Novela zákoníku práce schválená vládou vychází z doporučení Evropské směrnice o transparentním odměňování. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka si od ní slibuje narovnání rozdílů v odměňování mezi muži a ženami. Novela také zasáhne do obsahu pohovorů. Podle Martina Jánského, šéfa agentury Randstad, jde o značný zásah. V platnost vstoupí 1. ledna 2027.

Novela personalistům také zakazuje ptát se uchazečů na jejich plat u stávajícího nebo bývalého zaměstnavatele. 

„Zákaz dotazování se na dosavadní nebo předchozí odměnu se vztahuje výhradně na aktivní zjišťování těchto informací ze strany zaměstnavatele a není jím dotčeno právo uchazeče sdělit informaci o své dosavadní nebo předchozí odměně z vlastní iniciativy,“ uvedlo ministerstvo v návrhu.

V inzerátu mzda být nemusí, přesto tam často už je

Ačkoliv se v minulosti skloňovala také povinnost zveřejňovat nabízenou mzdu v pracovním inzerátu, kterou obsahuje zmíněná evropská směrnice, od tohoto kroku čeští zákonodárci nakonec upustili. 

Z dat poradenské společnosti Alma Career však plyne, že 58 procent inzerátů na střední a nižší pozice má mzdu uvedenou přímo v názvu pozice u inzerátu. Přes 80 procent firem u těchto pozic uvádí mzdu v těle inzerátu. U manažerských pozic to ale naopak běžné není. 

„Není úplně nutné, aby nám toto stanovoval stát. Firmy samy přijdou na to, že když tam mzdu uvedenou mají, tak mohou nalákat lepší kandidáty a nezabývat se zbytečně těmi, kteří by tu odměnu ani neakceptovali,“ prozradil Jánský pro Seznam Zprávy v pořadu Agenda.

Jiný průzkum, za kterým stojí společnost Grafton Recruitment, pak ukazuje, že drtivá většina uchazečů – celkem 96 procent – považuje zveřejňování mezd v pracovních nabídkách za férové a klíčové pro své rozhodování. 

 „Vyšší transparentnost by mohla zrychlit nábor zaměstnanců, dokonce by jej mohla i zlevnit, pokud by odpadla neperspektivní jednání mezi firmami a potenciálními zájemci. Ani samotný proces výběru totiž není zadarmo – počínaje časem stráveným nad životopisy až po samotná vyjednávání,“ uvedl hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek.

Pravidelně však výši odměny podle těchto dat zveřejňuje jen 28 procent zaměstnavatelů. Podle odborníků to však snižuje atraktivitu inzerátu, protože to u potenciálních uchazečů vyvolává pocit, že pozice má nízké finanční ohodnocení.

„Firmy někdy argumentují tím, že si chtějí nechat prostor pro individuální vyjednávání. V praxi ale často dosáhnou opačného efektu – na inzerát reaguje méně lidí a firmy zbytečně přicházejí o část relevantních kandidátů ještě před prvním kontaktem,“ vysvětluje marketingová ředitelka Grafton Recruitment a Gi Group Jitka Kouba.

Evidence platových rozdílů mezi muži a ženami

Zaměstnavatel vám však ještě před podpisem pracovní smlouvy musí sdělit, v jakém rozpětí se pohybuje mzda u nabízené pozice. 

„Zaměstnavatel bude mít povinnost prokazatelně informovat fyzickou osobu, která se u něj uchází o práci, o minimální výši odměny za práci, přičemž tuto informaci musí poskytnout nejpozději před zahájením jednání o uzavření pracovní smlouvy,“ poznamenalo ministerstvo.

K tomuto návrhu se jíž dříve souhlasně vyjádřil předseda ČMKOS Josef Středula.

„Člověk by se měl dozvědět, v jakém rozmezí se bude pohybovat jeho mzda nebo plat, a to už na začátku. Jen tak se může rozhodnout, zda stojí se o místo ucházet,“ uvedl.

Od roku 2028 se pak budete moci svého zaměstnavatele zeptat, jaká je průměrná mzda na vaší pozici. Pokud přijdete na to, že někdo z kolegů na stejné pozici bere výrazně více, zaměstnavatel vám bude muset vysvětlit, proč to tak je. Zaměstnavatelé už tak nebudou moci zaměstnancům zakazovat, aby zatajovali své výdělky – takzvané doložky mlčenlivosti v pracovních smlouvách se od příštího roku stanou neplatnými.

Z analýzy webu Platy.cz se ukázalo, že více než polovina lidí nemá u svého zaměstnavatele přístup k téměř žádným informacím týkajícím se odměňování zaměstnanců – konkrétně jde o 51,4 %.

Zaměstnavatelé zároveň budou muset evidovat platové rozdíly mezi ženami a muži, kteří pracují na stejných pozicích. K těmto informacím má podle zmíněné analýzy přístup jen 2,2 % zaměstnanců.

„Novela má zaměstnancům umožnit a usnadnit přístup k informacím o odměňování a pomoci odhalovat a napravovat neodůvodnitelné rozdíly v odměnách žen a mužů,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).

Minimální výdělek nic neřeší

Tyto legislativní úpravy se týkají práce na hlavní pracovní poměr i na dohodu. Definitivní verze návrhu se však teprve připravuje.

„Je důležité, aby Česká republika při transpozici této směrnice zachovala věcný a minimalistický přístup a nepřidávala firmám další povinnosti nad rámec evropských požadavků. Hospodářská komora proto oceňuje, že Ministerstvo práce a sociálních věcí do přípravy transpozice zapojilo i zástupce zaměstnavatelů a naslouchalo jejich praktickým připomínkám. Doufáme, že stejná míra realismu a odpovědnosti bude zachována i v dalším legislativním procesu,“ řekl prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.

Šárka Homfray, specialistka na pracovní právo a místopředsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací, potvrzuje, že je česká transpozice velmi opatrná a minimalistická.

„Nejspíše naplní požadavky směrnice, ale je otázkou, jestli se zbytečně neochudíme o využití možností, které nám směrnice dává. Například namísto uvádění výdělku v inzerátech se navrhuje jen prokazatelně seznámit uchazeče předem s minimálním výdělkem. To jednak značně oslabuje větší informovanost o tom, jaké výdělky se nabízejí, která by plynula z uvádění výdělku už v inzerátech, tedy zcela veřejně, jednak pouze minimální výdělek neřeší nic – ten skutečný může být velmi odlišný, proto to bude mít na transparentnost nedostatečný vliv,“ uvedla.

 

 

Zdroj: Novinky.cz, Seznam Zprávy, Deník

Foto: Facebook Aleše Juchelky