Dnešním dnem vrcholí masopustní období, které potrvá až do Popeleční středy. V mnoha regionech České republiky se chystají tradiční průvody masek, hudební vystoupení i zabijačkové slavnosti. Jednotlivé obce postupně dokončují přípravy a zveřejňují programy masopustních akcí. Organizátoři jednotlivých programů očekávají, že letošní oslavy přilákají nejen místní obyvatele, ale i návštěvníky z dalších částí republiky.
Pro rok 2026 připadá vrchol masopustu na neděli 15. února. Česká republika tak vstupuje do období předvelikonočního veselí, které tradičně provází průvody masek, hudební vystoupení i zabijačkové slavnosti. Programy jednotlivých akcí začali jejich organizátoři zveřejňovat již několik týdnů předem a nejvíce doprovodných událostí startuje právě o tomto víkendu. Hlavní masopustní veselí však vrcholí těsně před Popeleční středou.
Tradice starší než křesťanství
Masopust patří k nejstarším dochovaným lidovým tradicím v českých zemích a představuje období mezi svátkem Tří králů a Popeleční středou. Jeho kořeny sahají až do předkřesťanských dob, kdy lidé slavili konec zimy a vítali přicházející jaro. S příchodem křesťanství se oslavy začlenily do církevního kalendáře jako čas pslav před čtyřicetidenním předvelikonočním půstem.
Podle portálu Pharmanews.cz slovo masopust doslovně znamená „opuštění masa." Jde rovněž o doslovný překlad italského carne levare (karneval), což označuje poslední příležitost k jídlu a radovánkám před dlouhým půstem.
Masopustní oslavy vrcholí Popeleční středou, která zahajuje čtyřicetidenní křesťanský půst před Velikonocemi. Právě proto mělo období masopustu v minulosti výrazný význam. Bylo časem hodování, konzumace masa, zábavy a veselí. Lidé si dopřávali vše, čeho se následně během postního období rozhodli vzdát. Ačkoli řada masopustních zvyků vychází z předkřesťanských slavností spojených s koncem zimy a příchodem jara, jejich podoba se postupně přizpůsobila křesťanskému liturgickému kalendáři. Masopust tak získal pevné místo v církevním roce a jeho symbolika hojnosti byla nově interpretována v kontextu přípravy na Velikonoce.
Masky, hudba a hody
Masopust je po dlouhá desetiletí spojován především s veselými průvody masek, které v tomto období oživují ulice měst a obcí po celé zemi. V jejich čele se objevují postavy se symbolickým významem. Například medvěd je tradičně považován za symbol zdraví a plodnosti, zatímco kobyla patří k neodmyslitelným a historicky významným figurám masopustních obchůzek. Průvod doplňují i další charakteristické masky. Oblíbený je například kominík, jenž symbolicky dohlíží na čas a řád oslav. Na tradičních masopustních rejích často nechybí ani šaškové, jejichž hlavním úkolem je vnášet do slavností humor a nadsázku.
Každoroční masopustní veselí neodmyslitelně provází i hojná nabídka jídla. Podle webu iDnes.cz mezi tradiční masopustní speciality v Čechách patří především koblihy, tlačenka, škvarky nebo jelita. Velmi oblíbený pokrm ovšem představují zabijačkové speciality, které mají symbolizovat dodatečný příjem energie před dlouhým půstem. V mnoha obcích se tyto kulinářské zvyky předávají z generace na generaci a přestože se jejich podoba mění, tvoří masopustní speciality oblíbenou součást kulturního dění dodnes.
Vrchol oslav v Hlinecku
Masopustní oslavy letos ožívají napříč celou Českou republikou a nabízejí pestrý program pro návštěvníky všech věkových skupin. Tradice se liší podle krajů, společným jmenovatelem však zůstávají průvody masek, hudba, tanec a bohaté hostiny. K nejvýraznějším tradicím patří oslavy na Hlinecku, kde jsou masopustní průvody považovány za jedny z nejtradičnějších v zemi. Některé obce zde uchovávají folklorní zvyky i podobu masek téměř beze změny po staletí.
Slavnosti zde probíhají zpravidla od konce ledna do poloviny února a zahrnují každodenní obchůzky, hudební vystoupení, tanec i slavnostní hodování. Maskované postavy obcházejí jednotlivé domy i hospody, kde přinášejí přání hojnosti a zdraví do nadcházejícího roku. Právě tradiční masopustní průvody a masky na Hlinecku patří k nejvýznamnějším lidovým zvyklostem v České republice. Jejich jedinečnost byla dokonce v roce 2010 oceněna zápisem na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO.
