V dnešním dni se konají jedny z nejdůležitějších voleb roku. Maďaři u uren rozhodnou, jestli dosavadní, šestnáct let trvající vládu Viktora Orbána (Fidesz) nahradí někdo jiný. Jedním z hlavních favoritů je podle předvolebních průzkumů poměrně mladá strana Tisza pod vedením Pétera Magyara. Vzhledem k nedávné spolupráci současné maďarské vlády a Ruské federace by se mohlo také určit budoucí směřování země.
V dnešních ranních hodinách se opět po čtyřech letech otevřely pro maďarské občany volební místnosti a jen za první hodinu se k volebním urnám dostavil rekordní počet voličů. V sedm hodin ráno tak hlásila volební kancelář rekordní účast 3,5 % registrovaných voličů, zatímco v předchozích volbách v roce 2022 dosahovala volební účast touto dobou pouhých 1,82 % oprávněných voličů, jak informuje server Politico. Rozdíl ve volební účasti v ranních hodinách tak dosahoval skoro až 130 tisíc lidí.
V odpoledních hodinách se rozdíl ještě více prohloubil. Do jedenácti hodin k volebním urnám dorazilo 38 % registrovaných voličů, což je o 12,5 procentního bodu více než při posledních volbách. Rozdíl tak činí přes 1 milion voličů. K třetí hodině odpolední účast dosahovala až 66 % procent registrovaných voličů, jak informují Seznam zprávy. Samotné prezenční hlasy voličů doplňují ještě korespondenčně zaslané hlasy. Těch měl volební úřad do neděle obdržet více než 290 tisíc, jak informuje server Politico.
I kvůli současnému zvýšenému počtu voličů se dá očekávat, že volby překonají výsledek minulých voleb, který dosahoval přibližně sedmdesáti procent registrovaných voličů. Volby jsou médii rovněž často označovány za jedny z nejdůležitějších voleb Maďarska od roku 1989, kdy v zemi padl komunismus.
Viktor Orbán – Maďarská občanská unie
Od doby demokratických voleb se u moci vystřídala vláda Viktora Orbána již pětkrát. Poprvé se Orbánova strana Fidesz chopila moci v roce 1998. V roce 2002 však svůj mandát neobhájila a nezískala jej ani v dalších volbách v roce 2006. K moci se strana Fidesz opět dostala až v roce 2010 a od té doby již poražena nebyla. Do dnešního dne tak zůstává u moci dlouhých šestnáct let a za tu dobu změnil Viktor Orbán zemi k obrazu svému. Jako první přišla změna volebního systému v roce 2010, následovaná změnou ústavy země. Obě změny vešly v platnost v roce 2012. Vrcholu moci Orbánova vláda dosáhla v roce 2022, kdy díky výjimečnému stavu vyhlášenému po ruské invazi do sousední Ukrajiny začala vláda uplatňovat dekrety, z nichž některé obcházely standardní zákonodárný proces. V průběhu let také vláda neustále zvyšovala svůj mediální vliv, který vyústil až v její většinovou kontrolu, jak informuje Reuters.
Péter Magyar – Respekt a svoboda
Součástí vlády Viktora Orbána (Fidesz) byl řadu let také nynější hlavní lídr opozice a žhavý kandidát na premiéra země Péter Magyar. Společně se svou bývalou manželkou zastával řadu vládních funkcí, kterých se vzdal v roce 2024. Důvodem byla jeho nespokojenost s Orbánovým vedením země a kauza kolem prezidentské milosti udělené Endre Kónyovi, kterou pomohl odhalit. K tomu mu dopomohla zvuková nahrávka Judit Vargy, kterou pořídil bez jejího vědomí a souhlasu. V té době Judit zastávala post ministryně spravedlnosti ve vládě Viktora Orbána a byla rovněž Magyarovou manželkou.
Zanedlouho po své rezignaci začal pořádat protivládní protesty, které vyústily až v jeho členství v mladé straně Tisza, založené v roce 2020. Za tu později kandidoval do Evropského parlamentu a strana ve výsledku získala téměř 30 % hlasů. Po výhře se stal jak europoslancem, tak lídrem samotné strany Tisza, která je v dnešních volbách hlavním soupeřem Fideszu.
Politické klima
I když jsou obě strany na pravicovém spektru politického smýšlení, jsou si navzájem diametrálně odlišné. Zatímco strana Viktora Orbána tíhne spíše k Ruské federaci, Péter Magyar se drží na straně Evropské unie. Právě směřování obou stran na sebe strhlo pozornost nedávným incidentem maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa. Odposlechy jeho telefonu odhalily, že předává informace z jednání Evropské unie svému ruskému protějšku Sergeji Lavrovovi a zavazuje se v nich ke spolupráci, jak informuje Washington post. Spolupráce se poté měla týkat vyškrtnutí určitých osob ze sankčních balíčků EU. Z přepisu nahrávek, které publikoval portál VSquare, je zřejmá také bližší spolupráce nejen Ruska a Maďarska, ale také Slovenska.
Samotné zjištění se objevilo pár dní před samotnými volbami a maďarský ministr zahraničí to označil za vměšování se do interních záležitostí státu. To však nezastavilo reakci obyvatel a podpora Fideszu se propadla. I přes zjištění užší spolupráce Maďarska a Ruska vyjádřil dosavadnímu premiérovi Orbánovi podporu samotný Donald J. Trump a veřejně ho přijel podpořit přímo do Budapešti také viceprezident Spojených států amerických J. D. Vance. Orbána rovněž podpořil český premiér Andrej Babiš a řada dalších světových lídrů, včetně izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jak informuje Guardian. Ani tyto kroky by však podle průzkumů neměly stačit na opoziční stranu Pétera Magyara.
Ta však také nemá úplnou podporu. Pro některé příznivce Tiszy je překážkou politická minulost lídra strany Pétera Magyara, jiní ji vítají. Rovněž jeho nejasný postoj k LGBTQ+ komunitám se nelíbí progresivnějším lidem v zemi. Odpůrci jej zase kritizují za příliš příznivý postoj k Ukrajině a Evropské unii, ve které vidí možné oslabení nezávislosti. Přítomna je také aféra kolem Pétera Magyara. Jak informují Seznam Zprávy, jednalo se o zveřejněnou nahrávku letos v únoru, která láká slovy „Bylo, nebylo“ a „Již brzy“ na údajný skandál spojený s Magyarem. Ten později přiznal, že se mělo jednat o soukromý večírek z léta 2024, kde měl mít intimní styk se svou bývalou přítelkyní. Kompletní nahrávka nakonec zveřejněna nebyla a Magyar kauzu označil za vydírání.
