Nová vláda chystá řadu změn a stejně tak i okolní státy. Zejména zahraniční politika by se tak mohla otřást v základech. Zatímco předchozí vláda se orientovala na východ k Ruské federaci, nynější vláda s ní hodlá udržovat spíše pragmatické vztahy a upřednostnit spíše ty evropské. Vyšehradská čtyřka však pozná změnu režimu v Maďarsku nejvíce. Se Slovenskem hodlá otevřít otázku Benešových dekretů a naopak s doposud upozaděným progresivnějším Polskem navázat nové bližší vztahy. Vnitrostátní politika by také mohla zažít renesanci, veřejnoprávní média mají být pozastavena a prezident odvolán.
Jak už jsme vás informovali v jednom z předchozích článků, Maďarsko zažilo jedny z největších a nejvýznamnějších demokratických voleb od pádu komunismu v zemi. Utkaly se v nich pětkrát zvolená vláda Viktora Orbána (Fidesz), která zemi spravovala od roku 2010, a opoziční strana Tisza pod vedením europoslance Pétera Magyara. Ve volbách se také prosadila strana Mi Hazánk, která se svými necelými 6 % doplnila sněmovní minimum.
Celkové rozpoložení maďarského parlamentu, který skýtá celkem 199 křesel, dopadlo následovně. 136 křesel a s tím i ústavní většinu získala právě donedávna opoziční strana Tisza, která se tak stala novou vládou země. 57 křesel poté připadlo donedávna vládnoucí straně Fidesz, která se tak přesunula do opozice. Celé uspořádání parlamentu uzavírá Mi Hazánk se svými šesti křesly, jak informovala ČT24. Všechny strany, které se aktuálně podílejí na spravování země, se nacházejí na pravicovém politickém spektru. Liší se poté až svým charakterem.
Respekt a svoboda (Tisza)
I když je současná vítězná strana Tisza rovněž pravicová jako její opoziční partneři, nachází se spíše na středu pravicového spektra. Je orientována více na Evropskou unii, než na vztahy mimo ní, zejména poté ty s Ruskou federací. Rovněž je její program postaven na principu catch-all, je tak ideologicky poměrně široká a kombinuje v sobě jak některé konzervativnější prvky, tak i ty liberálnější. Příkladem může být kupříkladu znovuotevření otázky Benešových dekretů se Slovenskem, které by mohlo být vnímáno spíše konzervativně, a zároveň více liberálnější přístup, který vychází právě ze směřování k Evropské unii.
Maďarská občanská unie (Fidesz)
Jiné postavení má strana Fidesz, která je rovněž pravicová. Její charakter je naopak spíše iliberální a na spektru se přibližuje až ke krajní pravici. Strana se rovněž snaží mířit na masy a často spíše nátlakovou formou v podobě strachu. Program je především nacionalistický a konzervativní, kdy své postoje nehodlá měnit ani na základě členství v nadnárodních organizacích. Tento jev se také dlouhá léta projevoval ve vztahu k Evropské unii. Za dob vlády strany Fidesz pod vedením Viktora Orbána se Maďarsko přiklánělo k Ruské federaci a do určité míry hájilo její zájmy v Evropské unii, přičemž ostře kritizovalo Evropskou unii. Příkladem poté může být nedávno uniklá telefonická konverzace mezi tehdejším ministrem zahraničí Péterem Szijjártó a jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem.
Hnutí Naše vlast (Mi Hazánk)
Poslední menší stranou maďarského parlamentu je poté Mi Hazánk pod vedením Lászla Toroczkaiho. Na pravicovém spektru se strana nachází na samém okraji. Jedná se o krajně pravicovou, ultrakonzervativní a antievropskou stranu, která cílí na až radikální část populace. Svůj program staví na ostré protiimigrační politice, antigenderové agendě a usiluje o znovuzavedení trestu smrti v zemi. Především v protiimigrační politice si jsou poté strany Mi Hazánk a Fidesz poměrně blízko, je tak možné, že by v budoucnu mohly tvořit společnou opozici proti straně Tisza.
