Evropská unie rozjíždí jednu z největších digitálních bitev posledních let. Návrh známý pod názvem Chat Control, oficiálně Regulation to Prevent and Combat Child Sexual Abuse (CSAR), má zastavit šíření dětské pornografie a online zneužívání. Jenže způsob, jakým to chce EU udělat, budí vážné obavy. Kritici varují, že by to mohlo znamenat konec skutečného soukromí v online komunikaci.

Cíl: ochránit děti v digitálním světě

Evropská komise návrh představila už v roce 2022. Od té doby prošel několika změnami a stal se jedním z nejdiskutovanějších témat evropské politiky. Cílem je vytvořit systém, který by donutil velké platformy — od e-mailových služeb po chatovací aplikace — aktivně vyhledávat a hlásit materiály spojené s dětským zneužíváním.

Na papíře to zní správně. Problém ale nastává ve chvíli, kdy by takové vyhledávání znamenalo skenování soukromých zpráv a fotek uživatelů. Odpůrci varují, že to otevírá dveře plošnému sledování, které by se mohlo stát normou.

Evropská komise přesto tvrdí, že bez společných pravidel to nejde. Podle údajů Europolu a Interpolu bylo jen v roce 2024 v EU nahlášeno přes 1,5 milionu případů online materiálů s dětským zneužíváním. Komisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová návrh obhajuje slovy, že „žádná svoboda není absolutní, pokud ohrožuje bezpečí dětí“.

Evropa se rozdělila

Koncem listopadu 2025 schválila Rada EU kompromisní verzi návrhu, známou jako Chat Control 2.0. Text nyní míří do Evropského parlamentu, kde se o něj povede další kolo ostrých debat.

Podle nové verze by už nemělo docházet k plošnému skenování všech zpráv, ale spíše k takzvanému rizikově orientovanému přístupu. Platformy by měly posoudit, jak velké riziko představují, a podle toho zavést opatření.

Jenže právě tento princip je podle kritiků gumový a nebezpečně vágní. „V praxi to znamená, že kdokoli může dostat příkaz ke skenování obsahu, aniž by to bylo jasně definované,“ varuje německý expert na digitální práva Patrick Breyer.

Technologie na hraně zákona

Odpůrci se obávají zejména takzvaného client-side scanningu — kontroly obsahu přímo na zařízení uživatele před tím, než se zpráva zašifruje. Z technického pohledu to znamená, že telefon nebo počítač sám provádí analýzu obsahu a hlásí podezřelé soubory.

„Jakmile se vytvoří infrastruktura, která dokáže analyzovat vaše soukromé zprávy, už nikdy nebudete mít jistotu, že se nepoužije i k jiným účelům,“ upozorňuje Meredith Whittakerová, prezidentka Signal Foundation.

Zastánci ale tvrdí, že bez těchto nástrojů nebude možné bojovat s kriminalitou, která se stále častěji přesouvá do šifrovaných kanálů. „Není možné vyšetřovat zločiny, když policie nemá k dispozici legální cesty, jak získat důkazy,“ říká Didier Reynders, komisař pro spravedlnost.

Falešné nálezy a konec anonymity

Další z rizik, na která upozorňují odborníci, jsou falešně pozitivní nálezy. Umělá inteligence či algoritmy mohou vyhodnotit běžné rodinné fotografie jako závadné. To by mohlo vést k nespravedlivým zásahům a dalšímu zahlcení vyšetřovatelů, kteří by místo skutečných případů řešili omyly systému.

Problémem je i otázka anonymity. Chat Control 2.0 počítá s možností ověřování věku uživatelů. To sice zní jako logický krok, ale v praxi by mohlo znamenat konec anonymní komunikace.

„Anonymita chrání nejen pachatele, ale i oběti, novináře nebo aktivisty,“ připomíná European Digital Rights (EDRi). Ověřování identity by podle organizace mohlo otevřít dveře k masivnímu sběru dat a ztrátě důvěry v internet jako svobodný prostor.

EU hledá kompromis

Evropská komise i Rada EU tvrdí, že jejich cílem není špehování občanů, ale cílená opatření zaměřená na rizikové platformy. Každý krok by měl podléhat přezkumu a musel by být schválen nezávislou autoritou.

Součástí návrhu je také vytvoření nové evropské agentury, která by přijímala hlášení o závadném obsahu, spolupracovala s národními policiemi a pomáhala obětem. Návrh rovněž počítá s větším důrazem na prevenci a vzdělávání, nejen na represi.

Rozdělené jsou ale i členské státy. Francie, Polsko nebo Španělsko návrh podporují, zatímco Německo, Rakousko, Česko a Nizozemsko ho odmítají. Český ministr pro digitalizaci Martin Kupka upozornil, že vláda chápe potřebu chránit děti, ale „nemůže souhlasit s opatřeními, která by znamenala plošné sledování všech občanů“.

Mezi svobodou a bezpečím

Debata o Chat Control tak není jen o technologiích. Jde o základní otázku, kam až může stát zajít ve jménu bezpečnosti. Zastánci tvrdí, že digitální prostor se změnil — zločinci využívají anonymitu, šifrování a temné kouty internetu, kde zákon nemá dosah. Pokud Evropa nezasáhne, podle nich nechá děti napospas predátorům.

Odpůrci naopak varují, že jakmile se otevře možnost nahlížet do soukromé komunikace, už ji nepůjde zavřít. „Každé bezpečnostní opatření může být zneužito. Stačí politická vůle,“ shrnuje český expert na kyberbezpečnost Petr Janda.

Evropa stojí na rozcestí

Návrh Chat Control 2.0 se tak stal symbolem širšího dilematu – jak vyvážit bezpečnost a svobodu v digitálním věku. EU se snaží chránit děti, ale zároveň čelí tlaku, aby neporušila základní práva občanů.

Finální verze zákona se bude ještě měnit, ale už teď je jisté, že půjde o jeden z nejdůležitějších precedensů v oblasti digitálních práv. Ať už návrh dopadne jakkoli, určí, jak bude Evropa přistupovat k online soukromí v dalších letech.

Otázka, kterou si dnes kladou nejen politici, ale i běžní uživatelé, zní: chceme internet, který nás chrání, nebo internet, který nám důvěřuje?