Střely byly odpáleny poté, co britský premiér Keir Starmer vydal USA povolení provádět další útoky z britských základen – krok, který podle kritiků musí nejprve schválit parlament.

Útoky směřovaly britsko-americkou vojenskou základnu na ostrově Diego Garcia. 

Krize na Blízkém východě

Írán před útoky nejdříve vydal výhružné varování, ve kterém říkal, že jsou v ohrožení britské životy.

Teherán následně odpálil dvě balistické rakety středního doletu na ostrov Chagos, avšak íránské tiskové agentura Mehr News Agency ani jedna nezasáhla cíl. Podle deníku The Wall Street Journal sestřelila jedna z raket americká válečná loď, zatímco druhá selhala během letu.

Ministerstvo obrany Velké Británie označilo tyto útoky za bezohledné. Využívání jejich základen Spojenými státy je podle něj omezené a obranné.

„Tato vláda dala Spojeným státům povolení využívat britské základny pro konkrétní a omezené obranné operace. Bezohledné útoky Íránu, který útočí napříč regionem a drží jako rukojmí Hormuzský průliv, představují hrozbu pro britské zájmy a britské spojence. Letouny Royal Air Force a další britské vojenské prostředky nadále chrání naše občany a personál v regionu,“ uvedl mluvčí britského ministerstvo obrany.

Írán vyhrožuje Velké Británii

Diego Garcia, součást souostroví Chagos, leží přibližně 3 800 km od Íránu a nachází se na něm letecká základna schopná pojmout americké bombardéry dlouhého doletu.

Tento ostrov se stal středem politického sporu. Došlo k tomu poté, co se Velká Británie dohodla, že předá svrchovanost nad ostrovy Mauricius a vojenskou základnu si zpětně pronajme.

Ministři dali Spojeným státům včera odpoledne povolení útočit z britských základen, včetně té na ostrově Diego Garcia, na íránská rakety mířící na Hormuzský průliv. Dříve byly britské základny využívány pouze k útokům na íránské cíle ohrožující britské spojence a zájmy v zemích Perského zálivu.

Írán na to reagoval rozhořčeně. Íranský ministr zahraničí Abbas Araghchi uvedl, že země uplatní své právo na sebeobranu. 

„Drtivá většina britského obyvatelstva nechce mít nic společného s izraelsko-americkou volitelnou válkou proti Íránu. Pan Starmer (britský premiér, pozn. red.) ignoruje vlastní obyvatelstvo a vystavuje britské životy nebezpečí tím, že umožňuje využívat britské základny k agresi proti Íránu. Írán uplatní své právo na sebeobranu,“ napsal na síti X.

K situaci se vyjádřil také prezident USA Donald Trump. Uvedl, že Spojené království Velké Británie mělo jednat mnohem rychleji, pokud jde o udělení povolení. Zároveň již dříve vyvíjel tlak na spojence v NATO a označil je za zbabělce, protože odmítli poskytnout válečné lodě k opětovnému otevření Hormuzského průlivu.

Další povolení musí schválit parlament

Britská vláda dříve poskytla USA povolení pouze k akcím obranného charakteru. Nicméně v doby, kdy bylo toto rozhodnutí přijato, zásahl britskou vojenskou leteckou základnu RAF Akrotiri na Kypru íránský dron.

„Je smutné, že ať chceme, nebo ne, jsme do toho vtahováni, a potřebujeme premiéra, který dokáže myslet dopředu,“ uvedl lídr britské Konzervativní strany Kemi Badenoch o incidentu pro Times Radio.

Liberální demokraté a strana Green Party uvedli, že udělení dalšího povolení pro využívání britských základen USA musí nejprve schválit parlament. Keir Starmer zároveň svolá příští týden zasedání výboru Cobra, aby projednal plány, jak pomoci domácnostem zvládnout růst životních nákladů způsobený válkou.

Celkem 22 zemí, mezi kterými jsou například Velká Británie, Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Německ, Francie, Japonsko, Jižní Korea nebo Austrálie, odsoudily íránské útoky na obchodní lodě i ropnou a plynovou infrastrukturu na Blízkém východě ve společném prohlášení.

„Důsledky kroků Íránu pocítí lidé ve všech částech světa, zejména ti nejzranitelnější,“ stojí v prohlášení.

Výzva k deeskalaci konfliktu

Britský premiér Keir Starmer mluvil o průběhu války s korunním princem Bahrajnu, Salmanem bin Hamad Al Khalifou.

„Premiér nastínil nejnovější podporu Spojeného království pro Bahrajn, včetně vyslání týmu expertů na pomoc při obraně proti dronovým útokům. Obě strany odsoudily pokračující íránské útoky na klíčovou národní infrastrukturu a Hormuzský průliv. Premiér informoval o využívání britských základen USA v rámci kolektivní sebeobrany regionu, včetně snah o oslabení raketových stanovišť a kapacit používaných k útokům na lodní dopravu. Premiér přivítal, že se Bahrajn připojil k rostoucímu seznamu signatářů společného prohlášení vedeného Spojeným královstvím, které odsuzuje íránské útoky a vyzývá k deeskalaci,“ uvedlo britské ministerstvo obrany v oficiálním prohlášení.

Vysoce postavení členové britské vlády vyjadřují rostoucí obavy z možných dopadů konfliktu na ekonomiku. Britští experti varují před vyššími cenami energií a rostoucími náklady na hypotéky a úvěry ve Velké Británii. 

Již proto zahájili krizové plánování pro případ, že by konflikt byl dlouhodobý, podobně jako například válka na Ukrajině. Zvažují přitom snížení rychlostních limitů s cílem omezit spotřebu paliva.

Britská ministryně financí Rachel Reeves čelí v této době velkému tlaku. Náklady Velké Británie na splátku státního dluhu se totiž vyšplhaly na nejvyšší úroveň od globální finanční krize v roce 2008. Analytici uvedli, že trhy očekávají úrokovou sazbu 4,5 %, což by zvýšilo náklady na hypotéky.

„Blížíme se velmi k naplnění našich cílů, když zvažujeme ukončení našich rozsáhlých vojenských snah na Blízkém východě vůči teroristickému režimu Íránu. Hormuzský průliv bude muset být podle potřeby chráněn a hlídán jinými státy, které ho využívají – Spojené státy to nebudou dělat!“ uvedl již dříve Donald Trump na své sociální síti Truth Social.

 

Zdroj: The Guardian/The Guardian

Náhledová fotografie: Pixabay