Proměna Maďarska
Takové bude složení maďarského parlamentu další čtyři roky a, jak už dříve avizoval Péter Magyar, chystá se spousta změn. Ty budou záviset pouze a jen na jeho straně, jelikož jí množství 138 křesel zajišťuje ústavní většinu. Jednou z hlavních změn bude přístup k mezinárodním organizacím. Už v neděli večer při konečném sčítání hlasů Magyar prohlásil, že se chce stát spolehlivým partnerem v EU a NATO a že chce přebudovat a rozšířit spolupráci Vyšehradské čtyřky, jak informoval Radiožurnál. Tento krok by Maďarsko mohl přiblížit ke znovuzískání zmrazených fondů, které drží Evropská unie.
Právě větší angažovanost v EU a NATO změní dynamiku přátelství Maďarska a Ruské federace, pro kterou byla země donedávna prostředníkem a hájitelem zájmů. Změnu naznačil také sám Magyar. V jednom ze svých projevů označil Ruskou federaci za bezpečnostní hrozbu a postavil se na stranu Ukrajiny. Vztahy s Ruskem chce však zachovat pragmatické a v nejbližší době nehodlá odstoupit od dodávek pohonných hmot z Ruska. Vztahy popsal tak, že sám se nechystá volat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, pokud však zavolá prezident Ruska sám, telefon zvedne, jak informuje ČTK.
Magyar chce rovněž posílit vliv Vyšehradské čtyřky a utužit vztahy členských zemí. Zejména poté s Českou republikou a Polskem. Právě do druhé zmíněné země hodlá zavítat v jedné ze svých prvních zahraničních návštěv a na důkaz dobré vůle přislíbil Polsku vydat dva stíhané opoziční polské politiky, kterým vláda Viktora Orbána poskytla azyl. „Mohu jen pánům Ziobrovi a Romanowskému navrhnout, že pokud nemají co skrývat, tak by se měli vrátit domů a zodpovídat se národu. Ziobro byl ministrem spravedlnosti, a tak by měl znát polský soudní systém. Měl by se očistit z obvinění,“ uvedl Magyar pro server Onet.
Zlepšení vztahů se Slovenskem by však mohlo být horší, jelikož Magyar opět otevřel otázku Benešových dekretů. Právě ty byly loni využity kupříkladu k zabavení majetku s nejasným vlastníkem. Slovenský premiér Robert Fico také nařkl tamní opozici, že nerespektuje poválečné uspořádání země. To se týká především maďarské menšiny v pohraničí. Magyar tak od Bratislavy požaduje jejich neprodlené zrušení, jak informuje iRozhlas.
Změny nastanou také v domácí politice. Magyar se zavázal, že obnoví nezávislost a objektivitu tamních veřejnoprávních médií, která dle něj doposud hlásala státní propagandu. Dokud nebude naplněna jejich podstata, Magyar je hodlá dokonce pozastavit. „Právě jsme byli svědky posledních dnů propagandistické mašinérie. Po vytvoření vlády TISZA pozastavíme zpravodajství ‚veřejnoprávních‘ médií, dokud nebude obnoven jejich charakter veřejnoprávní služby,“ uvedl Magyar ve svém příspěvku na sociální síti X.
Další změnou by mohlo být sesazení dosavadní hlavy státu Tamáse Sulyoka, kterého již ve své předvolební kampani Magyar vyzýval k rezignaci. „Tamás Sulyok není hoden reprezentovat jednotu maďarského národa. Není způsobilý sloužit jako strážce zákonnosti. Není způsobilý sloužit jako morální autorita ani vzor. Po vytvoření nové vlády musí Tamás Sulyok okamžitě opustit úřad,“ uvedl Magyar ve svém příspěvku na sociální síti X.
