Internetoví podvodníci už dávno necílí jen na seniory. Policie upozorňuje, že stále častěji zneužívají také ženy středního věku, které lákají do falešných vztahů a citových manipulací. Pachatelé z obětí nejprve vylákají peníze a následně po nich požadují intimní fotografie nebo videa. Ty pak mohou využít k dalšímu vydírání a psychickému nátlaku. Policie ČR upozorňuje, že se výskyt podobných případů rychle zvyšuje.
Na první pohled nenápadná konverzace na sociální síti nebo seznamce může během několika týdnů přerůst v citovou manipulaci, která ženy připraví nejen o peníze, ale i o soukromí. Právě ženy středního věku se podle policie stále častěji stávají terčem internetových podvodníků, kteří zneužívají osamělosti, důvěry i touhy po blízkosti. Falešní lékaři, vojáci nebo úspěšní podnikatelé si své oběti získávají promyšlenými příběhy a postupně posouvají hranice toho, co jsou ženy ochotné udělat. Vedle finančních ztrát tak mnohé čelí také vydírání kvůli intimním fotografiím či videím. Policie varuje, že podobných případů v poslední době rychle přibývá.
Cílovka? Časově vytížené ženy
Policie upozorňuje, že kybernetických podvodů v poslední době přibývá a stále častěji míří na ženy kolem 45 let, které podle kriminalistů tvoří až 80 procent všech evidovaných obětí v Česku. Pachatelé si je přitom nevybírají náhodně. Podle vyšetřovatelů cílí hlavně na ženy, které jsou dlouhodobě vytížené prací, péčí o rodinu i dalšími povinnostmi. Typickým scénářem přitom bývá telefonát od osoby, která se vydává za policistu, bankéře nebo jiného zástupce instituce a tvrdí, že peníze na účtu jsou v ohrožení, což vyvolá okamžitý pocit nutnosti jednat.
„Právě v časově vytížených situacích je člověk náchylnější podlehnout tlaku a reagovat impulzivně, bez dostatečného ověření informací,“ vysvětluje pro web Novinky.cz policejní mluvčí Zuzana Churaňová. „V krizové situaci mozek reaguje ve více vrstvách. Nejprve přichází okamžitý poplach a emoční reakce - strach, stres, pocit naléhavosti. Racionální uvažování nastupuje až následně. Pachatelé tohoto mechanismu zneužívají a snaží se oběť přimět k rychlému jednání, bez prostoru na rozmyšlenou,“ doplňuje.
Pachatel v roli spasitele
Podle policie jsou v poslední době velmi rozšířené podvodné telefonáty, při nichž se pachatelé vydávají za policisty nebo pracovníky banky. Hovor obvykle začíná tvrzením, že je ohrožen bankovní účet nebo identita oběti. Často se také objevují případy, že si chce někdo na jméno oběti chce vzít úvěr. Cílem pachatelů je především vyvolat okamžitý strach a dojem, že je nutné situaci řešit bez prodlení.
Podvodníci se v těchto případech staví do role zachránců, kteří údajně pomáhají ochránit před fiktivním pachatelem. Ve skutečnosti ale oběť postupně manipulují k tomu, aby sama předala své finance nebo sdílela citlivé údaje. Odborně se těmto útokům říká vishing a stojí na psychickém nátlaku a vyvolání paniky, kdy lidé přestávají situaci kriticky vyhodnocovat a řídí se pouze instrukcemi volajícího. Podle policie přitom nejde jen o seniory, ale i o mladší ročníky, protože pachatelé pracují s propracovanými scénáři a často se na podvodu podílí více osob, které se v komunikaci střídají, aby oběť co nejvíce zmátly.
