Čína snížila svůj roční cíl hospodářského růstu na rozmezí 4,5–5 %. Jde o vůbec nejnižší plánovaný růst od roku 1991. Jedná se o navíc první snížení od roku 2023. Důvodem jsou problémy, které řeší jak doma, tak v zahraničí.
V roce 2023 Čína nastavila cíl hospodářského růstu na přibližně 5 %. V roce 2020 dokonce nebyl stanoven žádný cíl, a to kvůli pandemii covidu.
Klesající populace i globální napětí
Čína je přitom podle velikosti nominálního HDP dlouhodobě druhou největší ekonomikou světa. Podrobnosti Čína zveřejnila během svého největšího politického setkání známého jako „two sessions“ (v překladu „dvě setkání“, pozn. red.) ve zprávě o celkem 46 stranách, kterou zveřejnil čínský premiér Li Qiang.
Zároveň zveřejnila část informací o svém 15. pětiletém ekonomickém plánu. Tato událost trvá obvykle týden a přivádí všechny významné čínské lídry na sérii navazujících jednání. Úplný text plánu, který přesně stanoví cíle ekonomického rozvoje Číny do roku 2030, bude schválen hlasováním v závěrečný den tohoto setkání. Očekává se, že čínská média detailní dokument zveřejní o jeden až dva dny později.
V současnosti Čína čelí celé řadě problémů. Potýká se se slabou domácí spotřebou, klesající populací v důsledku nízké porodnosti, pokračující krize na nemovitostním trhu, globálním obchodním napětím a také energetickými problémy způsobené válkou s Íránem.
Jason Bedford, analytik zaměřený na dění v Číně z výzkumné skupiny East Asian Institute, pro britský zpravodajský server BBC uvedl, že tento nižší růstový cíl jí dává větší prostor pro řízení své ekonomiky. A to bez toho, aniž by musela přijímat obrovské finanční závazky jen proto, aby splnila přesně stanovený cíl.
„Čína už dříve používala flexibilní cíle, zejména během pandemie, ale není to běžná praxe,“ vysvětluje.
Umělá inteligence i rozvoj zelené energie
Čínský premiér se nechal slyšet, že pětiletý plán bude zahrnovat investice do celé řady odvětví – do inovací, oblasti high-tech, vědeckého výzkumu. Plán také počítá s financováním více opatření pro podporu spotřeby domácností.
Podle jeho vyjádření se tamější vláda obává, že slabá domácí spotřeba činí zemi příliš závislou na exportu. Čína má tak ambice výrazně modernizovat svůj průmysl, aby tento trend minimalizovala.
Podle zveřejněné zprávy pětiletý plán tak zahrnuje více než 100 velkých projektů, které mají významně rozšířit čínské průmyslové kapacity – hlavně v oblasti vědy a technologie, dopravy a energetiky.
Peking také jasně deklaroval ambici stát se globální technologickou velmocí, včetně plánů zavádět nástroje umělé inteligence (AI) do klíčových průmyslových odvětví.
Ovšem nejenom na průmysl se chce Čína v příštích pěti letech zaměřit. Plán se také soustřeďuje na oblast ochrany životního prostředí. Podle čínského premiéra Čína chce zároveň stát v čele rozvoje zelené energie, snižovat emise uhlíku a celkově zlepšovat ochranu životního prostředí.
Další bod se pak týká sociální sféry. Klesající porodnost pro čínské obyvatelstvo znamená rychlejší stárnutí populace, což vladě komplikuje plány na další rozvoj ekonomiky. Zpráva proto také uvádí, že země chce budovat „společnost přátelskou k rodičovství“, která má řešit otázky zaměstnanosti, vzdělávání a zdravotní péče.
Propouštění zaměstnanců a snižování mezd
V lednu oficiální údaje ukázaly, že Čína jako celek dosáhla svého cíle ekonomického růstu 5 % pro rok 2025. Peking však zároveň uvedl, že v posledních třech měsících roku se tempo růstu zpomalilo na 4,5 %, a to kvůli slabým domácím výdajům a dlouhodobé krizi na trhu s nemovitostmi.
Více než dvě třetiny čínských provincií přitom snížily své růstové cíle, případně změnily jejich formulaci a uvedly je v určitém rozsahu.
„Nový růstový cíl Pekingu ukazuje, že vláda je realistická, protože musí řešit složité domácí problémy a obtížné globální obchodní prostředí,“ uvedl Zhou Zheng, analytik z konzultační organizace China Macro Group, která se zaměřuje na analýzu čínské ekonomiky.
Podle něj je ekonomický růst Číny stále velkým úspěchem, protože země současně řeší několik zásadních problémů, které jsou navzájem propojené. Zheng zároveň dodal, že vyřešení těchto problémů bude trvat delší dobu.
Jiná výzkumnice, Ning Leng z americké Georgetown University však uvedla, že čínská čísla týkající se ekonomického růstu je třeba brát s určitou rezervou. Podle ní totiž jiné ekonomické ukazatele naznačují slabší stav ekonomiky.
Jedním ze zásadních problémů, kterým druhá největší světová ekonomiká čelí, je krize na trhu s nemovitostmi. Podle Ning Leng je právě tato krize jedním z hlavních důvodů slabé domácí spotřeby.
Trh s nemovitostmi přitom kdysi tvořil téměř třetinu čínské ekonomiky a byl klíčovým zdrojem příjmů pro místní vládu. Krize je příčinou mnohých dluhů a také vedla k propouštění zaměstnanců a snižování mezd po celé zemi.
Závislost na vývozu
Díky výrobě a exportu loni země zaznamenala ve srovnání s dovozem největší obchodní přebytek na světě v historii – hodnota zboží a služeb prodaných do zahraničí ve dosáhla hodnoty 1,19 bilionu dolarů (cca 24,4 bilionu korun).
To však zároveň znamená, že se Čína stala obzvlášť závislou na exportu, aby zaplnila mezery v ekonomice. Podle Ning Leng je to slabina. Cla zavedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem navíc vyvinula další tlak na čínskou ekonomiku závislou na exportu.
Ning uvedla, že země na to reagovala investováním obrovských prostředků do přesměrování obchodu do jiných zemí. Tím zajistila prodej svých výrobků a udržela tak výrobní sektor.
Trump by měl Čínu navštívit v dubnu a setkat se tam s prezidentem Xi Jinping. Půjde o jejich první letošní jednání.
Válka mezi USA a Izraelem pro Čínu znamená další tvrdou ránu pro jejich ekonomiku. Přišla tím totiž o dva důležité zdroje levné ropy. Po tom, co USA v lednu zajali venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, už navíc nemohou využívat tamější ropu.
Čína však zdůraznila, že je dnes mnohem méně závislá na fosilních palivech, protože už několik let přechází na obnovitelné zdroje energie.
Náhledová fotografie: Pixabay
