Změnu času zažíváme všichni každý rok dvakrát. Jednu takovou jste mohli zaznamenat teď o víkendu ze soboty na neděli 26. října. Hodiny se nám posunuly ze tří hodin ranních středoevropského času. Místo na čtyři se posunuly hodinu zpět, a to na dvě hodiny ranní. Zdát se to může jako příjemná změna. Člověk může spát o hodinu déle a pokud tráví noci bujarými večírky, mohl si je rovněž prodloužit. Tyto změny s sebou však nesou také spoustu problémů. Počínaje tím, že až se bude čas opět měnit na letní, naspíme o hodinu méně, a to může být pro spoustu lidí problém. Mezi dalšími problémy pak může být rozhození časového harmonogramu, častá zpoždění kvůli špatně nastavenému času a mnoho dalších nepříjemností.

Tento zvyk má kořeny v minulosti, kdy lidé pracovali podle světla a bylo potřeba pracovat déle. Když byla později elektřina široce rozšířena, změny času našly své místo ve společnosti, aby ji šetřily. V dnešní době je však dostatek elektrické energie a tato praktika ztrácí svůj význam. Lidé tak mnohem častěji volají po zrušení dvojího časového systému. Má to tedy i dnes něco do sebe?

Počátky změn času

V českých zemích se lidé poprvé setkali se změnou času okolo roku 1916 za účelem šetření energie. V zahraničí se s touto myšlenkou pracovalo ale už dávno předtím. Jedna z prvních zmínek pochází z roku 1784, kdy ji ironicky ve svém dopise zmínil Benjamin Franklin. Ten byl určen vydavatelům časopisu „Journal of Paris“ a nejednalo se přímo o pokus dostat do povědomí myšlenku o nastolení změn času. Spíše se jednalo o ideu, aby lidé vstávali a chodili spát dřív a svůj čas přes den využívali produktivněji. Jednalo se jak o práci, tak volný čas. Zároveň chtěl poukázat na plýtvání energií, a právě na neefektivní životní styl. V té době se po západu slunce pracovalo při světle pocházejícím ze svíček. To u náročnějších profesí bylo velice obtížné a mohli tak pracovat pouze za denního světla. Myšlenka tehdy nevešla v praxi a musela si na sebe ještě pár let počkat.

Proto se teď posuneme o mnoho let dopředu, přesněji do roku 1907. Tehdy s tímto nápadem začal vážně pracovat William Willett, britský stavitel, který pracoval s podobnými myšlenkami jako Benjamin Franklin. Chtěl, aby lidé využívali více denního světla a šetřili tak energii. Zároveň zmiňoval, že posunem času bude i večer více světla a lidé tak ušetří na elektrické energii. To vše rozebral ve své eseji „The Waste of Daylight.“ Tehdy se mu také povedlo přesvědčit jednoho z poslanců Spojeného království, návrh však nevešel v praxi.

Do praxe se změna času dostala o devět let později, v roce 1916. Bylo tomu, když vypukla první světová válka. Tehdy Rakousko-Uhersko, jehož byly součástí také české země, zavedlo první změny času. Důvodem bylo právě šetření energie, které v té době začalo být nedostatkové. Neměly se však udržet velmi dlouho a doba trvání změn času byla stanovena z roku na rok 1920. Udržely se však ještě kratší dobu a trvaly pouze do roku 1918, kdy skončily společně s monarchií Rakouska-Uherska.

Po vzniku samostatného československého státu nenastalo přímé uzákonění změn času. Užívat se u nás opět začaly až za dob protektorátu a fungovaly přerušovaně až do konce druhé světové války. Poté byly změny spíše dynamické a odvíjely se třeba i od takzvaných „uhelných prázdnin," kdy lidé byli odkázáni k fungování v naprosto jiných podmínkách. Ustálené střídání času, tak jak ho známe dnes, bylo ukotveno až v roce 1979 a od roku 1996 je ustanoveno pro země Evropské unie plošně.

Změny času v současnosti

V dnešních dnech vnímá většinová společnost změny času spíše negativně. Každým rokem tak můžeme zahlédnout články o jednáních, která pracují na ustálení jednoho času. Nejčastěji uváděným je pak čas zimní jakožto čas „přirozený“ nebo „původní“. Hlavním hybatelem v dnešních dnech je kupříkladu Španělsko. To se tento rok pokusí, aby byla letošní změna času poslední. Předseda španělské vlády Pedro Sánchez k situaci v sobotu uvedl:
 „Měnit čas dvakrát ročně už nedává smysl. Sotva to pomáhá šetřit energii a má negativní dopad na zdraví a životy lidí. Španělská vláda proto dnes v Radě pro energetiku navrhne EU ukončení sezónní změny času a požádá o zavedení příslušného přezkumného mechanismu.“ Podobný názor sdílí také europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který na svém profilu na síti X uvádí: "Příští rok by se mohlo zastavit střídání pozemního a letního času. Tento návrh podporuje 23 zemí s 27 Evropské unie."

Nově bude chtít Španělsko prosadit zrušení směrnice, která střídání času reguluje.

Změnu času pak podporují také lidé napříč státy. V Itálii, Francii nebo právě ve Španělsku je to až 60 % a přímo u nás v České republice je to až na dvě třetiny obyvatel. Problémem však zůstává, jaký čas upevnit jako ten stálý. Ani u nás se nemohou lidé shodnout, jaký čas zvolit. Ze studie z roku 2023 vyplývá, že 40 % obyvatel je pro letní čas a 31 % pro zimní.

Pedro Sánchez i navzdory všem nesrovnalostem stále doufá, že letošní změna času je poslední, ale podle Bruselu bude cesta ještě dlouhá. Nejprve chtějí dokončit novou analýzu dopadů zrušení změn času a až poté o ní začít jednat. Nejbližším termínem by pak mohl být až rok 2027.

Kdy se však skutečně dočkáme nějaké změny není zcela jasné a může to nějakou dobu ještě trvat. K tématu se můžete vyjádřit na našem facebooku a dát nám tak vědět, jak na střídání času nahlížíte Vy.