Včerejší konference Štít Ameriky opět nastínila budoucnost Latinské Ameriky. Vrcholní představitelé amerického kontinentu na ní stvrdili novou vojenskou koalici, která se má zaměřit na boj s narkoterorismem. Spojené státy na summitu rovněž oznámily svůj další bod zájmu, na který se po skončení operací v Íránu hodlají zaměřit. Řada latinskoamerických států obnovuje spolupráci s administrativou Spojených států.
Pouhé dva měsíce po vojenské intervenci ve Venezuele svolal prezident Donald J. Trump ve svém golfovém klubu na Floridě summit zaměřující se na bezpečnost Latinské Ameriky. I když tato část amerického kontinentu, do které spadá Mexiko a z velké části také Karibik, čítá přibližně 30 států, na samotný summit se jich mohlo dostavit pouze dvanáct. Jedná se totiž o přísně výběrovou konferenci, na kterou jsou zváni především příznivci vlády Donalda Trumpa, a to jak z mezinárodních, tak národních řad. „Spojené státy přivítají své nejsilnější spojence s podobným smýšlením na naší polokouli, aby v našem regionu prosazovaly svobodu, bezpečnost a prosperitu,“ uvedlo ministerstvo zahraničních věcí USA na svých stránkách k summitu. Nemohlo se jej tak zúčastnit kupříkladu Mexiko, Brazílie či Kolumbie, které mají svou politiku spíše levicově orientovanou. Nebyla přítomna dokonce ani samotná Venezuela, kterou americká administrativa v dnešních dnech částečně spravuje. I když se konference konala za zavřenými dveřmi také pro tamní domácí opoziční politiku, Spojené státy společně s dalšími sedmnácti státy, z nichž přítomných bylo dvanáct, stvrdily vznik nové vojenské koalice.
Jak dále uvádí ministerstvo zahraničních věcí USA, „tato historická koalice národů bude společně pracovat na prosazování strategií, které zastaví zahraniční vměšování do naší polokoule, zločinecké a narkoteroristické gangy a kartely a nelegální a masovou imigraci.“ Vládní představitelé zúčastnění na summitu také uvedli, že se členstvím v organizaci přichází také přízeň Spojených států. „V době, kdy jsme se dozvěděli, že spojenec, když ho potřebujete, tu pro vás nemusí být, jsou to země, které tu pro nás byly,“ řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio a dodal: „Chceme, abyste viděli, že když jste přítelem a spojencem Spojených států, je to dobrá věc a je to opětováno.“ Jako výhodné prezentuje členství také Kristi Noemová, bývalá ministryně vnitřní bezpečnosti (ICE) a nynější zvláštní vyslankyně USA pro koalici. „Nyní, když je Amerika v bezpečí a naše hranice jsou v bezpečí, chceme se zaměřit na naše sousedy a pomáhat jim s jejich hranicemi a s problémy, kterým čelí,“ citoval Kristi Noemovou web The Guardian. Na setkání koaličních států Štítu Amerik ve městě Doral oficiální spolupráci podepsalo dvanáct států. Jsou jimi Argentina, Bolívie, Chile, Kostarika, Dominikánská republika, Ekvádor, Salvador (El Salvador), Guyana, Honduras, Panama, Paraguay, Trinidad a Tobago. Plánovaná koalice má ve svém přibližném počtu čítat až 17 států. O členství se státy mohou buďto přihlásit, nebo, jak je tomu u Rady míru Donalda Trumpa, mohou obdržet pozvánku.
Nedávné operace v Latinské Americe
I když je spolupráce stvrzena až od včerejšího dne, spolupráce latinskoamerických států s administrativou Spojených států se začala projevovat již dříve. Jednou z nedávných společných operací jsou kupříkladu zásahy ekvádorských ozbrojených sil proti tamním drogovým skupinám ve spolupráci se Spojenými státy. Zprvu se na nich mělo USA podílet pouze dodáváním zpravodajských informací. Jak však uvedl Richard Sean Parnell, asistent ministra obrany pro veřejné záležitosti, na svém profilu na síti X, „Na žádost Ekvádoru provedlo ministerstvo války cílené akce k dosažení našeho společného cíle, kterým je rozbití narkoteroristických sítí.“ Informaci o plném zapojení Spojených států na území Ekvádoru poté doplnil také Pete Hegseth, ministr obrany Spojených států amerických, který na příspěvek reagoval slovy „ano – jak řekl @POTUS – bombardujeme narkoteroristy i na souši.“ Samotné operace byly uskutečněny v průběhu týdne, tedy dřív, než byla oznámena a stvrzena oficiální spolupráce.
Další významnou operací v Latinské Americe, na které se podílela administrativa Spojených států amerických, byla Jalisco 2026. USA při ní poskytly mexické armádě informace, které dopomohly k nalezení drogového bosse El Mencha. Když však mexická armáda podnikla kroky k jeho zatčení, došlo k přestřelce, při které byl vůdce kartelu postřelen a při převozu do nemocnice zraněním podlehl. Kartel CJNG se poté dlouhé dny mstil v ulicích více než 20 měst Mexika. Trump na summitu pochválil mexickou prezidentku Claudii Sheinbaum v její nepřítomnosti za práci v boji proti narkoterorismu. Rovněž však také upozornil, že kartely „přebírají kontrolu nad zemí. Kartely ovládají Mexiko. To nemůžeme dopustit. Příliš blízko nás, příliš blízko vás.“
Kubánská republika
Na summitu byl zmíněn také ostrovní stát Kuba, který je již delší dobu středem pozornosti, co se Latinské Ameriky týče. Donald Trump totiž usiluje o změnu režimu v zemi a aktivně k tomu využívá různých prostředků. Od ropné námořní blokády po humanitární pomoc. Nyní na konferenci zazněla předpověď tohoto státu, jak informuje web The Guardian. „Těšíme se na velkou změnu, která Kubu brzy potká,“ řekl Trump a prohlásil, že karibský národ je „na konci cesty“. Své tvrzení americký prezident opřel o výčet problémů, se kterými se Kuba potýká. „Nemají peníze, nemají ropu, mají špatnou filozofii a špatný režim,“ řekl Trump, ale také dodal, že režim chce s USA vyjednávat. „Kuba je v posledních chvílích svého života, tak jak byla, ale bude mít skvělý nový život.“ Trump rovněž uvedl, že Spojené státy se po skončení konfliktu s Íránem zaměří na Kubu a naznačil, že Washington bude chtít s Havanou uzavřít dohodu. „Chtějí jednat a jednají s Markem, se mnou a s dalšími a řekl bych, že dohodu s Kubou by šlo uzavřít velmi snadno,“ uvedl Trump.
Ne všichni jsou však se směřováním Latinské Ameriky a předzvěstí pro Kubu spokojeni. K situaci se již dříve vyjádřil brazilský levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva na regionální konferenci FAO pro Latinskou Ameriku a Karibik. „Kuba nehladoví, protože neví, jak vyrábět. Kuba nehladoví, protože neví, jak si vybudovat vlastní energetickou kapacitu. Kuba hladoví, protože oni nechtějí (USA), aby Kuba měla přístup k věcem, na které by měl mít každý právo,“ prohlásil Inácio.
