Čtvrteční den s sebou přinesl změnu vládního uskupení v Bulharsku. Stalo se tak po týdnech občanských protestů v zemi. Lidé kritizovali kroky vládních stran a projevili obavy z přijetí eura. Hlavním hybatelem protestů byl nový návrh státního rozpočtu na příští rok, který počítal s vyššími odvody a měl sloužit k pokrytí státních výdajů. 

Kritika vlády a obavy z korupce 

Opozice, experti, ale také lid se proti tomuto návrhu veřejně postavili. Rovněž se na povrch dostaly dlouho potlačované emoce Bulharů, kteří podezírají vrcholné vládní kruhy z narůstající korupce. Po největších demonstracích v moderních dějinách Bulharska, kterých se v jeden okamžik zúčastnilo až 50 tisíc lidí, ohlásil tamní premiér demisi.

Vstup do eurozóny jako spouštěč napětí 

V průběhu letošního roku se Bulharsku po mnoha letech povedlo obhájit svůj vstup do eurozóny. Mělo se tak stát začátkem příštího roku a země se na členství po finanční stránce snažila připravit, jelikož se při šetřeních udržitelnosti stavu veřejných financí držela na spodní přijatelné hranici. Pro zemi by tak přechod na euro mohl značně zkomplikovat běžné fungování. 

Tehdejší vláda Rosena Željazkova tak přišla s novým návrhem státního rozpočtu, který byl poprvé uveden v eurech. V něm počítala s nárůstem příjmů. Ty však primárně nepramenily z rozšířených finančních možností státu, které přijalo euro, nýbrž ze zvyšujících se daní a odvodů na sociální zabezpečení. Podle lidí se tím vláda snažila vyrovnat výdaje státu, které byly oproti příjmům ve značném nepoměru. 

Lidé byli rovněž nespokojeni s narůstající korupcí ve vládě. Právě té připisovali chybějící peníze ve státním rozpočtu. Vůči novému návrhu rozpočtu se rovněž postavila opozice, která namítala, že nový návrh rozpočtu umožňuje nárůst šedé ekonomiky. Rovněž poukazovala na riziko snížení investic kvůli zvýšení daní z dividend, což by mohlo výrazně ohrozit trh.

Eskalace demonstrací a střety s policií 

Nespokojenost s novým návrhem vyvolala nejen silnou kritiku, ale také vlny demonstrací. Narůstal počet měst, která veřejně v ulicích projevovala nesouhlas, a ze skupin se stávaly davy až tisíců lidí. Většina demonstrací byla pokojná, některé však přerostly v násilné protesty doprovázené výtržnostmi. 

Ty vyvrcholily začátkem měsíce střetem demonstrujících s policií v metropoli Sofii, hlavním městě Bulharska. Tamní policii, která chránila kanceláře a sídla vládních stran, odpověděli demonstrující kamením, lahvemi či dokonce slabší pyrotechnikou. Policie pro zachování řádu a bezpečnosti občanů vytvořila policejní linie ve městě.

Pád vlády a další politický vývoj

Kvůli kritice se vláda rozhodla svůj návrh na státní rozpočet pro rok 2026 stáhnout. Přislíbila nové posouzení celého plánu a nabídla více času na projednání s institucemi. Chtěla tak zmírnit tlak odborů společně s opozicí a zajistit si jejich podporu. Vládní představitelé se na základě jednání setkali se zástupci podniků a odborů na ministerstvu financí 5. prosince. S těmi měli dojít k částečné shodě, jak uvádějí v tiskové zprávě.

Výsledkem bylo zrušení navýšení daně z dividend na 10 %, rovněž tak se zrušilo zavedení softwaru pro správu tržeb v obchodních provozovnách (SUPTO) a rozpočtové výdaje byly stanoveny na 40,1 % hrubého domácího produktu v souladu s požadavky zákona o veřejných financích. Naopak neměnné zůstaly kritické body, se kterými nesouhlasila většinová společnost. Nezměnil se daňový a sociální model, a i když odbory ve svých prohlášeních uváděly pevnou víru, že konstruktivní dialog o reformách bude pokračovat, bulharské občany to nijak neuklidnilo. Vláda se totiž opakovaně stavěla neústupně k těmto dvěma bodům. 

Částečné ústupky nestačily 

Když pak měl v pondělí vstoupit upravený plán k projednání před parlament a Národní shromáždění k prioritnímu, zkrácenému jednání, lidé vyšli 10. prosince do ulic.

Tentokrát se jednalo o jedny z největších protestů v novodobé historii Bulharska. To, co původně začalo jako projev nesouhlasu s novým návrhem státního rozpočtu, přerostlo v protest proti vládě celkově. Jak uvádí RFE/RL, návrh nového státního rozpočtu tak fungoval jako spouštěč dlouhodobé nespokojenosti s korupcí ve vládě a mrháním státními prostředky. Protesty měly za následek nezvratné rozhodnutí. 

Rezignace premiéra a politická nejistota 

Dalšího dne předstoupil v televizním vysílání v Sofii tehdejší bulharský premiér Rosen Željazkov se slovy „Vláda dnes rezignuje“ a jako důvod uvedl „ztrátu politické podpory a potřebu obnovit důvěru veřejnosti.“ Učinil tak po schůzi s představiteli vládnoucích stran. Rozhodnutí rovněž přišlo jen chvíli předtím, než mělo proběhnout parlamentní hlasování o nedůvěře vládě. Željazkovův kabinet se tak udržel u moci necelý rok. Své ústavní moci totiž nabyl teprve v půlce ledna tohoto roku.

Za poslední čtyři roky se tak jedná o čtvrtý vládní kabinet, doplněný dvěma přechodnými vládami. Dlouhodobá politická nestabilita ohrožuje už tak ekonomicky oslabené Bulharsko před blížícím se vstupem do eurozóny, ke které se má připojit 1. ledna 2026. Do finanční reformy však ještě Željazkovova vláda nejspíš zemi dovede, prozatím totiž stále plní úřednické funkce a spravující postavení jako vláda v demisi.

Další kroky v rukou prezidenta 

O dalším politickém vývoji však rozhodne sám prezident Rumen Radev. Ten by měl pověřit nejsilnější parlamentní stranu GERB sestavením nové vlády. Pokud se však straně sestavit vládu nepovede či to odmítne, prezident bude muset vyhlásit předčasné volby a země by se tak ocitla před výběrem nového vládního kabinetu v nelehkém ekonomickém období. To by mohlo mít značný vliv na preference voličů a dát prostor populismu, skrze který by mohla být ohrožena budoucí politická stabilita v zemi.