Praha plná tradic
V Praze se masopust přizpůsobuje městskému prostředí a láká jak místní obyvatele, tak turisty. Tradiční Žižkovský masopust slaví letos již 31. ročník a nabídne bohatý program masek, hudby, divadla a stánků s masopustními specialitami. Průvod začíná poblíž zastávky Jiřího z Poděbrad a postupuje ulicemi až do Radost Parku, kde oslavy pokračují i po jeho ukončení. Další velký průvod proběhne i v historickém centru Prahy, například na Malé Straně nebo na Kampě.
První masopustní akce se přitom v Praze konaly už minulý týden. Jedna z prvních pražských masopustních oslav se odherála již 7. února. Program nabídl širokou škálu zábavy, od hodování přes tancovačky až po tradiční průvody. Nechyběla dokonce ani netradiční česko-vietnamská masopustní akce v pražské Sapě, která přilákala mnoho návštěvníků.
Za návštěvu stály i masopustní průvody v okolí Prahy, například v Klecanech na Praze-východ či v Jesenici na Praze-západ, kde součástí oslav byla i tradiční zabijačka. „Každá obec či město slaví po svém, ale všude vládne spontánnost, humor a dobré jídlo,“uvedl k masopustní tradici pro Deník.cz ředitel Středočeské centrály cestovního ruchu Jakub Kulhánek.
Bohatý program Prahy 6
Kromě centra Prahy se masopustní oslavy konají i v dalších částech hlavního města, například v Karlíně nebo Břevnově. Odpoledne v neděli 15. února mohou návstěvníci zavítat na Hanspaulský masopust, který připravuje skupina místních sousedek. Program zahrnuje průvod z parku Pernikářka až k hanspaulskému zámečku Růžák. Mimo jiné jde o akci, která je doprovázena hudbou, folklorními vystoupeními, divadelními scénkami a tradičním občerstvením.
V Praze 6 ožijí masopustní tradice v úterý 17. února. Na odpoledne před Popeleční středou, která ukončuje masopustní období a zahajuje čtyřicetidenní půst před Velikonocemi, připravuje Spolek břevnovských živnostníků již 32. ročník Břevnovského masopustního maškarního průvodu. Průvod povede od obchodu Moje kredenc na rohu ulic Bělohorská a Pod Královkou směrem k Břevnovskému klášteru.
Víkendové zážitky Středočeského kraje
K víkendovým zážitkům lákají také tradiční masopustní akce v okolí středních Čech. V sobotu 14. února se uskutečnila jedna z nejnavštěvovanějších a nejautentičtějších slavností, takzvaný Roztocký masopust. Ten je známý mimo jiné i skutečností, že jeho průběh po léta sledují i folkloristé. Oblíbenou masopustní akcí je rovněž Poberounský masopust v Zadní Třebani.
V neděli 15.února mohou zájemci zavítat například do skanzenu v Kouřimi, kde se pestrobarevný průvod masek několikrát během dne vydá areálem „staré vesnice“ a nabídne návštěvníkům nejen tradiční pochoutky, ale i povídání o lidových zvycích a masopustních tradicích. Program v Kouřimi také nabízí zájemcům výlet za autentickým masopustním veselím do Muzea lidových staveb, kde tradiční oslavy probíhají už několik let a přitahují každoročně tisíce návštěvníků.
Masopust podle kalendáře
Datum masopustu se každý rok mění, protože se odvíjí od termínu Velikonoc. Vrchol oslav tradičně připadá na takzvaný Tučný čtvrtek, který pro mnoho lidí představuje poslední možnost k naplnění žaludků masem i jinými pochutinami. Po něm pak následuje Popeleční středa, která zahajuje čtyřicetidenní půst. Ten se počítá zpětně od velikonočního období, přičemž se do počtu čtyřiceti dnů nezahrnují neděle. Poslední příležitostí k hodování je úterý před Popeleční středou, po kterém už nastává období odříkání masa i jiných pokušení.
V letošním roce 2026 připadá Velikonoční neděle na 5. dubna, přičemž velikonoční týden začíná už v pondělí 30. března. Když se od tohoto data zpětně odečte čtyřicet postních dnů, vychází Popeleční středa na 18. února 2026. Právě tímto dnem končí masopustní období a začíná čas půstu.
Náhledová fotografie: Getyourguide.com
