Vztahy mezi USA a Venezuelou se blíží k bodu mrazu. Dlouhodobé neshody se nezdají být vyřešitelné a obě země tak přemýšlejí nad válečnými scénáři. Z jedné strany jim hrozí Donald J. Trump, na druhé straně se na něj připravuje Nicolás M. Moros hledáním spojenců. Původní operace proti drogám a kartelům je vyvíjející se tak může přerůst v několikačetný mezinárodní konflikt. Hybatelem by totiž mohla být ropa. Té je ve Venezuele hodně a v případě změny režimu v zemi by mohla velice ovlivnit celosvětový ropný obchod. Blíže jsme o situaci informovali zde.

Zahájení rozsáhlých operací USA v Karibiku 

Když se koncem října letošního roku blížily bitevní lodě USA s vojáky na palubě, mělo se jednat o rozsáhlou operaci proti drogám a drogovým kartelům. Donald Trump se tehdy domníval, že do organizovaného obchodu jsou zapojeny nejen skupiny z podsvětí, ale také představitelé venezuelské vrcholné politiky, včetně samotného prezidenta Nicoláse Morose. V průběhu nadcházejících měsíců tak americká administrativa shromáždila v Karibském moři desítky plavidel s až deseti tisíci muži. Mezi největší kuriozity patří kupříkladu letadlová loď USS Gerald R. Ford a výsadková loď USS Iwo Jima. Obě tyto lodě jsou určeny k plnému vojenskému nasazení, přičemž jsou špičkami ve svých třídách. Sám USS Gerald R. Ford je poté jednou z největších bitevních lodí světa. K jejímu nasazení se vyjádřil americký ministr obrany Pete Hegseth. Uvádí, že loď je v Karibském moři nasazena v souvislosti s operací „Southern Spear (Jižní oštěp)“, která má mít za účel „zničit narkoteroristy, kteří zabíjejí Američany.“ V příspěvku je tato operace uvedena jako třetí, hned po operaci „Drsný jezdec“ a operaci „Půlnoční kladivo“. Obě předchozí operace byly útoky vedené americkou administrativou na území cizího státu v roce 2025. Příspěvek poté Pete Hegseth uzavírá slovy „Mír skrze sílu.“

Dopady na civilní sektor a omezení letecké dopravy 

Obavy z narušení míru tak stále narůstají a začínají se projevovat na běžném fungování země. Kupříkladu už tak dlouhodobě oslabený turismus zažil ránu minulý týden, když americký Federální úřad pro letectví (FAA) vyzval aerolinky, aby pozastavily své lety do Venezuely. Už druhého dne tak šest leteckých společností pozastavilo své lety a na dobu neurčitou přestalo poskytovat služby ve venezuelském regionu. Své lety pozastavily španělská Iberia, portugalská TAP, chilská LATAM, kolumbijská Avianca, brazilská GOL a trinidadská Caribbean. Přičemž společnost Iberia lety úplně zrušila až do odvolání, jak uvádí Venezuelská asociace leteckých společností (ALAV). Venezuela následně těmto společnostem odebrala provozní práva.

Důvodem ke zrušení leteckých služeb do země měla být čím dál více se zhoršující situace v regionu a časté rušení leteckých přístrojů. Americký Federální úřad pro letectví (FAA) se domnívá, že by k tomu mohlo docházet ze strany venezuelské armády, a to buď vědomě, nebo nevědomě kvůli vojenským cvičením. Jak uvádí společnost FAA ve své tiskové zprávě, aerolinky by měly dbát vyšší opatrnosti v oblasti kvůli „zhoršující se bezpečnostní situaci a zvýšené vojenské aktivitě ve Venezuele a okolí.“ Na toto prohlášení rovněž reagovalo české Ministerstvo zahraničních věcí, které na svém účtu na sociální síti X (Twitter) vybízelo občany České republiky, aby neprodleně opustili Venezuelu. Dále uvádějí, že „Cestujícím doporučujeme Venezuelu co nejdříve opustit dostupnými spoji,“ těmi by měly být už pouze venezuelské společnosti Avior a Laser společně s kolumbijskou společností Wingo. Na svých stránkách poté varují před nepokoji v zemi a možnými problémy s místní prokuraturou. „MZV ČR varuje před cestami do Venezuely s ohledem na vysoce nestabilní politickou situaci v zemi a riziko zadržení občanů cizích států, včetně občanů ČR.“

Trumpův tlak a prohlášení o uzavřeném vzdušném prostoru 

Situaci tento týden ještě víc zhoršil Donald Trump, který na své sociální síti Truth Social v sobotu napsal: „Všem leteckým společnostem, pilotům, dealerům drog a obchodníkům s lidmi, prosím, považujte vzdušný prostor nad Venezuelou a jejím okolím za plně uzavřený.“ Právně však Trump uzavření vzdušného prostoru nad cizí zemí vyhlásit nemůže, jelikož to neumožňuje mezinárodní právo. Jedná se tak o vyvíjení tlaku na venezuelskou administrativu a pomyslné nastiňování budoucího dění, které by se právě kvůli přítomnosti lodí USS Gerald R. Ford a USS Iwo Jima, které obě mohou nést bojové letouny a helikoptéry, mohlo částečně odehrávat ve vzduchu. To však není jediná varianta, se kterou Bílý dům pracuje.

Pozemní operace a tlak na pašeráky drog

Tento týden se totiž rovněž uskutečnila virtuální konference, na které Trump vystoupil před příslušníky americké armády. V té uvedl, že zamezili už 85 % exportu drog po moři. Vzápětí poté dodal: „Pravděpodobně jste si všimli, že lidé nechtějí dopravovat po moři, a my jim v tom začneme bránit i po souši. Pozemní doprava je jednodušší, ale to začne velmi brzy.“ Od začátku měsíce podniklo americké námořnictvo nejméně dvacet úderů proti člunům pašeráků drog, při kterých zahynulo přes 80 lidí. Samotné pozemní operace pak nutně nemusejí znamenat vojenské tažení na Venezuelu, jelikož americký prezident Donald Trump již dříve v listopadu posvětil pozemní tajné operace pod záštitou CIA. Ta slouží především jako Ústřední zpravodajská služba (Central Intelligence Agency), z čehož vychází i její zkratka. Mohlo by se tak jednat spíš než o vojenské aktivity, o aktivity za účelem získávání, shromažďování a vyhodnocování informací o vládě, zemi a drogových kartelech. Problémem pak ale může být kumulování vojenských sil v oblasti, které americká administrativa stále omlouvá bojem proti drogám.