Od útoku na Venezuelu už uplynulo více než osmačtyřicet hodin. I když se jedná o poměrně krátký časový úsek, odehrála se v něm řada významných událostí. Nejvíce na sebe stáhla pozornost tisková konference amerického prezidenta Donalda J. Trumpa. I když v ní uvedl mnohé, budoucnost Venezuely je z ní stále nejistá. Zárukou pro svobodu Venezuely by však mohlo být dokonce Rusko. Na stole jednání je také ropa.

V sobotu okolo páté hodiny středoevropského času se uskutečnila tisková konference Donalda J. Trumpa k nastalé situaci ve Venezuele. Mimo jiné Trump vyzdvihoval úspěšný bleskový útok bez jakýchkoliv ztrát na životech amerických příslušníků armády či ztrát vybavení a zmínil se také o budoucím postoji vůči Venezuele. „Jsme tam a budeme tam tak dlouho, dokud nebude možné řádně předat moc. Chceme mír a spravedlnost pro venezuelský lid, a to se týká i těch, kteří žijí v Americe, aby se mohli vrátit do své vlasti,“ pronesl Trump. I když by podle slov Donalda Trumpa měla být venezuelská armáda ochromena, je možné, že pokud americké jednotky setrvají na území země, mohou se setkat s odporem armády a možných milic či s partyzánskou aktivitou. Právě k razantnímu odporu totiž v sobotním prohlášení na sociální síti X vyzýval jeden z nynějších hlavních představitelů země, ministr obrany Vladimir P. López. „Plně podporujeme dekret o vyhlášení stavu vnějšího ohrožení na celém území státu. V důsledku toho muži a ženy Bolívarovských národních ozbrojených sil, jednající na pokyn Nicoláse Madura Morose, nasadí veškeré své kapacity k celkové obraně národa, obnovení pořádku a míru,“ uvedl López a dále vyzval venezuelský lid k jednotě a podpoře obranného úsilí. I když velká část venezuelské populace s režimem nesouhlasí, je možné, že by se odpor i ze strany obyvatelstva mohl objevit.

I s tímto scénářem však Donald Trump pracuje. V případě, že se objeví odpor, má být podle Trumpa mír v zemi sjednán druhou vlnou útoku. „Jsme připraveni zorganizovat druhý, ještě větší útok, pokud to bude potřeba, pokud to bude nutné. Předpokládáme, že druhá vlna bude nutná,“ jak uvádí ve svém projevu. Jeho výrok nabývá na váze nejen již uskutečněným útokem, ale také díky backtrackingu plavidel. Řada blíže neurčených námořních plavidel pod americkou vlajkou se totiž nachází u nedalekých břehů Portorika. Zda však bude, či nebude uskutečněn, je pravděpodobně pouze na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. První uskutečněný útok proti Venezuele neprošel Kongresem a nebyl jím ani posvěcen. Trump dle svých slov Kongres informoval, ale rozkaz vydal bez ohledu na jeho postavení. To odůvodňoval tím, že „Kongres má tendenci věci pouštět ven novinářům, a to by nebylo dobré“. K misi samotné prý souhlas ani nepotřeboval. „Informovali jsme členy Kongresu, ale nebyla to mise, která by vyžadovala předchozí souhlas Kongresu,“ uvedl Trump na dotazy novinářů.

Zajímavým milníkem tiskové konference byla také odbočka k vyjádření kubánského prezidenta. Ten útok USA vedený proti Venezuele odsoudil hned pár hodin po jeho uskutečnění a zveřejnil seznam zasažených oblastí. Trump naznačil, že Kuba rovněž nedostatečně bojuje proti drogám. Zároveň naznačil, že se jeho administrativa zaměří rovněž na Kubu. „Posílá kokain do USA, takže si myslím, že by si měl střežit svůj zadek,“ uvedl Trump a dodal: „Kuba je taky zajímavý případ. Na Kubě se lidem moc nedaří, ten systém je špatný, lidé tam trpí. O Kubě budeme jistě ještě také hovořit, protože Kuba se hroutí. Chceme také pomoci Kubě a lidem, kteří byli nuceni opustit Kubu.“

ROPA

Jak už jsme dříve uváděli v jednom z našich článků, tento jihoamerický stát je velice bohatý na nerostné suroviny, především na ropu. Její naleziště patří ve Venezuele k největším na světě. Článek si můžete přečíst zde. Trump tak nezůstal pouze u drog a boje proti nim, ale rovněž poodkryl pravděpodobnou budoucnost tohoto nerostného pokladu. Ten je totiž prozatím v embargu vývozu a prodeje uvaleném USA, načež mají americké ropné společnosti od venezuelské administrativy zákaz podnikání v zemi. Nastalou situací v zemi a pravděpodobnou změnou režimu by se však mohl znovu otevřít ropný trh Venezuely a americké firmy jsou na to připraveny. Dle Trumpa jsou totiž americké společnosti ochotné investovat do ropného průmyslu v zemi. „Ropný průmysl ve Venezuele byl naprostá katastrofa už dlouho. Nedokázali z té země dostat skoro nic v porovnání s tím, co by mohli. Naše velké ropné společnosti, které jsou největší na světě, tam přijdou, utratí miliardy dolarů, spraví rozbitou infrastrukturu a začnou znovu vydělávat peníze pro tuto zemi,“ řekl Trump k tématu ropy.

Nebylo to však naposledy, kdy byla ropa na tiskové konferenci zmíněna. Objevila se také v souvislosti s otázkou, zda se USA neobávají zhoršených vztahů se zeměmi, které Venezuelu podporovaly. Mezi nimi byly zejména Rusko, Čína a Írán. Trump se zhoršení vztahů neobává a uvádí: „Rusko ví, že to tam chceme srovnat. Pokud jde o jiné země, které chtějí ropu, tak my jim tu ropu budeme prodávat.“

Ruská odpověď

Rusko ke srovnání nápravy v zemi však s takovým pochopením nepřistupuje. V sobotních poledních hodinách, čtyři hodiny před Trumpovou tiskovou konferencí, se k situaci vyjádřilo ruské ministerstvo zahraničí na svém webu. „Dnes ráno (3.11) se Spojené státy dopustily ozbrojené agrese proti Venezuele. To je hluboce znepokojivé a odsouzeníhodné. Záminky používané k ospravedlnění takových činů jsou neudržitelné. Ideologická nevraživost zvítězila nad obchodním pragmatismem a ochotou budovat vztahy založené na důvěře a předvídatelnosti,“ a dále rovněž uvádí: „Podporujeme prohlášení venezuelských úřadů a vedení latinskoamerických zemí o naléhavém svolání zasedání Rady bezpečnosti OSN.“ Ruské ministerstvo zahraničí dokonce stojí za bolívarovským vedením a upozorňuje na nezávislost Venezuely. „Latinská Amerika musí zůstat zónou míru, za kterou se sama prohlásila v roce 2014. A Venezuele musí být zaručeno právo určovat si svůj vlastní osud bez jakéhokoli destruktivního, natož vojenského, vnějšího zásahu. Znovu potvrzujeme naši solidaritu s venezuelským lidem a naši podporu postupu jejich bolívarovského vedení, jehož cílem je chránit národní zájmy a suverenitu země,“ uvádí ministerstvo na svém webu.