany Boris Pistorius přitom loni v prosinci uvedl, že pokud armáda nepřiláká dostatek nových rekrutů, parlament bude nucen diskutovat o obnovení povinné vojenské služby.

Ačkoliv nový zákon platí už několik měsíců, větší pozornost si získal až nyní. A to díky nedávnému článku zveřejněného německým deníkem Frankfurter Rundschau, který německým občanům objasnila dosud skrytou část této nové legislativy. Zákon totiž mužům ve věkovém rozmezí 17-45 let stanovuje povinnost požádat o povolení pro pobyt v zahraničí delší než tři měsíce. Německé ministerstvo obrany tuto povinnost potvrdilo. 

To může potenciálně ovlivnit miliony tamějších obyvatel – přes studenty, kteří chtějí studovat v cizí zemi; po pracující, kteří mají v plánu sabatikl. 

Obnova starého zákonu z doby studené války

Změny v politice vojenské služby již vedly k pouličním protestům školáků podléhajících novým požadavkům zákona.

Mluvčí ministerstva obrany k tomu uvedl, že nová legislativa byla navržena tak, aby vytvořila rámec pro případný odvod do vojenské služby, a je tedy nutné znát pobyt potenciálních branců v případě naléhavé potřeby.

„Podle znění zákona jsou muži ve věku od 17 let povinni vyžádat si předchozí schválení od příslušného kariérního centra Bundeswehru pro pobyty v zahraničí trvající déle než tři měsíce,“ potvrdil mluvčí. 

Zákon stanovuje, že tato povinnost však ve 45 letech končí. Politika vyžaduje povolení k dlouhodobému pobytu v zahraničí i mimo krizové situace, čímž oživuje několik desetiletí staré pravidlo. Ministerstvo však uvedlo, že pro dotčené muže to zůstává z velké části bez praktických následků.

„Toto nařízení platilo již během studené války a nemělo praktický význam; zejména nepodléhá sankcím,“ dodal mluvčí.

Německo chce větší armádu

Ministerstvo nesdělilo, kolik lidí letos požádalo o povolení. Uvedlo, že pokud Německo nebude čelit bezpečnostní krizi, dlouhodobé pobyty v zahraničí bude standardně schvalovat. 

„Prostřednictvím administrativních předpisů objasníme, že povolení se považuje za udělené, dokud je vojenská služba dobrovolná. Jelikož je vojenská služba podle současného zákona založena výlučně na dobrovolné účasti, musí být taková povolení v zásadě udělena,“ objasnil situaci mluvčí ministerstva obrany.

Zároveň uvedl, že bude existovat široký prostor pro udělování výjimek. Částečně také z důvodu, aby se předešlo zbytečné byrokracii. Jak si však vůbec o povolení požádat, to zůstávalo nejasné. Stejně jako informace, jak dlouho trvá proces schvalování. 

Aktuální politické snahy mají zajistit dostatek dobrovolníků k navýšení počtu vojáků na 460 000 do roku 2035, z toho 260 000 aktivních vojáků a 200 000 rezervistů. Země má v současnosti 182 000 aktivních vojáků a necelých 50 000 rezervistů.

Německo přitom mělo povinnou vojenskou službu až do roku 2011, kdy jí zrušila tehdejší kanclářka Angela Merkelová. 

Současný kancléř Friedrich Merz chce vytvořit nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Vedou ho k tomu rostoucí hrozby ze strany Ruska a přetrvávající pochybnosti o dodržení závazku USA k evropské bezpečnosti za vlády Donalda Trumpa. Ten v současnosti dokonce opakovaně hrozí, že Spojené státy vystoupí z NATO. Loni Německo vyňalo většinu výdajů na obranu z ústavní dluhové brzdy země. Také vyčlenilo více než 500 miliard eur (436 miliard liber) na obranu v letech 2025 až 2029.

Francie zbrojí

Německo není jediná evropská země, která významně navyšuje výdaje do armády. Francie má v této oblasti také ambiciózní plány – do roku 2030 chce navýšit zásoby raket a dronů až o 400 %. 

Novela zákona počítá s tím, že do konce desetiletí vynaloží na výrobu nových raket a dronů 8,5 miliardy eur (208,5 miliardy korun). Cílem je příprava na válečnou ekonomiku. 

Zákon o vojenském plánování stanovuje výdaje na obranu ve výši 63,3 miliardy eur (1,6 bilionu korun) v roce 2027, 68,3 miliardy eur (1,7 bilionu korun) v roce 2028, 72,8 miliardy eur (1,8 bilionu korun) v roce 2029 a 76,3 miliardy eur (1,9 bilionu korun) v roce 2030. Poté, co bude novela v parlamentu přijata, částky, s nimiž se pro daný rok počítá, budou muset poslanci každoročně schvalovat.

Francie chce zvýšit zásoby kamikadze dronů o 400 procent, naváděných leteckých bomb Safran AASM Hammer o 30 procent a raket Aster a Mica od MBDA o 30 procent.  Lídr krajní pravice a favorit příštích prezidentských voleb Jordan Bardella minulý měsíc uvedl, že Paříž by měla věnovat 3,5 procenta HDP na vojenské potřeby v souladu s cíli NATO.

Česká republika zůstává pozadu

Také u nás se vedou diskuze o znovuobnovení vojenské služby, ve změněné dobrovolné formě. 

Co se týče výdajů na obranu, oproti členským státům aliance NATO zůstáváme pozadu. Ty se totiž loni dohodly, že do roku 2035 vzrostou obranné výdaje na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta HDP budou tvořit související nevojenské investice. Andrej Babiš v únoru pro Deník.cz uvedl, že Česko k tomuto cíli nesměřuje.

„Naše priorita je zdraví našich spoluobčanů, aby žili dlouho,“ řekl.

Celkové obranné výdaje by měly být letos zhruba 185 miliard korun, z toho 30 miliard jde z ostatních rozpočtových kapitol. ČR by tak na obranu měla vynakládat 2,07 procenta hrubého domácího produktu (HDP) podle makroekonomické predikce z ledna.

Výhledy na roky 2027 a 2028 podle ministra obrany Jaromíra Zůny (SPD) ukazují, že vojenská výdajová strategie České republiky se nemění. Příští rok by měl rozpočet obrany podle výhledu dosáhnout 215,3 miliardy korun, v roce 2028 pak dále růst na celkem 238,2 miliardy.

 

Zdroj: The Guardian, autorský text, Novinky.cz, Seznam Zprávy

Foto: Unsplash (ilustrační)