Válka v Íránu začíná být čím dál víc znatelnější také pro země, které se konfliktu přímo neúčastní. Hlavní problém je totiž ropa a zemní plyn. Hlavní obchodní tepny oblasti se totiž staly hlavním vymáhacím bodem konfliktu. Hormuzský průliv je středem pozornosti již déle, nyní se však začíná objevovat nový problém v podobě ostrova Kharg a průlivu Bab-al-Mandab.
Je tomu už přes měsíc, co Izrael vyslal svou první raketu na Írán a započal tak nový konflikt na Blízkém východě. Bezprostředně poté se do konfliktu připojily Spojené státy na straně Izraele. Zapojení Spojených států vyhodnotila íránská vláda jako potenciální riziko a vymezila se proti americkým základnám na území okolních států. Ty považovala za možnou hrozbu a podnikla proti nim řadu útoků. Vše vyústilo v plné zapojení Spojených států do konfliktu, které v dnešních dnech představují významného vojenského i politického aktéra.
Hlavním milníkem konfliktu bylo bezpochyby zablokování Hormuzského průlivu Islámskou revoluční gardou (IRGC) pod pohrůžkou útoků na proplouvající lodě, čímž zamezila velkou část světového exportu ropy a zemního plynu. Do dnešního dne povoluje Írán proplout průlivem jen zlomku lodí a často ještě za úplatu. I přes veškerá jednání se však nezdá být na obzoru jasná deeskalace konfliktu. Hlavním důvodem jsou odlišné představy obou stran konfliktu o „mírovém plánu“.
Spojené státy již dříve předložily patnáct bodů, na které Írán musí přistoupit, aby konflikt ukončil. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmail Baghaei dříve uvedl, že 15bodový seznam amerických požadavků na zastavení konfliktu obsahuje „z velké části přehnané, nerealistické a nepřiměřené požadavky“, jak informovalo CNN. Írán rovněž obvinil Spojené státy, že navrhly mírové rozhovory a zároveň vyslaly jednotky do regionu. Mělo by se jednat o téměř 5 000 amerických mariňáků a zhruba 2 000 výsadkářů z 82. výsadkové divize, jak informuje BBC.
Odmítavý postoj Íránu je však podle Bílého domu pouze veřejnou přetvářkou. „Navzdory všem veřejným pózám, které od režimu slýcháte, a falešným zprávám rozhovory pokračují a probíhají dobře,“ pokračovala. „To, co se říká veřejně, se samozřejmě velmi liší od toho, co nám je sdělováno soukromě,“ uvedla tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. Obdobně okomentoval společná jednání také Donald Trump na sociální síti Truth. „Spojené státy americké vedou vážná jednání s novým a rozumějším režimem o ukončení našich vojenských operací v Íránu. Bylo dosaženo velkého pokroku,“ s tím, že pokud nebudou jednání úspěšná, zvažuje útok na íránská ropná zařízení na ostrově Kharg a další důležitá zařízení v zemi.
Samotný ostrov Kharg dosahuje rozlohy 20 km² a je strategickým územím, co se odběru íránské ropy týče. Představuje až 90 % celkového jejího vývozu a okolní vody jsou dostatečně hluboké pro nakládání takzvaných Very Large Crude Carriers (VLCCs). Jedná se o velké námořní tankery, které dokážou pojmout až dva miliony barelů ropy. Problém pro Spojené státy je spojen převážně s opevněním ostrova a jeho blízkostí k íránské pevnině. Samotná vzdálenost mezi ostrovem a pevninou totiž činí přibližně 25 až 30 km a nachází se skoro na samotném slepém konci Perského zálivu.
Bab-al-Mandab
Írán však v ozbrojeném konfliktu také není zcela sám. Dostává se mu podpory od jemenských Húsíjů. „My, jako jemenský lid, oplácíme loajalitu loajalitou. V jemenské těžkosti (…) byl jediný, kdo s námi na oficiální úrovni vyjádřil solidaritu, Írán, a na obecné úrovni to byla osa odporu,“ prohlásil vůdce Húsíjů Abd al-Malik al-Hútí ve čtvrtečním projevu, který vysílala televize Al-Masirah. Vůdce Húsíjů rovněž prohlásil, že se nevymezuje proti ozbrojenému zapojení. „Prohlašuji, že nikdy nebudeme váhat s plněním naší islámské povinnosti džihádu ve věci Boží proti tyranovi této doby, sionistickým Židům a jejich americké složce, a v případě jakéhokoli vývoje v bitvě, který vyžaduje vojenský postoj.“
Svá tvrzení Húsíjové naplnili v sobotu, kdy měli vypálit salvu raket na Izrael. Útok oznámil brigádní generál Yahya Saree, vojenský mluvčí Hútíů, v povstalecké satelitní televizi Al Masirah, jak informuje server Al Jazeera. Útok měl být mířen na vojenské objekty v Izraeli a tamní armáda uvedla, že zachytila jednu raketu. Útoky měly být rovněž neúspěšné a rakety se Izraeli povedlo zneškodnit ještě před dopadem.
Své kroky však jemenskí Húsíjové hodlají stupňovat, pokud se k válce proti Íránu připojí další země nebo pokud bude Rudé moře použito k útokům na jejich spojence. Jemenskí Húsíjové však nehodlají podpořit Írán pouze vojenskou cestou. V případě další eskalace konfliktu pohrozili uzavřením průlivu Bab-al-Mandab, který je hned po Hormuzském průlivu druhou největší obchodní tepnou v oblasti. „Tuto bitvu vedeme po etapách a uzavření průlivu Bab al-Mandab je jednou z našich možností,“ uvedl Mohammed Mansour, náměstek ministra informací Hútíů, jak informuje server Al Jazeera.
Zablokováním průlivu Bab-al-Mandab společně s Hormuzským průlivem by se omezil transport až 30 % světových dodávek ropy. Samotný průliv Bab-al-Mandab poté tvoří přibližně 9 % celosvětových dodávek ropy a Hormuzský průliv přibližně 20 %. Obdobný krok již jemenští Húsíjové podnikli v listopadu 2023 při izraelsko-palestinském konfliktu. Proplouvajícím lodím tehdy hrozili raketovými útoky, pokusí-li se proplout průlivem. Samotná blokáda trvala až do jara 2024 a koncentrace lodní dopravy se snížila až o 70 %, jak dříve informoval server MLI.
Samotný průliv měří na šířku necelých 30 kilometrů a nemohou jím proplouvat tak velké tankery jako Hormuzským průlivem. Je však jedinou cestou do Arabského a Suezského průplavu, které sahají až k Izraeli a Káhiře. Rovněž je jedinou cestou, kterou se lodě z oblasti mohou dostat z Rudého moře do Arabského moře a poté dále do mezinárodních vod.