Podvedená žena z Karlovarska
Jednou z obětí kyberpachatelů se stala žena z Karlovarského kraje, kterou v úterý 12. května kontaktoval muž ze skrytého čísla a vydával se za kriminalistu. Tvrdil jí, že se stala terčem podvodu, a přesvědčoval ji, že je nutné její peníze okamžitě převést do bezpečnostního depozita. Aby působil věrohodněji, poslal jí následně e-mailem i fotografii, která měla dokonce zobrazovat údajného pachatele. Na jejich komunikaci pak navázal ještě další muž, který vystupoval jako pracovník banky a pokračoval se ženou v kontaktu přes chatovací aplikaci. Tento muž ji postupně navedl k úpravám v internetovém bankovnictví a následně i k samotnému převodu peněz na jiný účet.
Když žena transakci dokončila, podvodník ji instruoval ještě k instalaci programu pro vzdálený přístup, čímž získal možnost ovládat její počítač. Následně pak provedl další odčerpání finančních prostředků. Celkově žena přišla přibližně o 660 tisíc korun. Případ nyní prověřují karlovarští kriminalisté jako podezření ze spáchání přečinu podvodu. „V případě dopadení a prokázání viny hrozí pachateli až pět let vězení,“ uvedl policejní mluvčí Jan Bílek pro portál Novinky.cz.
Pachatelé žádají i nahé fotografie
Podle policie se v poslední době stále častěji objevují případy, kdy takzvaní kyberšmejdi zneužívají své oběti nejen finančně, ale nutí je k mnohem citlivějším krokům. Vyšetřovatelé upozorňují na situace, kdy si pachatelé od žen vyžídají i intimní fotografie, které pak slouží k dalšímu nátlaku a vydírání. Jeden z takových případů popsal mluvčí pražské policie Jan Daněk. Podle něj nejmenovaná žena nejprve přišla o 1,7 milionu korun, které ve dvou případech předala neznámým mužům na ulici.
Krátce poté ji pachatelé dál manipulovali prostřednictvím zpráv. „Pět minut poté, co peníze předala, jí přišla zpráva, že až bude doma, musí proběhnout fyzická kontrola, zda ji někdo nenapadl,“ popsal případ Daněk. Žena se následně podle jejich pokynů doma svlékla a pořídila intimní snímky, které odeslala útočníkům. Podobný scénář se podle policie opakuje i v dalších případech, kdy jsou oběti po ztrátě peněz vystaveny dalšímu psychickému nátlaku.
Další žena podle Daňka přišla stejným způsobem o 625 tisíc korun, když uvěřila legendě o falešném bankéři České národní banky. Aby měla své peníze v bezpečí, vybrala úspory i rychlou půjčku a vše následně předala neznámému muži. „Ukazuje to na fakt, že oběti jsou pod tak silným vlivem pachatelů, že dělají i věci, které jsou jen těžko pochopitelné,“ uzavřel Daněk.
Nepodléhat panice
Kriminalisté a vyšetřovatelé dlouhodobě doporučují, aby lidé v podobných situacích zachovali chladnou hlavu a nenechali se dotlačit k rychlému rozhodnutí. Pokud se jakýkoli volající představuje jako policista či bankéř a vyžaduje řešení problému po telefonu, je podle nich na místě zvýšená obezřetnost. Podle stránek Policie ČR oficiální instituce standardně neřeší citlivé finanční záležitosti tímto způsobem a už vůbec nevyžadují okamžité převody peněz nebo předávání hotovosti.
V případě jakýchkoli pochybností je pak vhodné hovor ukončit a ověřit si situaci vlastním zavoláním na oficiální linku banky či policie, případně osobní návštěvou pobočky nebo služebny. Lidé by zároveň neměli nikomu sdělovat přístupové údaje k účtům ani zasílat peníze na neznámé účty jen na základě telefonické instrukce. Podle bezpečnostních doporučení Policie ČR je jedním z nejúčinnějších způsobů ochrany proti těmto podvodům zpomalit reakci a vždy si informaci nezávisle ověřit.
Náhledová fotografie: Pexels
